České pivo teče do Číny přes nové obchodní zóny, říkají asijští vyslanci CzechTrade

Zahraničnímu obchodu v Číně mají pomoci zóny volného obchodu.

Zahraničnímu obchodu v Číně mají pomoci zóny volného obchodu. Zdroj: Jakub Freiwald

Ty umožňují i export českého piva na čínský ostrov Hainan.
Aleš Červinka vede čínské zastoupení CzechTradu.
Číňané nakupují z 99 procent přes mobil, prozrazují zástupci CzechTrade v Číně.
4
Fotogalerie

Uzavření Číny před světem neprospívá byznysu českých firem, vstup na tamní trh jim ale mohou usnadnit množící se zóny volného obchodu. „Přibylo možností, jak prodávat české spotřební produkty. Dříve Číňané létali do světa a zboží si sami přiváželi. Teď svou zemi neopouštějí, mají ale větší úspory a sklony nakupovat zahraniční produkty, a to i za vyšší ceny,“ upozorňují vedoucí zástupci agentury CzechTrade v Číně Jan Bejkovský a Aleš Červinka.

Čína zůstává zavřená před světem už dva roky z důvodu pandemie. Jak vážný dopad to má na byznys na tomto trhu?

Červinka: Čína se zpočátku zcela zavřela, během čtvrt roku se vše zastavilo. Poté ale vyšla čínská ekonomika z globální situace jako vítěz. Pandemie se přelila do západního světa. Čína těží z uzavření a nulové tolerance covidu-19, jenž stále platí. Takže obnovení ekonomiky proběhlo rychle, byť byly silně zasažené oblasti jako pohostinství, cestovní ruch, rušily se veletrhy a hromadné akce. Země se ale stabilizovala už koncem roku 2020.

Celý minulý rok Čína posilovala export, typicky v oblasti zdravotnických prostředků. Tím, že se uzavřela, posílila domácí trh. Posílila koupěschopnost domácího obyvatelstva, které takřka nemůže vycestovat, neb je návrat do Číny velice složitý. Veškeré prostředky tak Číňané utráceli doma. Pominu-li potíže z poslední doby, například nedostatek elektřiny nebo nemožnost cestování zahraničních podnikatelů do Číny, tak si země vede ekonomicky dobře.

Bejkovský: Největší změnou od vypuknutí pandemie je obtížnost při cestování do Číny. Tím se ale výrazně zvýšila domácí poptávka po dovážených produktech. Přibylo možností, jak prodávat mimo jiné i české spotřební produkty Číňanům. Dříve Číňané létali do celého světa a zboží si odtamtud sami přiváželi. Teď nelétají, mají ale větší úspory a sklony nakupovat zahraniční produkty, a to i za vyšší ceny. Poptávka roste dvouciferným tempem hlavně po produktech z kategorií zdravého životního stylu a doplňků výživy.

Chybějí Číně peníze zahraničních turistů, příjezdový cestovní ruch obecně?

Červinka: Zahraniční turisté nepředstavovali tak zásadní zdroj příjmů pro místní cestovní ruch jako domácí čínští cestovatelé. Na ty se zaměřuje většina byznysu. Bez zahraničních turistů se Číňané obejdou. Čína však využívá situace ve vlastní prospěch a buduje zóny volného obchodu. Jedna z největších je na ostrově Chaj-nan na jihu země. Je to taková čínská Havaj.

Když nemohou Číňané nakupovat v zahraničí, létají na Chaj-nan. Pořídí tam importované zboží bez dovozního cla. Tam se zobchoduje většina luxusních dovážených produktů, které si pak Číňané vozí zpět do pevninské části země. Systém je tak dokonalý, že si pořídí zboží v outletech, vůbec se o něj ale nemusejí starat. Vyzvednou si ho až na letišti a rovnou s ním letí domů.

Video placeholde
Kam v Praze na pivo? Tipy na terasy, které lákají k posezení • Videohub

Jak zóny fungují?

Červinka: Slouží na podporu zahraničního obchodu, dováženého zboží bez cla. V zónách existují benefity pro firmy, které tam zakládají pobočky: daňové prázdniny, podpory vývojových center a nových produktů a technologií. Platí tam podmínky, které nejsou v pevninské Číně možné. Dokonce tam testují volnou směnitelnost jüanu. První zóna vznikla v Šanghaji před asi sedmi lety. Po celé Číně takových zón rychle přibývá, každá je jinak zaměřená. Chaj-nan se orientuje na segment luxusního dováženého zboží. Chang-čou je zase zaměřena na e-commerce. Když se zóny Číně osvědčí, lze čekat jejich rozšíření i v pevninské části země.

Využívají zón i čeští exportéři?

Bejkovský: Na Chaj-nanu lze koupit české pivo. Znamená to, že je daná firma napojena na přímého dovozce. České výrobky tu nemohou nikdy konkurovat cenou, už jen z pohledu nákladů na dopravu. Číňané to tak už berou, že si jedou na Chaj-nan vyzkoušet nové věci z dovozu. To je pozitivní i pro české exportéry.

Jak si nyní vede český export do Číny?

Červinka: Ti, kteří na investice v Číně měli, tu už jsou a investovali. Menší a středně velcí hráči investice spíše odsouvají, až bude možné do Číny cestovat. Plány jsou, ale investice během pandemie neproběhly. Největší položky tvoří strojírenství, obráběcí stroje, rovnací linky, naše tradiční produkty. Pak tu je české sklo, hudební nástroje, důlní zařízení, letecký sektor, potraviny a nápoje, technologie. Také hodně logistických českých firem působí v Číně přes své partnery.

Bejkovský: Kdo měl v Číně fungující zázemí před pandemií, tomu běží obchody normálně i dál. Kdo tu zázemí neměl a po trhu teprve pokukoval, toho čeká daleko složitější úkol – třeba v nalezení spolehlivých místních partnerů. Od toho tu jsou ale naše kanceláře, aby byly rukama, ušima a někdy i nohama českých firem. Česko-čínské projekty jedou dál a rostou, apokalypsa nenastala.

Červinka: Potíže mohou nastávat u strojírenských zařízení. Když je do Číny prodáte, potřebujete je tam nainstalovat a nasmlouvat místní nebo dovézt vlastní techniky. Někteří naši klienti se už raději naučili, jak daný stroj spustit online. V tom spočívá i světlá stránka krize.

Takže největší negativní vliv spočívá v tom, že se velké česko-čínské kontrakty nachystané před příchodem pandemie ruší či odkládají?

Červinka: Částečně. Třeba firmy se softwarem či technologiemi jsou zvyklé působit v online prostředí. Když jim najdeme partnery, tak už si poradí. Pravdou ale je, že když se lidé nemohou potkávat, obchodní vztahy trpí a nenavazují se tak hluboce. A právě v Číně jsou osobní vztahy mimořádně důležité.

Vnímáte příležitosti, díry na trhu, které nově během pandemie v Číně vznikají a představují potenciál i pro české firmy?

Bejkovský: Podařilo se nám vybudovat český cross border e-commerce pavilon (pavilon přeshraničního e-commerce obchodu – pozn. red.) v Pekingu na čínské online platformě. Firmy tam mohou prodávat, účastní se toho například dodavatelé výživových doplňků i piva. Když Číňan nakoupí, zboží ještě fyzicky leží v celním skladu. Celně není v Číně. Takový prodej je umožněn čínskou vládou na podporu e-commerce a vlastního mezinárodního obchodu. Tím pádem zboží nemusí splňovat čínské specifikace a standardy, jelikož je v momentě transakce mimo Čínu.

Projekt právě otevíráme. Firmy se s partnerem – provozovatelem pavilonu – neviděly, vše proběhlo jen přes online schůzky. Věříme, že po první úspěšné vlně bude pavilon růst a firem v něm přibývat. Je to efektivní a moderní nástroj vstupu na čínský trh. Má obrovský potenciál, protože 99 procent transakcí proběhne ne na počítači, ale na mobilu – a Číňané jsou na něm všude a často nakupují. Doprava zboží je přes celou Čínu v podstatě zadarmo, a to i u balíčků, které stojí jen desítky korun. Meziroční růst cross border e-commerce dosáhl loni zhruba čtyřiceti procent.

Červinka: Je to dobrý kanál pro značky, které v Číně zatím nejsou. Je nejrychlejší a nejsnadnější. Osahají si trh. Pokud ale chtějí i poté expandovat, musejí dál hledat partnery, a pokud to myslí s byznysem v Číně vážně, budou muset budovat i „offline“ síť, mimo jiné proniknout do fyzických obchodů. Regály neplní jen prodejní, ale i reklamní funkci - jste více vidět.

Jak významný dopad na byznys budou mít blížící se olympijské hry? A uskuteční se vůbec?

Červinka: Myslím, že proběhnou. Máme tu firmy se sportovním vybavením, které k olympiádě vzhlížejí. Během minulých olympiád platilo, že když Češi ovládli nějakou disciplínu, více se vyhledávaly produkty v dané kategorii. Přímý větší efekt na český byznys ale olympiáda mít, myslím, nebude. Číňané pouze nadávají, že se v Pekingu zhorší dopravní zácpy. Už totiž přibyly speciální pruhy pro účastníky olympiády. To se místním moc nelíbí.

Kdy odhadujete, že se Čína více otevře světu?

Červinka: Je to těžké odhadovat. Během olympiády a paralympiády nelze čekat žádné zmírnění opatření. Ve druhé polovině roku také k ničemu zásadnějšímu nedojde, jelikož se očekává velký stranický sjezd, kde bude znovu volen čínský prezident. A pak omikron… Čína drží striktní politiku nulové tolerance covidu. Risk otevření hranic a nákazy většiny obyvatelstva by znamenal obří nápor na zdravotni systém. Dnes země eviduje jen desítky nákaz.

Kdyby probíhaly masivní vlny nakažení, nemocnice by se dostaly pod obří tlak – nemyslím, že by to nastalo před podzimním sjezdem. Poté může přicházet v úvahu postupné velmi opatrné otevírání země, pokud se svět stabilizuje.

Bejkovský: Zatímco evropské země jsou opakovaně promořené, Čína od března 2020 neměla s covidem výraznější problémy ve smyslu velkého množství nákaz. Dovedu si představit zkušební režimy volnějšího cestování, začít mohou už letos po olympiádě, bude to ale dlouhodobý proces.

Aleš Červinka

V jihovýchodní Číně působí jako regionální ředitel agentury CzechTrade, a to v Šanghaji. Dříve vedl zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Číně. Vystudoval finance a obchod na brněnském VUT.

Jan Bejkovský

Vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v severní Číně, sídlí v Pekingu. Vystudoval mezinárodní obchod a čínská studia na VŠE.