Z Rejžkova deníčku: Potkal Bublan Bublana

František Bublan

František Bublan Zdroj: Blesk/ Jakub Poláček

Včera se celá vlast zahalila do smutku a po zemi se rozezněly zvony, rozhlas hrál celý den Pochod padlých revolucionářů a televize… asi Chalupáře nebo něco veselého s Donutilem či Bohdalkou, aby nás rozptýlila.

Po krátké těžké neschopnosti totiž konečně odešel jeden z nejtrapnějších členů polistopadových vlád, ministr kultury Antonín Staněk. Což o aféru s odvoláním ředitele Národní galerie, ta by se dala možná ještě pochopit. Ale když k tomu přibyl bezdůvodný vyhazov šéfa olomouckého Muzea umění, rozum zůstal stát a už se nerozhýbal. Tím méně při pohledu na šaškárnu, kterou na úkor veřejnosti sehrávají pomstychtivý prezident Zeman, pořád někým za něco stíhaný premiér Babiš, a hlavně neskutečný slaboch vicepremiér Hamáček. Nevážení politici, fakt vám není trapně?

Jiný skandál prošel médii nenápadněji. To když byl bývalý ministr vnitra a nynější senátor František Bublan nedávno zvolen do sedmičlenné Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, který zkoumá totalitní minulost, a hlavně zpřístupnil archivy StB. Od svého vzniku v roce 2007 byl trnem v oku politikům, kteří měli všelijaká másla na hlavě. Včetně Bublana, který se soudruhy z ČSSD a KSČM Ústavnímu soudu neúspěšně navrhoval zrušení ústavu. A teď ho 44 senátorů zvolí.

Předáci odborů z ÚSTR poslali do Senátu protestní dopis, kde se jasně říká: „Nepovažujeme za správné, aby byly do veřejných funkcí voleny osoby, které dlouhodobě deklarují odmítavý vztah k instituci, a aby poté zasedaly v placené funkci jako členové jejího nejvyššího vedení.“

Jednu dobu zpíval Petr Skoumal parodii na semaforskou píseň s mírně obměněným textem: „Potkal Bublan Bublana, pod kamenem, pod kamenem.“ Možná by se ji zaměstnanci ÚSTR měli povinně naučit a zahajovat s ní pracovní den.