Českou poštu vede Roman Knap od loňského června a nyní podnik pod jeho vedením vstupuje do fáze zásadní restrukturalizace. Klíčovými změnami bude rozdělení pošty do tří obchodních jednotek a snížení počtu pracovních míst zhruba o sedm tisíc. „Ročně odejde z České pošty osm tisíc zaměstnanců a nám se je nemusí v budoucnu dařit nabírat. Stále pak budeme číst titulky, že nedoručujeme, protože nám chybí lidé. Tak já říkám, že reorganizace a projekty, které jsou její součástí, právě odpovídají na ten trend. Budeme mít méně lidí a zvládneme práci udělat, troufám si říct, v lepší kvalitě,“ říká v rozhovoru pro E15.
Proč děláte tak velkou restrukturalizaci?
Kdybychom ji neudělali, tak v roce 2022 skončí Česká pošta ve ztrátě 5,2 miliardy. Ten trend musíme významně otočit a zvrátit.
Jak moc tomu má restrukturalizace pomoci?
Významně. Dotýká se všech oblastí České pošty. Jestliže je zde požadavek státu, aby funkce, kterou České pošta pro stát vykonává, stála méně a méně peněz, tak jsme museli přijít i s návrhy které se dotýkají velké části činnosti České pošty.
Na co se chcete v rámci restrukturalizace soustředit letos?
Na rozdělení společnosti na tři části. Procházíme projekty, které se zabývají změnou kalkulace a doručování listovních a balíkových zásilek, stejně tak restrukturalizací pobočkové sítě. Pozitivní ekonomické efekty chceme vidět v roce 2021.
Právě do roku 2021 se chcete dostat do zisku, přitom plánujete v příštích letech investovat zhruba dvě miliardy korun ročně. Kde na to chcete vzít, když je podnik ve ztrátě?
Pošta je sice ztrátová, ale není zadlužená, což je dobrá zpráva. Provozní financování máme zajištěno. Všechny projekty, které jsou součástí restrukturalizace, jsou normální komerční projekty, které musí mít nějaký ekonomický efekt. Jestliže chceme modernizovat jakoukoli třídicí linku, tak jde o projekty, které mají ekonomickou návaznost, a na to si chceme vzít normální úvěr. Nečekáme, že se do roku 2021 dostaneme do fáze, kdy nebudeme splácet žádné úvěry.
Už jste s návrhem seznámili dozorčí radu?
Členové dozorčí rady s tím byli seznámeni. Samozřejmě od nich přichází řada věcných a dobrých připomínek, které musíme zapracovat. Celkově je ten plán rozdělen do několika programů a projektů, z nichž každý musí být podroben schválení, protože s sebou nese nějaké investice a bude se k tomu postupně přistupovat. Víme, že pošta začne realizovat rozdělení na veřejnou část, která se stará o služby pro stát. Komerční část musí být zisková a konkurenceschopná.
Dojde kvůli snížení počtu zaměstnanců k omezení služeb pro zákazníky?
Má to dva pohledy. Českou poštu ročně opustí osm tisíc lidí. Polovina z toho jsou ti, kteří na poště pracují do jednoho roku, takže to je obrovská fluktuace. Dále máme zhruba pět tisíc brigádníků. Představte si ten náborový aparát, který musí ročně přijmout třináct tisíc lidí. Na druhou stranu si uvědomuji, že jde o extrémně nepopulární rozhodnutí a i s tou vysokou mírou přirozené fluktuace se pošta obrovským způsobem zmenší. Je to velký zásah do chodu celého podniku. Teď nás čekají nepříjemná jednání se všemi zúčastněnými, jimž musíme vysvětlit, na čem přesně se změny podepíší, ať už je to nahrazování manuální práce nebo samoobslužné prvky na pobočkách. To je právě ten druhý pohled. Díky němu zákazníci pocítí spíš pozitivní efekt.
Odbory si už teď stěžují, že jste sice nedávno zvýšily mzdy, ale teď chcete vyhodit čtvrtinu zaměstnanců. Co bude váš hlavní argument, jak je přesvědčit, že propouštění je nutné?
Ano, možná jsme neměli dělat to první nebo to druhé, ale nechceme ty zaměstnance vyhodit hned. Zvýšení mezd o deset procent bylo součástí stabilizace. Potřebujeme zaplatit pošťáky, protože se za posledních deset let mzdy na poště výrazně neměnily a rozdíl mezi průměrnou mzdou na poště a v celém Česku se dramaticky zvýšil. Vzrostl i rozdíl oproti platům zaměstnanců v ostatních oborech.
Ročně odejde z České pošty osm tisíc zaměstnanců a nám se je nemusí v budoucnu dařit nabírat. Stále pak budeme číst titulky, že nedoručujeme, protože nám chybí lidé. Tak já říkám, že reorganizace a projekty, které jsou její součástí, právě odpovídají na ten trend. Budeme mít méně lidí a zvládneme práci udělat, troufám si říct, v lepší kvalitě.
Jak chcete tu zvýšit efektivitu práce?
Velkým problémem je to, kolik času každý doručovatel stráví na tom doručování. Víme, že z té pracovní doby jde třetina na úplně jiné věci a to je náš velký rozdíl oproti konkurenci. Musíme docílit toho, aby doručovatelé skutečně doručovali balíky a ne, aby trávili hodinu přípravou a hodinu závěrečným vyúčtováním a další čas svážením schránek. Takhle to nejde.
Mluvil jste o modernizaci poboček. Dojde k jejich zeštíhlení a změně designu?
Změna pobočkové sítě mění dosavadně zavedený model, kdy máme 3200 poboček a na každé se dělá vše stejně, i když poptávka od zákazníků tak mnohdy postavená není. My máme připravenou klasifikaci, kde říkáme, jaké mají pobočky poskytovat služby. Navíc dojde k vytvoření výdejních míst, aby si lidé mohli vzít balík a běžet domů. Pošty se také budou zmenšovat. Jestliže stojí v historických budovách a mají pět přepážek, které nejsou využité, tak to tak nebude. Přesunou se do menších budov a počet přepážek se sníží.
Musíme se na Českou poštu začít dívat více jako na prodejnu, kde si dáme kafe a rovnou tam vyřídíme povinnosti. My jsme zatím zvyklí na ten rakousko-uherský model, kdy jdeme na úřad, kde dostaneme razítko a utíkáme pryč. Chceme jít formou specializovaných přepážek, aby zákazníci věděli, kde si vyřídí služby, a kde je obchod. I to zboží v našich obchodech jsme již výrazně omezili a zeštíhlili. To je na poštách vidět. Musíme ale dělit pošty ve městech a na vsích. Pro řadu obyvatel vesnic jde navíc o jednu z mála možností, jak si koupit kancelářské potřeby nebo základní drogistické zboží.
Plánujete tedy i nějaké automaty na vydávání zboží?
Ano. Kromě toho ale chystáme i zavedení externích výdejních míst. To znamená, že si balík budete moci vyzvednout například na benzinové pumpě. Chceme jít cestou, kterou jde konkurence. Pošty nejsou nafukovací, proto počítáme s rozšířením externí výdejní sítě. Chceme samozřejmě i zavedení samoobslužných prvků.
Už máte vybrané stroje, které by mohly samoobslužnou službu zajišťovat?
Sledujeme technologii na zahraničních poštách, ale vybráno ještě nemáme.
