Ačkoli ještě stále neznáme kompletní výsledky letošních kongresových voleb, Amerika se už začala chystat na další velikou bitvu, a sice na prezidentské volby, které proběhnou v listopadu roku 2024. Závod o Bílý dům odstartoval minulé úterý jeho bývalý šéf Donald Trump, který jako první oficiálně oznámil, že se opět bude ucházet o nejdůležitější úřad v zemi.
Šestasedmdesátiletý exprezident svým vystoupením zároveň potvrdil, že stejně jako v předchozích letech povede velmi surovou a útočnou kampaň, ve které nenechá na svých soupeřích jedinou nit suchou. „Přede dvěma lety jsme byli velkým národem a brzy velkým národem opět budeme,“ pronesl Trump a ve své více než hodinové řeči ostře kritizoval politiku současného prezidenta Spojených států Joea Bidena. Obvinil třeba také migranty, že proměnili americká města ve „zločinem prolezlé krvavé žumpy“.
Pro Republikánskou stranu je Trumpova kandidatura paradoxně příležitostí, jak se vlivu jejího kontroverzního lídra definitivně zbavit. Bývalý prezident počítal s tím, že letošní volby do Kongresu skončí drtivou porážkou demokratů a republikáni po nich ovládnou obě parlamentní komory. To se nicméně nestalo.
Republikáni sice dobyli Sněmovnu reprezentantů, budou v ní ovšem mít pouze těsnou většinu. Senát demokraté ubránili. Co je však ještě důležitější, ve volbách se moc nedařilo kandidátům, které Trump osobně podporoval. Příkladem za všechny může být Kari Lakeová, jež prohrála souboj o post guvernérky v Arizoně.
Strana tím dostala jasný signál, že exprezident sice stále dokáže oslovovat své skalní příznivce, nedaří se mu ale přetáhnout středové a váhající voliče. Právě jejich hlasy přitom nejčastěji rozhodují o vítězi voleb. Trump se tak nachází v podobné situaci jako český prezidentský kandidát Andrej Babiš. Má sice obrovské zástupy nadšených příznivců, avšak zároveň neméně početné davy zarytých odpůrců.
Stejně jako Babiš také Trump čelí vyšetřování v řadě korupčních afér a je tak klidně možné, že si do Bílého domu jde především pro imunitu. Tyto domněnky navíc může ještě posílit skutečnost, že svou kandidaturu oznámil velice brzy, v době, kdy ještě ani nejsou sečtené všechny hlasy z aktuálních kongresových voleb. Trump tím dal vlastně najevo, že mu víc záleží na vlastním prospěchu než na vítězství Republikánské strany.
Té se tak nabízí možnost shodit na Trumpa neúspěchy ve volbách z let 2020 a 2022 a místo něj vyslat do boje o prezidentské křeslo jiného kandidáta. Tím by mohl být například čím dál tím populárnější guvernér Floridy Ron DeSantis. Ten se prezentuje podobnými názory jako Trump, mohl by tedy oslovit jeho voliče, zároveň však není zatěžkán skandály, a tím pádem má šanci si získat i umírněné republikány.
Otázkou samozřejmě je, zda DeSantis dokáže obstát proti Trumpovi v debatách a zda vydrží i jeho případné podpásové útoky. Být úspěšný v jednom státě přece jen není totéž jako vyhrát v celých USA. Momentálně se nicméně zdá být pro Trumpa daleko nebezpečnějším vyzývatelem než kdokoli z tábora demokratů, kde největším favoritem zatím zůstává prezident Biden. Tomu však bude v době příštích voleb 82 let.
Trump každopádně opakovaně ukázal, že představuje hrozbu pro demokracii a současné uspořádání světa. Pravidelně šíří dezinformace, neštítil se vyprovokovat své příznivce k útoku na americký Kapitol, při němž zcela zbytečně zahynulo pět lidí. Ve válce Ukrajiny s Ruskem se nestaví jednoznačně na stranu Kyjeva. V minulosti dokonce vyhrožoval, že Spojené státy vystoupí z NATO. Republikáni se tak musejí co nejdříve rozhodnout, zda chtějí být za Trumpovy prohřešky nadále spoluzodpovědní.
