Dubajská poušť znovu láká velký byznys. Tentokrát na Světovou výstavu Expo 2020 odloženou o rok, jež si vyžádala masivní investice v řádu miliard dolarů. Sázka šejků je tradičně vysoká, stejně tak ale i nejistota její návratnosti – klíčové asijské trhy, především Čína a Indie, jsou kvůli pandemii dál „zavřené“. V dosažení Emiráty vytyčené mety 25 milionů návštěvníků během půl roku nevěří taxikáři, průvodci ani komisař českého pavilonu.
Plni očekávání vcházíme jednou ze tří hlavních bran do ultrafuturistického areálu, na jehož plochu by se vešlo 613 fotbalových hřišť. Mimochodem právě fotbal bude po Expu příštím magnetem, který znovu zkoncentruje globální pozornost na Blízký východ. Koncem příštího roku totiž uspořádá fotbalové mistrovství světa nedaleký Katar. Ale zpět k výstavě. V kapsách energeťák, PCR test z Prahy a průkaz o očkování, byť stačí pro vstup jen jedna z variant (drink nepočítaje). Pořadatel nicméně nabízí u vstupu jak testy, tak očkování. Byznys je byznys.
Strategickou pozici pavilonu přímo u brány si již před čtyřmi lety zasmluvnili Češi. Zatímco nás zaujala v přepočtu téměř tisícikoruna, kterou si plzeňská restaurace účtuje za guláš, pozornost potenciálních investorů přitahuje spíše S.A.W.E.R. Systém, který údajně jako jediný na světě zvládne přeměnit i suchý vzduch na vodu, a to i při pouhé 15procentní vlhkosti – tedy vytvořit oázu v poušti, byť nákladnou. Za „sejvrem“ stojí odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov, Fakulty strojní ČVUT a z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
„Máme asi deset potenciálních investorů z Austrálie, Dubaje, Rijádu, Malajsie, Indie i ze spřátelených zemí NATO,“ říká generální komisař českého pavilonu Jiří František Potužník s tím, že zobchodování jediné licence na výrobu či prodej velké kontejnerové verze S.A.W.E.R má vynést řádově desítky milionů korun. Vzhledem k prohlubujícím se potížím kontinentů s nedostatkem vody může mít český přístroj nemalý potenciál
Nejvíce z českých vystavovatelů investovala do propagace na Expu společnost Průša Research nabízející 3D tiskárny. Účastí v poušti chce nalézt alespoň deset nových zájemců o instalace setů tiskáren. Tvoří-li set nižší desítky 3D tiskáren, cena jedné takové instalace se může pohybovat v řádu jednotek milionů.
Fronty se na český pavilon na rozdíl od toho německého či singapurského nestojí, přesto má co nabídnout. Čelí nicméně mohutné konkurenci. K nejsilnějším hráčům na Expu patří vlajková loď Spojených arabských emirátů, letecká společnost Emirates.
Ta nám představuje svou vizi budoucnosti letectví. Spoluvytvářet ji má výrazně snížená uhlíková stopa, rozšíření elektrického či vodíkového pohonu nebo efektivnější provoz na letištích. Důraz klade i na bohatší infotainment na palubách letadel, se kterým se návštěvníci pavilonu seznámí ve virtuální realitě – při pohledu z okénka letadla nevidí „jen“ realitu, ale například i popisky míst a objektů, nad kterými zrovna prolétají. Pohyb osob po letištích mají zrychlit například vyspělejší biometrické brány, kdy totožnost dotyčných kontroluje umělá inteligence.
Ušetřete si šestihodinový let a projděte si Světovou výstavu v naší galerii:
Nejen na křídlech, nýbrž i tubusem hyperloopu budou cestovat lidé v budoucnosti. S takovou představou autorů se návštěvníci setkají hned v několika pavilonech v sekci „mobility“. Na obrazovce si můžeme zvolit případné destinace odjezdu a příjezdu. Systém nám spočítal, že zatímco z Dubaje do Barcelony pojedeme jen sedm a tři čtvrtě hodiny hyperloopem, let by zabral deset a půl hodiny. Co na tom, že už dnes trvá přímý let zhruba sedm hodin.
Z „hecu“ zkoušíme bizarní hyperloopovou 8167 kilometrů dlouhou trasu z Prahy do čínského města pandy Čcheng-tu. Propagovaný hyperloop, světe div se, opět poráží letadla i případné rychlovlaky, a to o parník. Hyperloop deset hodin, letadlo takřka třináct, rychlovlak 41. Pobavili jsme se.
Smích nás přechází ve velkolepě pojatém americkém stánku, jenž znemožňuje návštěvníkovi utéct od patetické prezentace Sochy Svobody se západem slunce v zádech. Chceme rychlou změnu kurzu a jako další volíme čínský pavilon. Na první dobrou návštěvníkovi předkládá ambice dominovat v souboji o dobytí vesmíru.
Připomíná globální navigační družicový systém BeiDou nebo stále první úspěšnou misi na Mars. Vozítko Ču-žung přistálo na rudé planetě v polovině letošního května. K natočení desetivteřinového videa, kdy průvodce vysvětluje základní fakta, je potřeba potvrzení od nadřízeného. Inu, Číňané…
Expo cílí hlavně na rodiny s dětmi. Většina výstav se neopírá o přelomové novinky ve světových premiérách, spíše vysvětluje, jak fungují moderní technologie, a to převážně formou moderního interaktivního muzea – v některých případech zábavného. Přichází ale o miliony návštěvníků z mnoha asijských zemí, které sužuje pandemie, a které proto významně omezují pohyb osob, například Čína, Indie či Malajsie. Davy se v areálu ani zdaleka neprodíráme. Číňany či Indy postrádají jak pokladní Expa, tak luxusních dubajských hotelů a restaurací.
Komisař českého pavilonu předpokládá, že návštěvnost Expa nepřekoná 20milionovou hranici. „Dubaj chce 25 milionů návštěvníků, jistá si ale nemůže být ani milionem,“ říká v nadsázce také naše íránská průvodkyně městem. Běžně trávila dva měsíce v roce v Íránu, po vypuknutí pandemie ale rodinu už dva roky neviděla.
Stejně jako dva námi oslovení taxikáři odhaduje, že turistů v Dubaji v období zahájeného Expa mohlo přibýt o deset až dvacet procent. K předpandemickým počtům má ale perla orientu daleko. Zda se vytoužených 25 milionů návštěvníků Expo dočká, ukáže příští půlrok.
