Chceme přímo sežrat světový trh datových toků, říká šéf start-upu Manta | E15.cz

Chceme přímo sežrat světový trh datových toků, tvrdí šéf start-upu Manta

Zakladatel a hlavní vlastník softwarové společnosti Manta Tomáš Krátký.
Zakladatel a hlavní vlastník softwarové společnosti Manta Tomáš Krátký.
• 
ZDROJ: Manta

Vladan Gallistl

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Český start-up Manta, který pomáhá firmám včetně bank z Wall Street s řízením datových toků, hodlá masivně expandovat. „Náš trh je globální a každá firma se stovkami zaměstnanců, která pracuje s daty, je pro nás ideální klient. Chceme ten trh přímo sežrat celý,“ říká výkonný ředitel Manty Tomáš Krátký.

Od prvního investičního kola v roce 2018 jste získal osmnáct milionů dolarů. Bylo složité najít během těchto kol investory a přesvědčit je?

První kolo bylo poměrně složité. Manta dělá data lineage (datové toky - pozn. red.), čemuž nikdo nerozumí. Když se psal rok 2018, tak trh data lineage byl v plenkách. Pořád je sice v počátečním stádiu, ale přece jen porozumění, co jsou datové toky a jak pomáhají firmám, je nyní daleko větší. Pamatuji si stovky a stovky schůzek a vysvětlování a přesvědčování. I první seed investice (financování počáteční fáze firmy – pozn. red.), kterou jsme získali, byla rozdělaná do dvou splátek. První byla v roce 2018 a druhá v roce 2019 po splnění konkrétních cílů. Z pohledu investorů byla investice do Manty riskantní, protože porozumění trhu a přidané hodnotě bylo v úplném začátku. 

A druhé investiční kolo?

Bylo složitější v tom, že jsem chtěl najít prvotřídního amerického investora, což zužovalo množinu kandidátů. Proces byl složitější v tom, že jsem něco konkrétního chtěl a šel jsem si zatím. Bylo tam velké riziko, že to nevyjde. Nakonec se však podařilo získat Bessemer Venture Partners, což je jeden z top tří nejlepších fondů pro investice do firem, které jsou v počátečním stádiu vývoje.

Jak se vám podařilo vysvětlit budoucnost Manty?

Je to jako jakákoliv jiná inovativní myšlenka. Je celá řada lidí, která myšlenku vůbec nepochopí, další skupina lidí ji sice pochopí, ale bojí se zariskovat. A pak je nějaká malá množina lidí, kteří ji pochopí a je ochotná zariskovat. Udělal jsem dost schůzek na to, abych našel tu poslední skupinu a našel lidi, s nimiž si budu rozumět. Jak správně říkají pánové z Creda, tak najít investora je jako vstoupit do manželství. Moje zkušenost je taková, že se vyplatí dlouho hledat. A to nejen firmu, ale i člověka, který firmu reprezentuje. 

Proč?

Ten člověk pak sedí v představenstvu, což je hlavně v počátečních fázích velmi kritické. Může vám poradit, říct vám názor, představit vás dál, což je neocenitelná pomoc. Můžete najít velmi kvalitní lidi a firmy, ale musíte hledat. Vyplatí se určitě strávit s tím víc času a najít protistranu, která se k vám hodí, což se mi podařilo, přestože to vyžadovalo velké množství schůzek a telefonátů. A pochopitelně celou řadu selhání, takže řadu měsíců nebyla nálada úplně nejlepší. 

Když jste hledal v Evropě, nebo už v USA?

V obou případech. Je to klasický prodej, kdy se snažíte představit firmu investorům v co nejlepším světle, najít ideálního partnera, s nímž chcete dál spolupracovat. Jsou to stovky až tisíce schůzek a z nich 99,9 procenta je totální neúspěch. Potkáte nicméně spoustu zajímavých lidí, kteří vás napojí na další zajímavé lidi. Ale je to ve skutečnosti dlouhá série neúspěchů. 

Jak se přihodilo, že máte investory z celé řady zemí?

V té první seed investici jsem se zaměřoval na evropské investory do úplně počátečních fází firem. Manta byla v té době v Evropě, v USA jsme neměli velkou zákaznickou bázi. Rozhodnutí bylo proto hledat investory v Evropě. Po prvních několika desítkách rozhovorů jsem pochopil, že je určitě velký benefit, když jeden z původních investorů je ze země, odkud pochází i firma. To mě zavedlo k lidem z Credo Ventures, s nimiž jsem se seznámil díky profesorovi Michalu Pěchoučkovi, který je znal. Já jsem se naopak znal s ním a byl jsem jim představen, což dalo věci do pohybu. 

Je důležité mít v investorském prostředí osobní vazby?

Určitě to hrozně pomáhá. Prvotní důvěru je velmi složité získat a reference určitě pomůžou. Pomáhají eliminovat riziko z pohledu investora, protože na začátku je firma s patnácti až dvaceti zaměstnanci, která dělá něco naprosto inovativního a nikdo netuší, zda to vyjde, nebo ne. Ne každá investice se samozřejmě děje na bázi referencí.

Zmínil jste, že se zabýváte data lineage. Můžete přesněji popsat, o co se jedná?

Představte si, že jako manažer, finanční analytik máte před sebou report a snažíte se z něj vyčíst potřebné informace. Máte před sebou řadu čísel a u každého čísla, které  vidíte, máte otázku, jak se spočítalo a proč je to zrovna sedm. A odpovědět na tuto otázku je v současné době extrémně těžké právě proto, že infrastruktura, kterou společnosti budují pro zpracování dat je velice složitá. Dát odpověď i na jednoduchou otázku typu, jak se spočítalo dané číslo v reportu, je záležitost na dny, ale spíše na týdny až měsíce. Manažer či analytik ale odpovídá na podobné otázky stokrát za den, protože na základě dat dělá rozhodnutí. A pokud podřízení nedokážou vysvětlit, jak spočítali čísla, na jejichž základě se rozhoduje, tak je to přinejmenším znervózňující. A tohle je problém, který vám lineage vyřeší jedním kliknutím. 

Jak to vyřeší?

Podíváte se do Manty a vidíte políčko v reportu, jak přesně data do tohoto políčka dotekla a jak se uvedené číslo spočítalo. A máte to před sebou jako na talíři. To je obrovská přidaná hodnota, která hraje velkou roli pro compliance, regulatoriku, pro běžný management reporting, pro cokoliv, kde důvěra v data hraje klíčovou úlohu. Manta vám dá odpověď jedním kliknutím i na otázku, jak se změna dat projeví napříč firmou. Kliknete a okamžitě vidíte, že změna v tomto systému, v této tabulce ovlivní dalších třicet míst v celé firmě, kam musíte jít a něco upravit. 

V současnosti máte okolo devadesáti zaměstnanců. Jaký očekáváte vývoj firmy v příštích letech?

Blížíme se už stovce. Jednoznačným cílem pro mě je dvouciferný růst každým rokem. Ideální stav je, že se pohybujeme okolo sto procent a výš. To se nám dlouhodobě dařilo s výjimkou minulého roku. Kvůli koronaviru jsme měli dva slabší kvartály, ale pro letošní rok opět cílíme na růst ve výši přes sto procent a v tom chceme pokračovat. Manta jako technologie je v podstatě bez limitů, náš trh je globální a každá firma se stovkami zaměstnanců, která pracuje s daty, je pro nás ideální klient. Chceme ten trh sežrat celý. 

Je už společnost zisková?

Naprosto cíleně a záměrně jedeme v módu, kdy více investujeme, než dokážeme vydělat. Právě proto, že potenciál trhu je obrovský a pro nás je efektivnější nechat firmu rychle růst a získávat podíl na trhu, než čekat na ziskovost. To byl jeden z důvodů, proč jsme hledali další kolo investice, protože je to pro nás cesta, jak zrychlit expanzi. 

Kdy očekáváte, že se dostanete do zisku?

Bavíme se spíše o horizontu více let. V krátkodobém horizontu plánuji co nejagresivnější expanzi, protože trh je ve svém zárodku. Manta je inovativní technologie, jsme jednička na trhu a i velcí hráči s námi spolupracují, protože technologii je velmi těžké replikovat.

Očekáváte, že uděláte ještě další investiční kolo?

Minimálně ještě jedno určitě uděláme, možná dvě. Je to otázka, jakým způsobem bude trh reagovat. Pokud se nám bude dařit agresivně růst, tak je přirozené jít si pro další kolo investic a podpořit ještě víc trh. Trh je totiž globální, bavíme se o stovkách tisíc potenciálních klientů. Expanzi proto nemá smysl dělat pomalu, pokud na ni trh reaguje pozitivně.

Kdy by se investiční kolo mohlo konat?

Přibližně se bavíme o konci roku 2022, to je dosavadní plán. 

Jaký máte podíl ve firmě po investičních kolech? Jste ještě majoritním vlastníkem?

Už nejsem velmi těsně majoritní vlastník, ale konkrétní číslo nemohu zveřejnit. Máme za sebou dvě kola investic v objemu 18 milionů dolarů. Investoři neočekávají, že budou mít jedno procento, když vám dávají takové peníze. Při budování firmy buď můžete postupovat pomalu, brát méně peněz, držet si kontrolu a evolučně expandovat. Nebo můžete šlápnout na plyn, do ohně přilít hektolitry benzínu a najednou se nebavíte o tom, že stavíte firmu, která má hodnotu stovek milionů korun, ale potenciálně ve výši stovek miliard. A nezabýváte se tím, jestli máte 70 procent nebo 7 procent, ale kolik z toho nakonec budete mít, pokud chcete uvažovat jen o penězích.

Na kterých trzích chcete růst?

Dnes máme klienty v Americe, Evropě, Africe, Austrálii, na Blízkém východě nebo Rusku. Už je málo míst, kde klienty nemáme. Většina klientů je však v USA, které pomalu začíná dotahovat Evropa. Z pohledu expanze jsou hlavní trhy Amerika, západní Evropa a pak asijsko-pacifický region, kde však zatím nemáme solidní reprezentaci. Pro další rozvoj nás ovšem nejzásadnější změna čeká v okamžiku, kdy budeme chtít otevírat pobočku nebo expandovat v oblasti Asie, což je složitější trh, než USA nebo Evropa. 

Máte pobočky v Praze, Tampě a v New Yorku. Plánujete založit další pobočku?

Brzy budeme zveřejňovat informaci o nové pobočce, kterou budeme zakládat v cípu západní Evropy. 

Kdo patří mezi vaše klienty kromě Komerční banky?

S většinou klientů máme dohodu, že nelze jejich jméno uvést v tisku. Z amerických firem je to velký telefonní operátor Comcast, obrovská transportní společnost J. B. Hunt a dalším velmi zajímavým klientem je Haven Life, což je digitální životní pojišťovna. Je to dceřiná společnost MassMutual, což je obrovská americká pojišťovna. Z evropských je nejznámější OBI v Německu. 

Působil jste v Česku a v USA. Jaký je rozdíl v podnikání v těchto zemích?

Zatímco Amerika žije byznysem, tento pocit nemám v Čechách. Obrovské procento lidí, které v USA potkáte, jsou obchodníci. Je to pro mě něco nepředstavitelného v českém kontextu, kde většina lidí něco vyrábí nebo buduje. Orientace na prodej je základním rozdílem mezi byznysovým prostředím v USA a Čechách. Americký byznys je rovněž velmi přímočarý, což usnadňuje firmám jako Manta získávat klienty. Jsou totiž zvyklí nakupovat produkty a nemyslí si, že je správné si všechno budovat doma. V celé řadě případů je totiž lepší kvalitní technologii a řešení koupit a zaintegrovat do firmy, než se snažit všechno si postavit. V tom mi připadá Amerika otevřenější i ve srovnání s Evropou, nejen s Českou republikou.

Jakou vidíte pozici datových analýz a práce s daty v IT?

Když jsem začínal před skoro dvaceti lety, tak zpracování dat a práce s daty byla malá komponenta veškerého firemního softwaru. V posledních letech drtivá většina světa chápe, že data jsou kritická a lze z nich získat celou řadu informací, které firmě pomohou v jejím rozhodování. Data management proto expanduje. Dnes je prostředí pro zpracování dat tisícinásobně větší a komplexnější, než bylo před deseti, patnácti lety. A je to motivované touhou firem získat co nejvíc z dat, která mají a jsou schopni je získat. 

Jak důležitou budou data a práce s nimi hrát roli v budoucnu?

Data znamenají budoucnost, ať už jsou velká, malá nebo střední. Přestaňme se však bavit o velikosti dat a začněme se bavit o komplexnosti datové infrastruktury, kterou máme a jak ji efektivně řídit. To je ta klíčová věc.

Proč je datová infrastruktura klíčová?

Když si představíte, že data jsou olej, tak datová infrastruktura jsou trubky, kterým olej teče, aby se dostal do cílové destinace v podobě, jak si to představuje. A to je ta skutečná složitost, kterou řešíme, protože to potrubí je tak propletené a komplexní, že je pro nás velmi náročné udržet si přehled. Data nám budou úplně k ničemu, pokud nám to potrubí zarezne nebo se v půlce rozbije a my to nebudeme umět opravit. A to je ten hlavní problém, který Manta řeší.

Jak vznikla Manta

Společnost Manta vznikla v Praze okolo roku 2016 odštěpením od firmy Profinit, což byl poskytovatel konzultačních a IT služeb. Zárodek softwaru vznikl okolo roku 2010 při práci pro Komerční banku. „V roce 2016 jsme měli v ruce něco, co bylo připraveno k nabídce klientům nejen v České republice, ale na celém světě,“ uvádí výkonný ředitel Manty Tomáš Krátký s tím, že v rukách měl něco co mohlo zásadním způsobem změnit fungování data managementu ve firmách po celém světě. V roce 2018 získal Krátký první investory: české Credo Ventures a německou Senovo. V současnosti řídí Krátký firmu z New Yorku, kam se přestěhoval s manželkou. V USA se buduje zejména obchodní tým, ale vývoj a inženýring firmy zůstává nadále v Praze.

Tomáš Krátký (40)

  • Studoval na ČVUT v Praze, kde získal inženýrský titul. Kariéru rozjel v softwarové společnosti Profinit, kde se stal jedním ze spolumajitelů.
  • Firma Manta vznikla odštěpením od společnosti Profinit. „Velkou pomocí byli kolegové a přátelé z Profinitu, který měl v roce 2016 čtyři vlastníky, což jsem byl já, Pavel Jíhlavec, Tomáš Pavlík a Tomáš Smolík,“ uvádí Tomáš Krátký s tím, že bez nich by společnost Manta nevznikla.
  • V současné době žije s manželkou v New Yorku, kde rozvíjí byznys Manty. Mezi klienty společnosti patří Komerční banka, telekomunikační kolos Comcast, ale rovněž finanční instituce z Wall Street.
  • Krátký rád čte knihy a to zejména fantasy. Mezi jeho koníčky dále patří cestování a běhání.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video