Blíží se konec éry hotovostního styku? Jaká je role kryptoměn, kam posunou finanční svět? V rozhovoru pro deník E15 nastínila možnou budoucnost Ireti Ogbu, šéfka divize plateb pro Evropu, Afriku a Blízký východ v Citibank.
Jaká budoucnost čeká peníze tak, jak je chápeme dnes? Kdy zmizí hotovost a nebude chybět?
Peníze jsou jakýkoli přijatelný platební prostředek, který kupujícímu umožňuje, aby prodávajícímu poskytl odpovídající finanční protihodnotu za zboží nebo služby. Vývoj peněz probíhá již dlouho. Před dvěma sty lety bylo nejrozšířenějším platidlem zlato.
Papírové peníze se staly všudypřítomnými až ve dvacátém století. Nyní s rostoucí globalizací a technologickým pokrokem se vývoj ubírá směrem k takové formě peněz, jejichž přesun se podstatně zrychlí a bude se stále více realizovat v digitální podobě.
Je důležité rozlišovat mezi penězi a platbami – mezi tím, co a jak se přesunuje. Hotovost představuje způsob přesunutí peněz a kryptoměna je novou formou peněz. Může docházet k pozvolnému vymizení hotovosti jakožto platebního nástroje, ale to nemusí nutně znamenat, že se platby v bezhotovostní ekonomice budou realizovat výhradně pomocí kryptoměny.
Které faktory ovlivňují nižší závislost vyspělých ekonomik na hotovosti?
Kromě regulačních orgánů k nim patří tempo inovací a nárůst elektronického obchodování. Směrnice PSD2 v evropském ekonomickém prostoru (EEA) je jedním příkladem, který vede k tomu, že podíl digitálních plateb stále více roste. Potřeba fyzických peněz se bude nadále snižovat.
Tento pokrok spolu s okamžitými platbami, které se nyní využívají na 23 trzích po celém světě, nakonec v těchto ekonomikách povedou k menšímu množství hotovosti. Na rozvíjejících se trzích, jako je například Keňa, jsme svědky toho, že mobilní peněženky sehrávají klíčovou úlohu při poklesu používání hotovosti. Více než 80 procent toku objemu plateb na národní úrovni v Keni se již realizuje prostřednictvím mobilních peněženek.
Kryptoměny využívají decentralizovanou databázi, v rámci které se zaznamenávaná data stávají jediným unikátním zdrojem pravdivých informací. Digitální peníze podporované vládou by mohly všem účastníkům na trhu přinést hospodářské, politické a sociální výhody.
Umožňovaly by zúčtování v téměř reálném čase v relativně nákladově efektivní síti. Transparentnost těchto měn je možno podle potřeby přizpůsobit, a to pomocí různých úrovní kontroly a otevřenosti, takže se pravděpodobně nebude jednat o anonymní platby.
Peníze různého druhu už tu byly před stovkami let, platilo se mušlemi nebo barevnými sklíčky. Přirozený vývoj ale nakonec skrze optimalizaci transakčních nákladů vedl obvykle k jedné národní, potažmo „unijní“ měně. Není více měn krokem zpět?
Národní měny byly součástí vývoje státu. Každý stát potřeboval svoji vlastní měnu a v důsledku toho vzniklo velké množství různých měn. Rychlý vývoj místních platebních systémů a okamžitých platebních systémů však celosvětově vede k možnosti vytvoření sítě vzájemně propojených místních zúčtovacích systémů. Bude se přitom jednat o krok směrem k hyperpropojenému světu bankovnictví.
Budoucnost bude otevřena nebankovním hráčům, možnostem úvěrů a debetů v reálném čase v celosvětovém měřítku a přechodu od dávkového zpracování plateb ke zpracování v reálném čase. Každá banka, zúčtovací systém, podnik a vláda nabídnou své služby prostřednictvím kanálů rozhraní API, což povede k hyperpropojitelnosti.
Jaká budoucnost čeká platební karty? Jak se dá byznys karetních firem modifikovat, jaké mají možnosti, aby si udržely byznys?
S vývojem technologie API a otevřeného bankovnictví se očekává snížení tempa růstu karet ve vyspělých ekonomikách. Otevřené bankovnictví společně s rozhraním API povede k možnosti přímého přístupu k bankovním účtům. To by se mohlo stát levnější alternativou k platbám prostřednictvím karet, a zpomalil by se tím růst objemu karet.
Ve střední a východní Evropě, na Středním východě a v Africe je bankovní penetrace menší než 50 procent. Očekává se, že v následujících čtyřech letech dojde k více než 15procentnímu nárůstu elektronického obchodování. Aby bylo možné držet krok s rostoucí poptávkou po elektronickém obchodování, alternativní platební metody (například mobilní peněženky nebo rozhraní Unified Payments Interface v Indii) mohou zpomalit růst karet.
Karty mohou najít nové uplatnění v oblasti B2B jakožto nástroj pro efektivitu provozního kapitálu. V tomto segmentu spatřujeme potenciál růstu a podniky tuto možnost stále častěji považují za platební řešení pro koncovou část svých dodavatelů s nízkou hodnotou.
Na konferenci E15 jste řekla, že technologické společnosti, například Facebook či Google, se stávají spíše finančními společnostmi. Jak tyto firmy ovlivní banky?
Největší poskytovatel videa nekontroluje žádné obchody nebo kanály (Netflix), největší poskytovatel zpráv nemá žádné reportéry (Google) a největší prodejce hudby nemá žádné fyzické obchody (Spotify). Je možné, že v budoucnu nebude mít největší poskytovatel finančních služeb žádné pobočky.
Rozvoj digitalizace bude i nadále zvyšovat svůj podíl na trhu. V Citi se neustále vyvíjíme, abychom mohli našim klientů nabízet ty nejlepší a nejinovativnější finanční služby. Jak bylo uvedeno výše, investujeme strategicky prostřednictvím fondu Citi Ventures, abychom urychlili růst a podpořili inovace v našich laboratořích.
V jakém vzájemném postavení jsou dnes banky a fintechy? Skoupí banky fintechovou scénu a integrují ji do sebe?
Fintechové společnosti mají strategické přednosti ve srovnání s tradičními bankami. Jsou pohotové a pružné, pokud jde o inovace. Citi má své vlastní jedinečné silné stránky. Máme globální síť a vztahy s klientem, které trvají již řadu let. Z těchto důvodů nahlížíme na fintechové společnosti z mnoha různých hledisek. Považujeme je za konkurenci, za partnery, za způsob strategického investování a i sami se snažíme pracovat jako fintechová společnost.
Na základě naší obchodní strategie se můžeme rozhodnout, že budeme spolupracovat s fintechovou společností za předpokladu, že by kombinace našich silných stránek vedla ke scénáři, který bude úspěšný.
Citi se sama chová jako fintechová společnost. Máme vlastní inovační laboratoře, investujeme do robotiky a umělé inteligence, pracujeme bez papírových dokumentů a umožňujeme našim klientům, aby při svých firemních transakcích používali mobilní zařízení. V tomto průmyslu sehráváme vedoucí úlohu, jak bylo patrno z naší role při zavádění SWIFT GPI. Máme také přímý vztah s regulačními orgány na různých trzích pro rozvoj trhu.
Které investice bank do fintechu patří k nejdůležitějším, jak je pocítí koncový zákazník?
Klíčovou změnu způsobenou fintechovými společnostmi spatřujeme v maloobchodním platebním prostoru. S rozvojem otevřeného bankovnictví a technologie API by se to mohlo projevit ještě výrazněji. Koncoví uživatelé uvidí výhodu alternativních způsobů platby namísto karet a tím i vyšší náklady a provozní efektivitu.
V jaké části bankovního byznysu dává smysl automatizace či robotizace?
Automatizace a robotika jsou užitečné všude tam, kde jsou prováděny manuální opakované úkoly.
Jaký lze čekat další vývoj blockchainu a jeho využití?
Existuje řada probíhajících iniciativ na koncových makléřských a burzovních trzích, přičemž k hlavním tématům patří snižování nákladů a zvýšená transparentnost při zúčtování a zpracování, snadnější a méně nákladné obchodování s nelikvidními aktivy, tvorba záložních úložišť pro burzy, zlepšení procesu hlasování akcionářů.
Převládající témata týkající se blockchainu z hlediska plateb zahrnují využívání technologie decentralizované databáze pro snížení počtu zprostředkovatelů a nákladů, zvýšení rychlosti přeshraničních mezibankovních nebo B2B plateb – více než polovina zjištěného vývoje byla zaměřena na tuto funkci, stejně tak použití decentralizované databáze ke zlepšení přeshraničních převodů.
