Ujišťování premiéra Andreje Babiše, že nikdy, ale opravdu nikdy nepodrazí prezidenta Miloše Zemana jako ti podvraťáci sociální demokraté, se neminulo účinkem. Zeman věštecky zauvažoval o svých pravomocech, čímž naznačil, že by mohl Babiše v kauze Čapí hnízdo omilostnit. Přivinutí se k Hradu jako by evokovalo mládí předsedy vlády, kdy se přihlásil do KSČ a platilo heslo: Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak.
Někdy ale může být příliš blízký vztah na škodu. Třeba se sysly, které šéf ANO nedávno vypouštěl do přírody. V syslí kolonii Radouč začala tato zvířátka ztrácet přirozené instinkty, hlavně plachost. Lidé je moc krmí a hladí. Faktem je, že Zeman plachost ztratit nemůže, i kdyby se k němu Babiš lísal sebevíc. Touto vlastností hlava státu neoplývá.
Z utužení svazku mezi prezidentem a premiérem plyne, že žádný státní zástupce nenaruší jejich kruhy. Odpůrci Babiše se musejí smířit s tím, že ho lze porazit jen ve volbách, což bude ještě nějakou dobu trvat. Jak se ale ukázalo, ani SSSR nebyl věčný.
