Babiš měl Pocheho bránit stejně razantně jako sám sebe, říká místopředseda ČSSD Martin Netolický
Místopředseda sociální demokracie a pardubický hejtman Martin Netolický říká, že v nedávné vládní krizi byla ve hře i demise ministrů jeho strany. A Andrej Babiš podle něj neměl třetí pokus sestavit kabinet úplně jistý. „Podle našich informací byla možná varianta, že pokud by ANO navrhlo jiného premiéra, prezident by to akceptoval,“ uvedl Netolický s tím, že ČSSD bude dál tlačit koaličního partnera k ústupkům – například k uzákonění pětitýdenní dovolené.
Podle ANO žádná vládní krize nebyla, naopak opozice míní, že problémy premiéra Andreje Babiše s kauzou Čapí hnízdo budou eskalovat. Jak to vidíte vy?
Bezesporu o vládní krizi šlo. Vláda byla do jisté míry paralyzována kvůli problémům pana premiéra. Nebylo jasné, jak se celá situace vyvine, protože mohly přijít další informace k jeho kauze. Na druhé straně po hlasování o nedůvěře vládě krize po formální stránce skončila.
A fakticky?
Samozřejmě nevíme, co může nastat v následujících dnech, týdnech či měsících. Ještě na začátku listopadu by málokdo tipoval, že se česká politická scéna takto zachvěje v základech.
I když vláda pokus opozice ustála, ČSSD koalici nepomohla, když odešla ze sálu. Je to tak?
Jsem rád, že jsme kritizováni ze všech stran. Dokazuje to, že naše rozhodnutí bylo správné. Nechtěli jsme být malým bratříčkem ANO, který za všech okolností běhá za premiérem a chválí ho. Chtěli jsme se vymezit. Za půdorysem koalice stojíme, ale rozhodně nestojíme za kauzami Andreje Babiše. Snad s výjimkou policejních vyšetřovatelů se v nich nikdo nevyzná. Jasně jsme řekli, že nejlepší by byl slovenský model. Tedy aby ANO jako vítěz voleb vybralo jiného premiéra.
To se ale nestalo a zřejmě hned tak nestane.
Myslím, že v politice je dobré formulovat ideální řešení. Vláda a Česká republika jsou problémy premiéra neustále zatěžovány.
Neměli jste na Babiše více tlačit? Mohli jste ho například do poslední chvíle napínat tím, že nevíte, jak budou vaši poslanci hlasovat.
Když premiér zaznamenal váhání sociální demokracie, nastoupil s řešením SPD, s nímž by se dohodl na novém koaličním uspořádání. Jak on, tak my jsme se ocitli v situaci, kdy se kompromis musel nalézt. Odchod našich poslanců ze sálu považuji za maximum možného. Zároveň jsme řekli opozici, že pokud sežene 105 poslanců, našich 15 se k nim přidá a pomůže rozpustit Poslaneckou sněmovnu, tedy vyvolat předčasné volby. Nechtěli jsme vládu bez důvěry a ani bezvládí.
Jak byste stručně formuloval vaše rozhodnutí?
Milý Andreji Babiši, je to tvůj problém a vyřeš si ho. Milá opozice, nebudeme skákat podle toho, jak pískáš, protože nevíš, co bys dělala, kdyby padla vláda.
A co pohrozit možnou demisí ministrů ČSSD?
Tato karta byla ve hře. Ale jak nejužší vedení strany, tak poslanci neměli úplně stejný postoj k aktuální kauze premiéra. Mohli bychom se o ní bavit dlouhé hodiny, ale jasného závěru bychom se nedobrali. Musejí to vyřešit nezávislé orgány činné v trestním řízení.
Takže demise je příliš silný kalibr?
Kolem premiérovy kauzy bylo příliš emocí, v takové atmosféře se racionální rozhodnutí dělat nedají. Přistoupili jsme k variantě odchodu ze sálu s tím, že budou-li skutečně vážné důvody, odejdeme z vlády.
Nenecháváte si rezignaci vašich ministrů v záloze na okamžik, až bude Babiš případně obžalován a Čapí hnízdo začne řešit soud?
Je to krajní řešení. Pokud se objeví další závažné informace nebo padnou obžaloby, tak se odchod ministrů ČSSD z vlády nebo vypovězení koaliční smlouvy mohou objevit na stole. Demisí by podle smlouvy měla vláda automaticky skončit. Otázka je, jestli by premiér dodržel, co podepsal.
Věříte Babišovi, že svoji kauzu jako hlava moci výkonné nijak neovlivňuje? Mám na mysli personální změny v Generální inspekci bezpečnostních sborů, ve vedení policie.
Jako právník věřím v právní stát a demokratický vývoj České republiky. Nechci si vůbec připouštět, že bychom se blížili autoritativním režimům a začali obsazovat jednotlivé bezpečnostní složky vybranými osobami podle toho, jak se to někomu hodí. Tak začal komunistický puč, který vyvrcholil únorem 1948.
Jistotu, že k ovlivňování vyšetřování nedochází, ale nemá Senát. Podle jeho usnesení je účast Babiše ve vládě do konce vyšetřování Čapího hnízda nepřijatelná. Senátoři poukázali hlavně na to, že premiér řídí Bezpečnostní radu státu a má přímý vliv na ředitele GIBS. Co na to řeknete?
Jedním z hlavních adeptů na nového policejního prezidenta je šéf policie Pardubického kraje Jan Švejdar. Znám ho osobně a záměrně o něm nemluvím jako o policistovi. Pro mě je policajt v tom nejlepším slova smyslu. Neřeší věci politicky jako policista diplomat, ale je to policajt. To je základní rozdíl. Pokud se stane policejním prezidentem, nepochybují i o tom, že bude pečlivě hlídat, aby policie byla ve vyšetřování živých, a tedy neskončených kauz nezávislá na politicích.
Můžete jako strana, která kontroluje ministerstvo vnitra, dát politickou garanci, že nedochází k ovlivňování vyšetřování Čapího hnízda?
Můžeme dát skutečně jen politickou garanci. Je úkolem ministra vnitra, aby zaručil, že nikdo neovlivňuje práci policie. A pokud se tak stane, okamžitě nastupuje Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Tam ale ještě před nástupem socialistů do vlády vyměnil Babiš vedení.
ČSSD má politickou zodpovědnost za ministerstvo vnitra. Z mého pohledu by měl šéf rezortu tlačit jen na jedinou věc – aby orgány činné v trestním řízení postupovaly rychle, aby celá kauza byla v dohledné době dotažena. Může to skončit buď zproštěním obvinění, anebo naopak podáním obžaloby. Případy, kdy lidé čelí dlouhé roky obvinění, jsou nepřijatelné.
Kdo je vítězem vládní krize a kdo poraženým?
Vítězem není premiér, ČSSD ani opozice. Především ale není vítězem Česká republika. Byla by jím v případě, kdyby ANO vyměnilo premiéra a koalice setrvala na svém dosavadním půdorysu.
Mohl by se za vítěze považovat prezident?
Fakticky ano. Premiéra podržel v situaci, která je nezáviděníhodná. Cítí, že je oslabený. Obecně platí, že každý politik si neustále vykolíkovává svůj prostor. A pan prezident se dlouhodobě snaží, aby ho měl co největší. Oproti Babišovi je silnější a také informovanější.
Souhlasíte, že se oba chovají účelově?
Když se v létě řešilo jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, byla to v podstatě ústavní krize. Důvodem odporu prezidenta měl být Pocheho článek o uprchlících. Babišovo trestní stíhání mu ale nevadí. Navíc premiérovou povinností bylo hájit našeho kandidáta minimálně stejně razantně, jako se sám hájí ve své kauze. Když má osobní problémy, říká nikdy, nikdy, nikdy. Ale nad členy vlády mávne rukou?
Proč Babiš ustupuje Zemanovi?
Premiér nevidí svoji roli v celém ústavněprávním kontextu. Může to mít dopad na budoucí výklad ústavy, na ústavní zvyklosti.
Když zmiňujete základní zákon, bylo by vůbec možné, aby Zeman už potřetí jmenoval Babiše premiérem?
Nic takového jsem od prezidenta neslyšel. Jeho vyjádření jsem pochopil tak, že by představitele vítězného hnutí pověřil sestavením vlády. Podle našich informací byla možná právě i varianta, že pokud by ANO navrhlo jiného premiéra, prezident by to akceptoval. A to je potřeba zdůraznit.
Nemá pravdu opoziční ODS, že se přiblížily předčasné volby do Poslanecké sněmovny, když kvůli ČSSD hlasovalo proti vyslovení nedůvěry vládě jen 90 koaličních poslanců?
Předsedy občanských demokratů Petra Fialy jsem si vždy vážil jako politologa a odborníka na mezinárodní vztahy. Dopustil se ale demagogického politického výkladu. Že vládní tábor oslabil, by platilo při hlasování o důvěře vládě, a nikoliv o nedůvěře. To by si jako politolog neměl plést.
Lze z účasti ve vládě zmítané trestním stíháním premiéra vůbec něco získat, pokud navíc na koalici s ANO nemáte od začátku jednotný názor a vnitrostranické referendum o tomto kroku vás rozdělilo na dvě poloviny?
Referendum dopadlo tak, že se dvě třetiny hlasujících vyslovily pro vstup do vlády. Divil bych se, kdyby podobné hlasování v ANO, byť má mnohem méně členů než my, bylo jednomyslné.
Rozděleni nejste?
Výsledek referenda rozhodně nebyl těsný. Navíc odchodem Jiřího Zimoly z vedení strany došlo k jejímu výraznému sjednocení. Na posledním předsednictvu jsme se jednoznačně shodli, že nejsme poslušný bratříček ANO, ale zároveň nebudeme naskakovat na vábení opozice. Zaujali jsme suverénní postoj, za nímž si stojíme.
Říkáte, že jste sjednoceni, nicméně platforma Zachraňme ČSSD, kde se Zimola angažuje, stále existuje. Neměli by být její členové vyloučeni?
To by byl extrémní krok. Pokud mají pocit, že jim všichni křivdíme, ať odejdou. Místo schůzek s platformou a lidmi, které bych označil za politické recykláty, se Jiří Zimola mohl věnovat sociální demokracii jako takové a nevytvářet pseudostruktury a pořádat politická školení.
Nevytváří se další buňka odporu ve vaší plzeňské organizaci?
Názorové proudy jsou i v jiných stranách včetně ANO. Zdaleka ne všichni jeho politici dali v prezidentských volbách hlas Zemanovi, i když mu Babiš veřejně vyjádřil podporu. V hnutí jsou lidé, kteří byli dříve v ČSSD, v ODS a v dalších stranách, takže názorové pnutí tam musí být velké. Ukáže se to ale, až odejde vůdce. Mnozí udělali politickou kariéru na jménu Babiš a začnou se cítit ohroženi, až přízeň voličů opadne. Domnívám se, že rozkol u našeho koaličního partnera je nevyhnutelný.
Co nyní ČSSD plánuje?
Budeme dál tlačit ANO k ústupkům. Mimo jiné to bude uzákonění pětitýdenní dovolené pro všechny zaměstnance, což považuji za typické sociálnědemokratické téma.
Absolvoval v roce 2006 Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, specializoval se na oblast rozpočtového práva a financování územních samosprávných celků. Byl poradcem ministra a hejtmana Radko Martínka. V roce 2006 byl poprvé zvolen zastupitelem České Třebové. O dva roky později úspěšně kandidoval do zastupitelstva Pardubického kraje a stal se radním pro zdravotnictví. Funkci hejtmana zastává už druhé volební období. Od dubna je místopředsedou ČSSD. |