Poslední čísla za rok 2022 ukazují, že Rusko si válkou způsobilo obří ekonomické škody, o větší krizi se ale zatím mluvit nedá. Je to veliká rána, která nejenže krvácí dál, ale bude se dlouhé roky hojit.
Ruský statistický úřad podivným způsobem nezveřejnil v původní oznámené datum svá čísla, ale oficiální odhady ruské centrální banky říkají, že se hrubý domácí produkt ruské ekonomiky v uplynulém roce propadnul o 2,5 procenta, přičemž se před válkou odhadovalo, že by mělo dojít k tříprocentnímu růstu. Rusko tedy válka stála zhruba 5,3 procenta HDP jen v ekonomických škodách.
Je to jen to nejsnazší počítání škod, ve skutečnosti se započítáním ztrát na fyzickém a psychickém zdraví‘, či dokonce celých životech, škod ve změně struktury ekonomiky a také dlouhodobé ztrátě obchodních partnerů bude už nyní zcela jistě násobně velký.
Ruská ekonomika je oficiálně v recesi, protože se propadá už dokonce třetí kvartál za sebou a téměř všechny odhady mluví o tom, že tomu tak bude i letos, tedy alespoň pokud Rusko nepřestane útočit na Ukrajinu. Výjimku tvoří Mezinárodní měnový fond, jenž odhaduje Rusku růst o drobných 0,3 procenta, a samozřejmě také ruské státní instituce, které ale nelze brát nyní s predikcemi úplně vážně.
Jistě, v recesi je dnes i česká ekonomika (a z části nepochybně i kvůli Rusku), ale oproti Rusku u nás nedochází k obřím vyrovnávacím zásahům a strukturálním změnám. Pár dní stará studie expertů z Re: Russia argumentuje, že nebýt toho, ruská ekonomika by padala mnohem hlouběji do propasti, ale místo toho zažívá něco mezi skutečnou a technickou recesí.
Nejviditelnějším z těchto zásahů je masivní nárůst státních výdajů, které propad HDP z části kompenzují. Odhady mluví o tom, že vládní výdaje narostly o dodatečná 4 procenta HDP, takže konečný účet za válku je mnohem vyšší. Nadto jsou to dodatečné výdaje placené z větší části na dluh, který Rusku rekordně roste, jakkoliv do války vstupovalo s relativně nízkým zadlužením a prostor pro další dluh tak má.
Větším stimulem pro růst či alespoň nižší než očekávaný propad ekonomiky byly ale rostoucí ceny energií, které Rusko dokázalo i přes embargo vyvážet jinou cestou. Za vývoz komodit utržilo vloni o 40 procent více peněz než v ročním průměru za poslední dekádu před válkou. Centrální bance se také podařilo zachránit bankovní systém zasažený sankcemi a podpořit úvěrování, které by se jinak snadno v podobné situaci zaseklo.
SWIFT - Co znamená tato matka všech sankcí pro Rusko?
Aby situace byla ještě komplikovanější, jen obtížně můžeme mluvit o Ruské federaci jako o jedné homogenní zemi. Regionální HDP zatím neznáme, ale už jen pohled na změnu prodeje komodit meziročně z roku 2021 na 2022 ukazuje, že průměrně to vypadá, jakoby se nic nestalo, ale některé regiony zažily pokles téměř o polovinu, zatímco jiné dvouciferným tempem rostly. Ruská ekonomika tak sice krvácí, ale ne všude na těle stejně, a navíc má daleko k umírání. Naprosto zásadní také je, že toto krvácení vypadá jako dlouhodobé.
Některé ekonomické škody se neprojeví v letošním či loňském HDP, ale poškodí ruskou ekonomiku trvale. Typicky to bude v poškození obchodních vztahů, protože si lze jen stěží představit, že by západní ekonomiky obnovily obchod s Ruskem na předválečnou úroveň. Válka také akcelerovala změnu energetického mixu západních ekonomik, který se z bezpečnostních důvodů zpátky už nevrátí, i kdyby to pro nás mělo být dražší. To vše bude Rusko hodně bolet.
