Byznys se dá predikovat, politika ne, říká zakladatel skupiny RSBC Robert Schönfeld
Investiční skupinu RSBC začal budovat poté, co potřeboval spravovat zrestituovaný majetek po předcích. Teď kromě něj vlastní slovinskou zbrojovku Arex, slovinské vinařství Zlati Grič nebo například londýnský start-up Proversity. A v zahraniční expanzi hodlá pokračovat. „Chtěli bychom se zaměřit na akvizice rodinných firem ideálně v Čechách a Německu,“ komentuje plány zakladatel Robert Schönfeld.
Firmu jste založil pro spravování majetku, který jste získal v restitucích. Na čem vaši předci zbohatli?
To asi nedokážu odpovědět, jelikož optikou stovek let je potřeba vidět věci v kontextu doby, ale nemám iluze o svých předcích. To, co se dělo v 90. letech v České republice, tak se dělo v historii po staletí v celé Evropě. První legenda je, že získali titul za to, že našli během válečného tažení brod. Když rodina nabyla titul, tak samozřejmě získala i odpovídající majetky většinou v podobě nějakého území. Pak během staletí majetky ztratili, protože jim je zkonfiskovali po Bílé hoře, když se přidali k českým stavům. Další konfiskace byla ze strany komunistů.
Jste tedy ze šlechtické rodiny?
Rodinná historie v tomto směru existuje. Příběhy jsou vtipné, i třeba smutné. Například za komunistů jsme nesměli nic vlastnit, takže auto, chata ve Znojmě bylo napsané na příbuzenstvo, a do toho vyprávěl děda o zámcích a kočárech a jak se mu líbilo, když se občas kočár v zimě převrhl a všechny to katapultovalo do sněhu. A jeho to strašně bavilo a přál si, aby se příště opět obrátil kočár. Přesto nám zůstaly historicky pevné hodnoty, které promítáme do aktuálního života, a to nejen rodiny, ale i podnikatelského prostředí a obchodních vztahů.
Co jste v restitucích získal?
Jsou to typické majetky, které si rody držely dlouhodobě. Jde o nemovitosti, pod něž spadají lesy, polnosti, chmelnice, rybníky nebo činžovní domy. Část jsme prodali, abychom měli na rekonstrukce, protože majetky byly zdevastované. Rodina obecně ovšem nechtěla nikdy moc prodávat. Když si vezmete průměrného restituenta ze šlechtické části, tak na majetcích sedí a žijí skromně. V podstatě všechny peníze, které majetek vydělává, se investují opět do renovací, rekonstrukcí nebo obnovy půdy, výstavby a opravy hrází na rybnících.
Restituce byly důvod pro založení RSBC?
Na začátku rozhodně ano. V okamžiku, kdy restituujete, tak přijdete například do typického činžáku, kde vám pomalu teče do střechy. Na začátku tak neřešíte, co jsou restituce, ale máte pytel starostí. Tehdy jsem udělal firmu, protože mi přišlo, že když se budu dohadovat s nájemníky, tak to bude mít větší váhu, když se to bude tvářit víc firemně.
Restituoval jste v 90. letech?
Začalo to někdy na konci roku 1990 a trvalo to zhruba do roku 1997, 1998. Nikdy jsme nezískali všechno, ale to tak je. Většinu majetku se však získat podařilo.
Vystudoval jste historii hudby a umění. Nebylo složité začít spravovat investice?
Moje vzdělání v oblasti uměleckého světa je pro mě odbočka, kterou je nutné vnímat v kontextu historie celé rodiny. Otec nemohl za komunistů studovat vysokou školu a nemohli jsme za rodinou do Německa všichni současně. Mohli buď rodiče, nebo já s tátou a maminka zůstala doma. Přemýšlel jsem proto, co mohu dělat za profesi, abych měl aspoň trochu svobodný život. A z toho vyšel buď sport, nebo umělecké zaměření. Nakonec jsem se rozhodl pro hudbu a nikdy jsem nelitoval. Jakmile ovšem přišly restituce, tak pro mě bylo přirozené, že jsem se obchodní stránky řízení majetku ujal a vlastně jsem nad tím ani moc nepřemýšlel.
Kde vidíte skupinu RSBC v budoucnosti?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!