„Opilí výtržníci“
„S přítelem jsme se do Kolína přistěhovali před osmi lety z Krkonoš,“ říká Lucie. Je jednou ze stovek těch, které do města přilákala dobře placená práce v automobilce. V továrně v průmyslové zóně v Ovčárech jí nabídli místo operátorky u linky za nástupních 16 800 korun čistého.
„To bych si jinde nevydělala,“ říká vyučená cukrářka. Nyní je na mateřské, v automobilce dělá i její manžel. „Práce u linky je monotónní. Už jsme tu osm let. Přemýšlíme, že bychom šli zase někam jinam. Třeba do Nošovic,“ říká napůl žertem Lucie, která z montovny TPCA odcházela jako operátor hodnosti T3 s platem devatenáct tisíc korun čistého.
Výroba aut do Kolína přilákala kromě lidí z Čech i pracovníky z Moravy, Slovenska i Polska. Místo spořádaných rodin, jak radnice plánovala, přišli do zbrusu nových bytů často svobodní mladí dělníci, kteří je používají jako ubytovny. Bydlí po třech a každý svátek odjíždějí do vzdálených domovů.
„Lidé, kteří sem přijeli, nejsou nic moc. Opilí řvou, ničí značky a lampy, stále sem jezdí policie,“ stěžuje si řidič autobusu František, podle něhož příchod TPCA přinesl Kolínu hlavně kriminalitu. „Kdybyste viděli, co zažívám v autobuse,“ kroutí hlavou. Na „nepřizpůsobivé“ cizí dělníky si ihned postěžuje téměř každý kolínský starousedlík.
Noclehárny místo bytů
„Úroveň lidí se postupně snižovala,“ připouští Miloš, který v automobilce pracuje jako mistr od samého začátku. Problém spatřuje v tom, že zaměstnanci – často z Polska nebo Slovenska – používají domy od města jako ubytovnu. Sám bydlí na sídlišti Kasárna. Z původního osazenstva domu zůstaly čtyři byty, ostatních devatenáct se vyměnilo často i několikrát. „Když tu nejste nastálo, nic vás nenutí se o byt starat.“
„Já ale o fabrice nemůžu říct nic špatného. Mně bylo 51 let, když mě zaměstnali,“ usmívá se muž v džínové košili původem z Neratovic. Příchod do Kolína byl pro Miloše kariérním vzestupem: firma ho poslala na dva měsíce na školení do Francie a na měsíc do Japonska. Učil se tam, jak vést lidi, a firemní kultuře Toyoty, Peugeotu a Citroënu.
Ačkoli místní lidé nejčastěji mluví o kriminalitě, vedení města vidí hlavní problém jinde. Město totiž slíbilo, že pokud v Kolíně vznikne automobilka, postaví obytné domy výhradně pro dělníky.
Život s dluhem
Stavbu sídliště o 850 bytech měl původně financovat stát, nakonec ale zůstal účet na 900 milionů korun městu. Kolín se tím stal jedním z nejzadluženějších měst v zemi. Další problém spočívá v tom, že podle třístranné smlouvy města, TPCA a státu smí byty užívat jen zaměstnanci automobilky. Osmdesát těchto bytů je nyní volných, přitom by je mohlo využívat zadlužené město. Podle kolínského starosty Víta Rakušana je problém téměř vyřešen, radnice se s automobilkou dohodla na zrušení omezení. Město bude moci využívat byty TPCA a automobilka zase městské byty. „Už nebudou vznikat odříznuté oblasti, kde bydlí jen lidé z TPCA,“ říká Rakušan.
Čeká se jen na podpis Státního fondu rozvoje bydlení, který měl dohodu stvrdit během tohoto týdne. I tak ale městský rozpočet zatěžuje dluh, jejž bude Kolín splácet až do roku 2028. „My už to dnes nepovažujeme za velkou tragédii. S dluhem počítáme, je to položka v rozpočtu,“ říká starosta Rakušan.
Mělo přijít BMW
Před deseti lety panovala v Kolíně výrazně jiná atmosféra. Své o tom ví pan Josef Blecha, který 21 let vedl kolínský úřad práce. „V tom Zeman Kolín malinko podrazil,“ vzpomíná Blecha. Automobilku totiž pomocí investičních pobídek v roce 2002 do Kolína přilákala právě vláda Miloše Zemana. Jedním z „lákadel“ byly i byty, které slíbil zaplatit stát.
Volba na Kolín padla proto, že zde už od konce války byl prakticky připravený pozemek pro průmyslovou zónu, původně určený pro rafinerii. Ta nakonec vyrostla v Kralupech nad Vltavou. Když pak CzechInvest hledal vhodnou lokalitu, v archivech zjistil, že Kolín je vhodný ke stavbě automobilky.
Ve městě zároveň v devadesátých letech prakticky ze dne na den zavřely výrobu velké průmyslové podniky jako Tesla, Tatra nebo Koramo, které dohromady zaměstnávaly tisíce lidí. Příchod automobilky tedy přišel Kolínu více než vhod.
Kdybyste se ale před jedenácti lety někoho v Kolíně zeptali, jaká automobilka se tu bude stavět, uslyšeli byste BMW. Bavorská automobilka se zajímala o stavbu výrobny pro malá auta v Kolíně, ale nakonec dala přednost Lipsku.
„Když přišla TPCA, už se o tom přes rok jednalo. Všechny analýzy byly připraveny, protože se to vše dělalo pro BMW. Když pak přišla nabídka TPCA, panovala tady atmosféra, že sem tedy přijde alespoň Toyota,“ říká Blecha.
Co bude dál
Je odpoledne a slunce nad vodárenskou věží na sídlišti TPCA se pomalu sklání k obzoru. Ze dveří paneláku vychází mladý muž v „kapsáčích“ s tetováním na krku. František Niklas pracuje v TPCA, právě má volno. „Pořád se tu dělá stejné auto. Podle mě to tu skončí,“ míní rodák z Vyššího Brodu. „Já zůstanu až do konce. Pak si trochu odpočinu a odjedu do Anglie, jsem vyučený kuchař číšník,“ říká mladý muž. Jeho názor sdílí v Kolíně velká část veřejnosti.
Starosta města i lidé z automobilky ale tvrdí, že TPCA z města neodejde. „TPCA nás ujistila, že existuje vize do roku 2020,“ říká starosta Rakušan. Pokud by ale z Kolína automobilka odešla a s ní i tři tisíce pracovních míst, mělo by to „děsivé sociální dopady,“ uvedl Rakušan. „Lidé říkají, že už tu jsou už deset let, a tak odejdou. Ale já myslím, že ne. V tom jsem optimista,“ soudí pamětník Blecha.
Není práce. Zbývá Trnava, dodavatelé anebo podpora
Za dva týdny uplyne deset let od položení základního kamene automobilky TPCA v průmyslové zóně Kolín – Ovčáry. Podnik na sebe navázal desítky tuzemských firem včetně nově založených, od nichž stabilně odebírá zhruba čtyři pětiny dílů. Nyní ale lidé z Kolína i z dodavatelských firem hledí k Ovčárům s nejistotou. Kvůli klesající poptávce sníží TPCA od 7. května výrobu o pětinu, omezí směny ze tří na dvě a pracovní týden na čtyři dny.
To vše se dotkne 380 kmenových zaměstnanců, z nichž 150 vyšle firma na půl roku do sesterského podniku PSA Peugeot Citroën v Trnavě. Není zatím rozhodnuto o osudu dalších 230. Automobilka část z nich přesune v rámci firmy a část se bude snažit umístit u dodavatelů. Práci v TPCA ztratí 150 pracovníků najatých přes agenturu.
„Kdy se vrátíme do třísměnného provozu, záleží na tom, kdy začneme vyrábět nový model. Jeho načasování zatím neznáme,“ uvedl výkonný viceprezident Patrice Le Guyader. Snížení výroby se dotkne i dodavatelů. Například kolínský Lear již tamnímu úřadu práce oznámil propuštění až čtvrtiny ze 160 zaměstnanců. Dění v Kolíně pociťuje i výrobce dílů motorů a dalších součástek, písecký Aisin Europe Manufacturing Czech, který vznikl právě před deseti lety jako reakce na výstavbu TPCA. Dodávky pro TPCA se na tržbách Aisinu podílejí zhruba třetinou. „Pokles výroby v TPCA způsobí pokles našich tržeb s tímto zákazníkem a jistou nadbytečnost deseti až dvanácti zaměstnanců. Bohudík máme nasmlouvány nové projekty s ostatními výrobci aut,“ uvedl šéf firmy Miloš Hnízdil.
Zásadního vlivu snížení výroby v kolínské TPCA na tuzemské firmy se neobává ani Svaz automobilového průmyslu. „Naši dodavatelé mají široké portfolio partnerů v ČR a především v zahraničí, kam vyváží osmdesát procent produkce,“ zdůraznil ředitel sekretariátu sdružení Antonín Šípek.
