Antonín Koláček: Švýcarsko touží ponechat si naše peníze

Vedle toho se však bývalý tvrdý byznysmen musí se svými někdejšími společníky bránit obviněním kvůli způsobu privatizace Mostecké uhelné společnosti na konci devadesátých let. Ve Švýcarsku už byl dokonce s bývalými partnery nepravomocně odsouzen. „Necítím žádný odpor proti vězení, proti vězení nic nemám,“ popisuje své současné rozpoložení Koláček.

E15: Co pro vás projekt Slunečních lázní v kontextu všech vašich aktivit znamená?

Je pro mě vyjádřením všech mých dosavadních zkušeností. Skutečně všech. V životě jsem se hodně účastnil různých rozvojových projektů, kdy se dávali dohromady lidé, kteří začínali něco tvořit. Naučil jsem se vytvářet dobré vztahy mezi lidmi a sjednocovat jejich záměr k tomu, abychom společně vytvořili něco nového a smysluplného. Sluneční lázně jsou proto pro mě vyústěním dosavadního života, naplněním mého poslání. Je to práce na dalších dvacet let. Tedy pro mě osobně. Samotné lázně tu jistě budou další stovky let.

E15: Je rušné centrum metropole vhodné pro takový projekt?

Dlouho jsme Sluneční lázně chtěli budovat mimo Prahu. Jezdili jsme napříč po českých zemích, abychom někde v přírodě našli to správné místo. V určitém okamžiku jsem ale dospěl k tomu, že bychom měli jít vstříc lidem a vybudovat lázně v Praze. Jednou jsem šel Rytířskou ulicí a dostal jsem zvláštní pocit. Nakoukl jsem dveřmi do domu, u něhož jsem stál, a řekl jsem si, že vypadá úžasně. Vzápětí jsme zjistili, že nemovitosti jsou na prodej. Za tři týdny jsme se s původními italskými vlastníky domluvili na koupi. Krásně to do sebe zaklaplo.

Koláček chystá v Praze projekt nového duchovního centra

Reality a stavebnictví

E15: Zaplatí se Maitrea a výhledově i Sluneční lázně ze svého provozu, nebo se neobejdou bez vaší pomoci?

Maitreu stále finančně podporuji. U Slunečních lázní doufám, že se postupně stabilizují tak, aby jejich hospodaření bylo v rovnováze. Nejsou však budovány se záměrem vydělávat na nich peníze. Cílem je pomáhat lidem léčit se a vnitřně harmonizovat.

E15: Je poptávka po podobných službách?

Tyto služby mají různou hloubku vnitřní práce. A protože chceme jít do velké hloubky, neumíme to ještě zcela odhadnout. Touha lidí najít vnitřní klid a sebepoznání je však čím dál větší. Jsem tedy pevně přesvědčen, že klientů bude hodně.

E15: Nebylo by jednodušší stavět na zelené louce?

Někdy to jednodušší je. Pak tam ale chybí odžitá staletí. Právě ta vytváří genia loci daného místa a vyzařují silnou energii. Naše tamní domy mají uvnitř neuvěřitelně silného genia loci. Když člověk prochází Rytířskou ulicí, vůbec netuší, že by tu něco takového mohlo existovat. Nacházejí se v nich architektonické prvky od gotiky přes renesanci a baroko až po nepříliš šťastnou funkcionalistickou vestavbu v parteru.

Maitreu stále finančně podporuji. U Slunečních lázní doufám, že se postupně stabilizují tak, aby jejich hospodaření bylo v rovnováze. Nejsou však budovány se záměrem vydělávat na nich peníze

E15: Nové duchovní centrum budete vytvářet ve starých domech, které mají dokonce gotické základy. Nepůsobí praxe založená na východních filozofiích v takových objektech trochu cize?

Snažíme se naše aktivity na tuto historii napojit. Vnímáme to jako strom, který roste. Kořeny a kmen tu již jsou, my budeme novými větvemi. Kdyby však nebyly v souladu se zbytkem stromu, uschly by. Navíc rozhodně nevycházíme jen z východních nauk. Je tu například ovlivnění Bertem Hellingerem, německým zakladatelem rodinných a systemických konstelací. Důležité jsou pro nás mnohé další metody práce s lidmi, které jsou výsledkem novodobých zkušeností západních odborníků, například metody typu Somatic Experiencing, Voice Dialog či Primárních otisků při porodu. A velmi důležité jsou pro nás také zkušenosti indiánů nebo šamanů, protože jsou stále velmi blízko přirozeným způsobům života. Jsme hodně propojení nejen s Východem, ale i se Západem.

E15: Nebude z toho nesrozumitelný ideový mix?

Nejde o to smíchat všechno dohromady. Cílem je pomoci lidem. Aby se naučili pracovat se sebou, jak najít svůj vnitřní klid, úctu a pokoru k životu. Pro každého člověka je důležité, aby otevřel své srdce, přestal vidět jen sebe a začal spolupracovat s ostatními. Důležité pro mě je, aby se tu používaly takové metody práce s lidmi, které skutečně fungují. Celé to má směřovat k žití smysluplného života. Společnost na nás neustále útočí různými nabídkami. Kupte si tamto, pojďte prožít ono, ještě toto vám chybí. Díváme se stále ven a zapomínáme na sebe. Na druhé straně chceme ve Slunečních lázních klást důraz na vzájemné propojení duchovního a hmotného světa, protože jsou propojené i ve skutečnosti. Není rozumné podporovat úlety jakýmkoli směrem. Člověku se žije dobře, když je uzemněný a stabilizovaný.

E15: Hledání duchovních cest v současnosti často působí jako jiný druh konzumu.

Člověk může ujíždět na čemkoli. Záleží jen na něm, jestli to chce. Pro někoho může také spiritualita fungovat jen jako sladkost, která mu přináší pouze úlevu, a ne konečné řešení. Respektuji ale, že takový „spirituální turista“, který chodí ze semináře na seminář, to asi potřebuje. Tím ale nedosáhne skutečné proměny svého života.

E15: Vaše současné aktivity se často setkávají s námitkou, že jsou falešné a neupřímné. Jak na to reagujete?

Já se s tím nesetkávám. Osobně mi to nikdo neříká. A média moc nesleduji. Ať si každý věří tomu, co potřebuje.

E15: Kdy jste si vlastně řekl, že necháte tvrdého byznysu a budete se věnovat jen duchovní cestě?

Určité nutkání hledat sebe sama jsem začal cítit už po roce 2000. Tehdy jsem se účastnil kurzů reiki a různých šamanských seminářů. Vědomé rozhodnutí o odchodu z energetiky a velkého průmyslu kvůli tomu, abych se mohl vážně věnovat nově nastoupené cestě, jsem udělal asi v roce 2004. Prošel jsem spoustou různých výcviků a dostal jsem se tam, kde jsem dnes.

E15: Do jaké míry vaši proměnu ovlivňovalo to, co se dělo kolem vás a s vámi v původních sférách podnikání?

Velkou nejistotu jsem pocítil, když jsem začal potkávat hodně lidí, kteří něco jiného říkali a něco jiného konali. V tom okamžiku jsem si řekl, že v tomto světě manipulací nechci žít.

E15: Takže se vám po velkém byznysu nestýská?

Ani trochu. Potřebuji kolem sebe upřímné, otevřené a pravdivé lidi. Tam vzniká důvěra, která je základem smysluplného tvoření, a můžeme se pak na sebe vzájemně plně spolehnout.

Antonín Koláček|Anna Vackova, E15

E15: Karma toho, co bylo, ale přece jen dál působí. Na jedné straně připravujete velký projekt Slunečních lázní, který označujete za vyvrcholení svého života, ze strany druhé vás brzdí věci, které jste dělal v minulosti, a vážně ohrožují celý váš projekt.

Jsou to překážky, ale zároveň také učitelé. Snažím se využít každou situaci jako příležitost, abych se něco nového naučil. Jsou to pro mě velcí učitelé mého vnitřního klidu. Naučili mě najít hlubokou vnitřní pokoru ke všemu, co je. Přestože to někdy vypadá prazvláštně, nemám v sobě žádný vnitřní odpor vůči státním zástupcům ani proti lidem, kteří mě nějakým způsobem v životě podvedli a poškodili. Naučil jsem se přijímat věci takové, jaké jsou. A naučil jsem se nebojovat. Současně jsem si v sobě udržel radostnou tvořivost.

E15: Když se díváte zpátky do minulosti, udělal byste něco jinak? Nebo byste dokonce něco vůbec neudělal?

V každém okamžiku máme ve vědomí jen určitý soubor informací a podle něho konáme. Říkejme tomu karma, osud. Zkrátka něco, co je součástí našeho životního plynutí a energie. Není podstatné, že se občas dostaneme do nějakých pastí nebo slepých uliček. Důležité je, že to pak uvidíme, uvědomíme si to a danou věc už neopakujeme. To je získávání životních zkušeností, které potřebujeme, abychom poté mohli být svobodní a nikdo nás už do slepých uliček nedokázal vtáhnout. Protože kolem nás existuje spousta manipulací, manipulátorů a svůdníků.

E15: Figurují i ve věci Mostecké uhelné společnosti nějací manipulátoři a manipulace?

Asi bych něco uměl říci. Ale nevím, jestli chci, aby se to celé veřejně probíralo už nyní. Například pozadí celého švýcarského případu mi přijde prazvláštní. Když se dívám na lidi, kteří jsou kolem něho, neumím si představit, že by někdo dokázal sepsat takovýto rozsudek, pokud není zaujatý a neví, pro jaké zájmy ho píše.

E15: Zájmy z České republiky?

Určitě tam jsou i zájmy konkrétních lidí z České republiky, což často slýchávám z různých míst. Zároveň tam jsou ale i silné zájmy lidí ze Švýcarska. Obhájit celý proces a s ním spojené výdaje. Švýcarsko také potřebuje mít nějaký exemplární případ pro Spojené státy, aby ukázalo, jak je důsledné a přísné. V neposlední řadě si Švýcarsko touží ponechat naše peníze.

E15: Nebojíte se, že případ Mostecké uhelné společnosti může zhatit celý projekt Slunečních lázní?

To si úplně nemyslím. Když tu nebudu já, přijdou jiní. Mám kolem sebe dost lidí, kterým plně věřím, a ti v tomto projektu budou pokračovat, i kdybych tu nebyl. Jsem však plně přesvědčen, že se časem obhájím a budu se na rozvoji Maitrey podílet osobně. Co se týče Česka, máme řadu odborných posudků, které popisují právní i ekonomickou situaci, jak jsme ji vnímali tehdy my, a dávají nám plně za pravdu. Takže se soudního procesu nebojím.

E15: Je celá kauza hodně rušivým činitelem na vaší duchovní cestě?

Bere mi to hodně pozornosti a energie. Potřebuji se obhájit, a musím tedy zajišťovat posudky, musím jednat s právníky a dalšími experty, musím jednat s vyšetřovateli a státními zástupci. Pro mě je to zbytečný výdaj energie, kterou bych raději směroval jinam. Například na práci s lidmi, kteří to potřebují. Taky mě to ale učí nezapomínat sám na sebe. To byla často jedna z mých „negativních“ vlastností. Zapomínal jsem na tělo a vyčerpával ho. Po nedávné operaci jsem se ho však naučil mnohem více respektovat.

E15: Již několik lidí spojených s případem MUS buď zemřelo, nebo utrpělo vážný úraz. Cítil jste se někdy ohrožený?

Ohrožený jsem se necítil. Nicméně jedna zvláštní věc se mi stala. Když zemřel Luboš Měkota, u něhož také nevíme, jestli se to stalo za normálních okolností, někdo mi asi tři dny po pohřbu nalepil na auto vzkaz: „Pozdravuje tě Luboš.“ To bylo tehdy hodně silné. Vzápětí se objevil muž, který znal moje číslo, a přinesl mi složku, v níž byly fotky, jak odjíždím ráno z domova do práce, jak pak vcházím do kanceláře, jak chodím po Praze, jak jdu k lékaři. Ten člověk mi řekl, že mi může pomoci. Tak jsem to poslal policii. Od té doby se už nic nedělo. Vždycky si však říkám, že maximálně můžu umřít.

E15: Máte nějaké informace, že by za sérií zmíněných úmrtí a úrazů byl nějaký vnější činitel?

Je to skutečně velmi zvláštní. Ale nebudu se pouštět do žádných spekulací, protože jsem u toho nebyl.

E15: Jste vnitřně připraven na to, že možná budete muset do vězení?

Ano. Švýcarský proces mě na to plně připravil. Necítím žádný odpor proti vězení, proti vězení nic nemám. Když existence rozhodne, že budu užitečnější ve vězení, tak půjdu do vězení. Když rozhodne, že budu užitečnější v Praze, abych tvořil Maitreu a Sluneční lázně, budu tady. To je otázka hry sil a toho, co je skutečně potřeba.

Můžu upřímně říci, že mé srdce je více nakloněno sociální demokracii. Ale s politiky již vůbec nekomunikuji. Do této sféry nijak nevstupuji a nespoléhám se na nic, co by v ní v naší věci mohlo hrát nějakou roli.

E15: Současně ale říkáte, že pracujete na své obhajobě. Takže se asi úplně slepým silám osudu nepoddáváte.

Ano, nejsem pasivní, vystupuji v celé věci aktivně. To byl pro mě také důležitý moment. Nevzdat se. Odevzdání se životu může mít totiž různé podoby. Někteří lidé to chápou tak, že se vzdají své vůle a smyslu svého života. Když se však člověk drží svého srdce, nevzdává se a následuje ho dál, i když to často bolí. Těmito zkušenostmi rosteme a posilujeme se. Je však také pravda, že jsem po určitou dobu byl k procesům okolo Mostecké netečný a věnoval jsem se plně Maitree. To už však od roku 2012 neplatí.

E15: Přinesete do své obhajoby nějaké nové informace či poznatky, které dosud nebyly známé a mohly by celou kauzu výrazně posunout?

Nějaké informace, které dosud nepronikly na veřejnost, tam samozřejmě jsou. Uvidíme, co všechno se bude dít.

E15: Ovlivnila případ změna politických garnitur?

To nedokážu odhadnout.

E15: V minulosti se totiž o vás říkalo, že máte blízko k sociálním demokratům.

Můžu upřímně říci, že mé srdce je více nakloněno sociální demokracii. Ale s politiky již vůbec nekomunikuji. Do této sféry nijak nevstupuji a nespoléhám se na nic, co by v ní v naší věci mohlo hrát nějakou roli. V politice se tedy nijak neangažuji. Angažuji se v neutrálním prostředí, v němž je důležitý člověk. Politika je válka stran. A do válečného stavu nepotřebuji vstupovat. Pro mě je důležitý klid a mír.

E15: V minulosti to však tak úplně nebylo?

Bylo. Jen jsem netušil, do čeho vstupuji. To je právě ta nevědomost. Člověk vstoupí do nového prostředí a teprve pak zjistí, co všechno to obnáší. Když z toho ale pak dokáže svobodně odejít a dělat to, co pro něj má hlubší smysl, jde o zažitou a zvědoměnou zkušenost, díky níž už ví, že něco takového nemusí žít dál. Někdo však zase politiku žije jako své poslání. Nevidím nic špatného na tom, že někdo chce prostě bojovat a je to smyslem jeho života. Otázkou ale je, k čemu ten jeho boj slouží? Já mám raději spolupráci a věřím, že společnost v budoucnosti půjde spíše tímto směrem. Smyslem mého života je klid a mír, pomoc lidem v harmonizaci jejich nitra.

E15: Kdy očekáváte, že proti vám bude vznesena v České republice obžaloba, respektive, kdy státní zastupitelství rozhodne, že ke spáchání trestného činu privatizací MUS nedošlo?

Když jsme v roce 2012 obdrželi dopisy s obviněním, vypadalo to, že pánové, kteří nás obvinili, mají jasno. Myslel jsem si, že půjdeme k soudu vlastně ihned. Jestliže v tom ale bylo takto jasno, tak se divím, proč už soud dávno neproběhl.

E15: Ve Švýcarsku jste už byl se společníky prvoinstančním soudem odsouzen. Děje se tam něco dál?

Je tam úplný klid. Před rokem jsme podali odvolání a od té doby jsme nezískali žádné stanovisko.