Zápisník Jany Havligerové: Poslanci, náš vzor

Andrej Babiš

Andrej Babiš Zdroj: čtk

Ve Sněmovní ulici to v minulém týdnu žilo. Nejzdařilejší byla mimořádná schůze svolaná k prezidentovým výrokům o jedu novičok. Jednání poslanců skončilo po šesti minutách, neboť v sále nebylo přihlášeno dost lidí. Pokud by to snad mělo vyvolat úvahy o tom, zda a jak trestat ty, kteří nechodí do práce, byla by to chyba.

Sněmovní praxe je inspirativní. Odbory by mohly zahájit kampaň „Už žádná áčka“. K prominutí absence v zaměstnání by měly platit obvyklé důvody zákonodárců: Omluven(a) z osobních důvodů, z rodinných důvodů, případně bez udání důvodů.

Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová si na plénu postěžovala, že ji na sněmovním výboru pro obranu neustále zesměšňují a ona se tam při jednání cítí jako zástupkyně první třídy základní školy. Předsedkyně výboru, občanská demokratka Jana Černochová, kontrovala tím, že paní ministryni nemusí nikdo zesměšňovat, protože se zesměšňuje sama. Pozurážet se lze i bez hrubých slov. Je to tak, v parlamentu by mělo být více žen.

Premiér v demisi Andrej Babiš a jeho ministři na rozdíl od poslanců makají, až se z nich kouří. Jak Babiš uvedl v parlamentu, už mluvili i s kůrovcem. Dostalo se jim ujištění, že když kabinet bude mít důvěru, lýkožrout přestane požírat naše lesy. Volali také nahoru (jak vysoko neupřesněno), a řekli jim, že když budou mít důvěru, tak začne pršet a nebudeme přitom ohroženi vodou. Všichni se těší.