ODS může být partají, která bude po příštích volbách skládat vládní koalici, myslí si předseda strany Petr Fiala. Na jednu stranu vylučuje povolební alianci s hnutím ANO, zároveň ale odmítá spekulovat, jak volby můžou dopadnout. „Přiblížili jsme se k předčasným volbám,“ říká v rozhovoru pro INFO.cz. KSČM je podle Fialy spolehlivou frakcí hnutí ANO, o ČSSD mluví zase jako o straně, která namísto principiálního postupu upřednostnila alibismus.
Jak s několikadenním odstupem hodnotíte dva týdny, které vyvrcholily pátečním hlasováním o nedůvěře vládě? Nebylo to – jak zmínili například někteří zástupci KSČM – jen takové mediální plácnutí do vody?
V žádném případě to nebylo zbytečné. Dokonce si myslím, že to bylo hodně důležité. A přineslo to několik podstatných zpráv: jednou z nich například je, že Andrej Babiš sice ústavně funkci premiéra obhájil, avšak pokud se podíváme na výsledek hlasování, zjistíme, že víc poslanců hlasovalo pro nedůvěru, než proti ní. Pro bylo dvaadevadesát poslanců, proti jen devadesát z nich. Jinak řečeno: během necelých pěti měsíců Andrej Babiš ztratil většinovou podporu v Poslanecké sněmovně. Když vláda žádala o důvěru, získala 105 hlasů. Což si myslím, že je důležitá zpráva. Nejen symbolicky, má také svůj podstatný politický význam.
Druhá věc, která se během těch dvou týdnů ukázala: nejspolehlivějším partnerem Andreje Babiše jsou komunisté. KSČM Andreje Babiše po celou dobu vytrvale hájila. A to velmi důsledně. Komunistům vyhovuje socialistická politika vlády, možná plní i nějaké dohody, o kterých se sice mluvilo, avšak neznáme jejich přesné znění. Osobně bych i řekl, že se KSČM stála jakousi frakcí hnutí ANO. Frakcí silnou a vlivnou. Je to vskutku spolehlivá součást vládní koalice.
Třetí poznámka se týká ČSSD. Výsledek hlasování o nedůvěře souvisí s nepochopitelně alibistickým postupem sociálních demokratů. ČSSD podle mě pracuje na svém sebezničení. To ale v tuto chvíli nechám na sociálních demokratech, není na mě, abych hodnotil jejich kroky z hlediska jejich perspektivy. Říct ale musím, že marně vzpomínám na tak zvláštní situaci, kdy strana, která je součástí vládní koalice, nehlasuje pro její důvěru. A přitom zároveň tvrdí, jak je znepokojena děním okolo premiéra, avšak není schopna učinit nic pro to, aby takovou situaci vyřešila. A ještě obviňuje opozici, že nedisponuje nějakým dalším plánem. My přitom plán máme.
Osobně bych se spíš ptal sociálních demokratů, co tedy chtějí dělat, když jim problémy premiéra tolik vadí? Jak to chtějí vyřešit? Přesto je třeba říct, že signál, který - možná nevědomě – svým jednáním vyslali, je také důležitý. Oni se totiž nepostavili jednoznačně za vládu, což jí bude do budoucna způsobovat další a další problémy. Proto jsem také v jedné z bezprostředních reakcí po hlasování o nedůvěře řekl, že jsme se přiblížili předčasným volbám. Nedovedu si totiž tak úplně představit, jak koalice s tímto zatížením, a navíc s problémy, které Andrej Babiš má, bude i nadále fungovat.
Za další: Andrej Babiš potvrdil, že mám pravdu, když říkám, že největší problém, kvůli kterému by neměl zastávat post premiéra do doby, než se vyšetří kauza Čapí hnízdo, spočívá v jeho střetu zájmů. Jeho páteční projev ve sněmovně potvrdil, že si s tímto střetem zájmů nemůže poradit. My totiž nevíme, zda k nám mluví obviněný člověk, který se naprosto logicky – a má na to právo – hájí, anebo zda k nám mluví otec rodiny, který má obviněné děti, a ty také hájí, anebo zda k nám mluví předseda vlády, který je nestranný. Andrej Babiš v pátek ukázal, že on sám to rozlišit nemůže a nedokáže. Většinu svého projevu se zaměřoval na vysvětlování zdravotního stavu svého syna.
Celkově bych řekl, že to pro mě bylo celé důležité. Bohužel se nám ale nepodařilo odstranit problém, který má Česká republika s trestně stíhaným premiérem. Přesto musím konstatovat, ze nám to mnohé vyjasnilo a mnohé napovědělo.
Hovořil jste o roli sociálních demokratů. Ne že bych se jich chtěl zastávat. Ale přece jenom: nepotvrdily ty dva týdny mimo jiné také to, že je Andrej Babiš do voleb z pozice premiéra de facto nesesaditelný? Tomio Okamura sice nejprve vystoupil s ostatními opozičními lídry na společné tiskové konferenci, avšak krátce na to se vrátil do původní role a umožnil tak Andreji Babišovi pracovat s oběma většinami, které se mu ve sněmovně nabízejí. Tady jak s tou, jejíž součástí je ČSSD, tak s tou alternativní, tedy s KSČM a SPD. Jinak řečeno: pokud mu vypoví poslušnost ČSSD, může se kdykoli spolehnout, že zaskočí Okamura…
Tak jistě. Možná si na to lidé vzpomenou, ale já jsem dlouhodobě varoval před koalicí mezi hnutím ANO, komunisty a SPD. Ono se ostatně ukazuje, že tato koalice ve sněmovně funguje, kdykoli je to zrovna potřeba. A jakoby zafungovala i nyní. Na druhé straně je ale zjevné, že politická scéna prošla nějakým vývojem, a i pro Andreje Babiše by dnes bylo mnohem složitější obhájit a udržet vládu, která by se opírala o hlasy KSČM a SPD.
To, co udělal Tomio Okamura s Andrejem Babišem, byl do jisté míry pouze strašák na sociální demokraty. Respektive na křídlo uvnitř ČSSD, které chce být za každou cenu ve vládě s hnutím ANO. A těmto sociálním demokratům to také poskytlo jakési alibi. Podstatné ale je, že my přece nemůžeme vědět, co by se stalo, pokud by sociální demokraté jasně řekli, že nechtějí být ve vládě, jejíž premiér má tyto problémy.
