Z Rejžkova deníčku: Malý velký Luboš | E15.cz

Z Rejžkova deníčku: Malý velký Luboš

Z Rejžkova deníčku: Malý velký Luboš
Zemřel někdejší kancléř Václava Havla a exminstr obrany Luboš Dobrovský
• 
ZDROJ: ČTK/Kateřina Šulová
Jan Rejžek

Jan Rejžek

Zítra se ve třináct hodin ve strašnickém krematoriu rozžehnáme s diplomatem, politikem, překladatelem, chartistou a novinářem Lubošem Dobrovským, který bohatě naplnil sedmaosmdesát let svého života. Položím mu na rakev růži, symbolicky nějakou hodně ostnatou. Hned vám povím proč.

Znal jsem ho zprvu jen podle jména jako rozhlasového redaktora a nějak mi neseděla jeho vojenská studia a čtyřleté členství v KSČ. Ale brzy jsem všechno přehodnotil, když se Dobrovský mezi prvními podepsal pod Chartu 77, redigoval samizdatový Kritický sborník a ilegální Lidové noviny. V životě by mě nenapadlo, že se s ním po listopadu 1989 osobně střetnu jako polemik a chvíli i jako podřízený.

Pracoval jsem v kanceláři Václava Havla, on byl čerstvým ministrem obrany a já v televizní talk show Charlieho Kasala kritizoval stav armády, stále plné husákovských lampasáků. Dobrovský tehdy vyletěl jako čertík z krabičky, volal mi a seřval mě, jestli vůbec chápu, jak je těžké je vykopat. Připravovali jsme cestu pana prezidenta po jižních Čechách včetně návštěvy bývalého Západního vojenského okruhu. Ujistil jsem Luboše Dobrovského, že vše je připraveno – a znovu po mně vyjel, že pokud je on ve funkci, nic nemá chybu.

Z Rejžkova deníčku: O ironii v Čechách

Odepsal jsem ho tenkrát jako cholerika, proti němuž je malý vzteklý Louis de Funès klášterní bratr. Když se stal na Hradě kancléřem a schylovalo se ke konci federace, věděl jsem, že bych to pod ním nevydržel, a s dalšími zaměstnanci jsme raději odešli. Jenže pozor, pak Luboš nastoupil na čtyři roky jako vynikající velvyslanec v Rusku, který se nijak netajil odporem k putinovskému režimu. Setkali jsme se pak na neutrálním území a já mu složil hold jako bytostnému demokratovi, Evropanovi a statečnému muži, který mimo jiné odmítl převzít cenu Bezpečnostní rady státu od estébáka Babiše.

Nedávné rozloučení s předsedou Senátu Kuberou bylo náležitě důstojné. Jakpak si ovšem stát připomene památku nenahraditelného Luboše Dobrovského, aha?

Komentář Martina Lobotky: Britská cesta ke kapitulaci
Komentář Jany Havligerové: Vláda maká, bojte se

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!