Česká technologická skupina TTC loni zvýšila tržby o třetinu na 1,6 miliardy korun. Podařilo se jí to i přes nucený odchod z Ruska, do té doby největšího zahraničního trhu. Skupina, do níž spadá třináct společností, expanduje do západní Evropy, Indie či do Afriky. Výrobce a vývojář technologií pro telekomunikace, elektroniku nebo pro energetiku chce těžit z přesunu výroby z Asie do Evropy. Pardubický podnik Awos, který TTC koupila, i proto nedávno spustil čtvrtou linku na osazování desek plošných spojů. „Akvizice budou pokračovat, hledáme doplnění portfolia,“ řekl e15 ředitel skupiny TTC pro rozvoj a podnikání v moderních technologiích Luboš Müller.
Jaké na vás měly dopady nedostatky součástek?
Dopady byly obrovské, nebyli jsme schopní vyrábět, případně jsme měnili výrobu podle dostupných komponent. Nejdříve nebyly čipy, ale jednu dobu nešly koupit ani matičky. Bylo nutné odmítat řadu zakázek a budovat skladové zásoby. Z jednotek milionů v zásobách se staly desítky milionů, což mělo velký vliv na cash flow. Výrazně vzrostly ceny, u něčeho z deseti na 250 dolarů. Dodávky komponent se z týdnů dostaly na desítky měsíců. Viděli jsme případy, kdy firmy kvůli chybějící součástce za šest dolarů nemohly dodat stroj za miliardu.
Jaká je situace dnes?
Je vidět světlo na konci tunelu. Ceny klesly, panika ohledně nákupů opadla, dodávky ale pořád nejsou v řádu týdnů, ale měsíců. Stále nejsou k dispozici některé čipy. Spotřeba těchto komponent neustále roste. Do toho přišla obchodně-technologická válka mezi USA a Čínou s dopady na celý svět. V budoucnu se bude měnit struktura dodavatelů. Výsledkem toho je mimo jiné evropský Chips Act.
Zmiňovaný Chips Act mobilizuje 43 miliard eur a chce posílit roli Evropy ve výrobě a vývoji čipů. Jak z toho budete těžit?
Těžit z toho budeme sekundárně a promítne se to dlouhodobě. Čím více se toho v Evropě bude dít, tím více se toho tady bude vyrábět. Vytvořil se nový pohled na globalizaci. Ne vždy je ekonomicky výhodné mít levnější výrobu v Asii, protože když nastanou problémy, má to mnohem větší dopady. Do rozhodování vstupuje faktor, že není dobré mít důležitou součást výroby někde daleko, kde se věci dějí bez mého vlivu. Obecně se urychlilo to, co jsme čekali. Věci pro kritickou infrastrukturu se musejí začít dělat co nejvíce lokálně.
V evropské energetice probíhá podobný proces, jaký jsme v minulosti mohli pozorovat při přechodu z běžných telefonů na smartphony s internetem. Jde o revoluci chytré energetiky a bude klíčové mít co nejvíce věcí tady.
Vaše firma Awos se zabývá plošnými spoji a výrobou průmyslové elektroniky. Je reálně možné v této oblasti konkurovat Asii?
Naší strategií není být jedničkou v osazování elektroniky, ale obsáhnout celý řetězec od vývoje po samotnou výrobu. Jdeme po vyšší přidané hodnotě a schopnosti dodat lokální službu těm, kdo o to stojí. Cenově jsme samozřejmě výše než Asie.
Přicházejí k vám noví zákazníci kvůli přesunu výroby z Číny a Asie?
Primárně vidíme, že přibývá zakázek od stávajících zákazníků. Je vidět, že si více váží dlouhodobého vztahu a nechodí tam, kde dostanou dvě koruny slevu. Příchod zákazníků z Asie vidíme, často ale mají jiné cenové představy. My jsme ale nikdy na cenu nehráli, zaměřujeme se na komplexnější projekty a zároveň na pružnost. Statisícové série děláme relativně málo.
Obecně jsou změny na trhu pozorovatelné, nicméně zatím nejde o výrazné přesuny. Existuje setrvačnost, ale mění se způsob myšlení. Zajímavé je, že se v tomto případě dějí politické změny rychleji než ty v byznysu, i když to většinou bývá naopak. Třeba evropský Chips Act se schválil poměrně rychle, horší je ale na projekty sehnat peníze, postavit továrny, a hlavně do nich sehnat odborníky. O změně trendu si zatím více přečtu, než že bych viděl okamžité dopady.
Nezapomene se časem na covidové a postcovidové problémy a pak se pojede dál úplně stejně jako do té doby?
Věci, které se soutěží na nejnižší cenu, v Číně a Asii zůstanou. Přidaná hodnota bude směřovat do Evropy. Naši konkurenti budou v dalších evropských státech, nikoli v Číně.
Jaký má váš Awos poměr zákazníků?
Drtivá většina zákazníků je z Evropy, z toho velká část z Česka. To je ale trochu matoucí číslo, protože čeští zákazníci jsou většinou zahraniční podniky, které u nás vyrábějí a produkt pak posílají na další trhy. Nejenom Awos, ale celá skupina TTC jde primárně do Evropy, zejména do Itálie, Německa a do Francie. Opustili jsme ruský trh a hledáme jiné. Nahrává nám v tom situace. Například energetika je celoevropské téma, takže musíme být dobří nejenom doma.
Jste na expanzi v západní Evropě dostatečně silní?
Na západní trh jsme malá firma. Cestou je hledat silné a rovnocenné partnery.
Máte na mysli třeba Ericsson, pro který vyvíjíte prvky 4G a 5G sítí a spolupracujete i v dodávkách?
Ano, Ericsson je dobrý příklad. Předtím jsme měli joint venture s italskou firmou Marconi, od níž jsme sekci dodávající Ericssonu koupili.
Kvůli válce jste opustili Rusko. Poučili jste se z toho nějak?
Rozhodnutí na tamní trh jít bylo správné a nebylo možné tušit, co se stane. Byli jsme schopni se rychle stáhnout bez větších šrámů a na číslech skupiny se to neprojevilo.
Kolik vás to stálo?
Přišli jsme o vyšší desítky milionů korun. Rusko bylo náš největší zahraniční trh. Dvojkou byla Ukrajina, kde je potenciál do budoucna jednoznačně větší.
PPF se z Ruska také stáhla, poučila se rovněž v Číně. Nyní se snaží orientovat na bezpečný Západ. Bude to trend?
Pořád se snažíme orientovat na trhy, jako jsou Indie či Afrika. Nechodíme tam napřímo, ale prostřednictvím partnerů. Na rozdíl od PPF neděláme finanční, ale technologický byznys.
Jak na vás dopadá sílící evropská regulace?
Něco nám dokonce pomáhá. Už jsem zmínil Chips Act. Pak je tady snaha vybudovat novou generaci datové komunikace na železnicích (standard FRMCS, který v příštích letech nahradí stávající GSM-R – pozn. red.), kde jsme zapojeni ve vývoji i tvorbě standardů. V projektu IPCEI Evropské komise uspěla naše firma Mycroft Mind a bude vyvíjet umělou inteligenci integrovanou do čipů pro energetiku. Tyto iniciativy vytvářejí nové tržní impulzy.
Má Česko vizi, kam směřovat?
Souhlasím s dokumentem Hospodářské komory ČR ohledně toho, že jsme uvízli v pasti středních příjmů. Je naprosto nutné rozhýbat trh práce. To je hlavní věc, která by firmám pomohla. Současný pracovní trh je věc, která škodí více než přemíra regulací a jejich složitost. Řada projektů stojí nebo jsou rušeny, protože nejsou lidi. A když jsou, nemají odbornou kvalifikaci. V tomto případě rozvojová strategie státu chybí.
TTC dodává do telekomunikací. Dotkne se vás případný zákaz čínské společnosti Huawei v kritické infrastruktuře?
Dodáváme produkty, které vyžadují již postavené sítě, u 5G to tedy nejspíše přímé dopady mít nebude.
Podnikáte také v energetice, kde Čína hraje čím dál silnější roli. Tam vidíte nějaké možné dopady?
V moderní chytré energetice je spousta prvků, které mohou způsobit vážné výpadky sítí. Pozorujeme velký boom solární energetiky, kde je asi devadesát procent měničů z Číny a mají možnost dálkového ovládání. Huawei je dnes jedním z hlavních dodavatelů těchto technologií.
Nemám žádné indicie, že by Huawei byla z pohledů měničů nebezpečná firma, ale pozornost by se tomu věnovat měla. Chytrých prvků v energetice bude čím dál více a je třeba si dávat pozor na to, kdo nám takové klíčové věci dodává. Všichni známe DDoS útoky, které nedávno vyřadily z provozu služby zdejších bank (typ útoku, při němž se útočníci snaží přetížit webové stránky, síť nebo službu velkým množstvím nevyžádaných požadavků – pozn. red.). Myslím si, že podobné útoky na takzvaný internet věcí nejsou daleko.
Luboš Müller
Luboš Müller je členem představenstva a ředitelem české skupiny TTC pro rozvoj a podnikání v nových technologiích. V minulosti působil jako ředitel TTC Telekomunikace, jedné z firem ve skupině. Založil a vedl konzultantskou společnost Maat zaměřenou na IT a software. Je absolventem Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze a Nottingham Trent University, kde získal titul MBA.
