Chystáme nový fond na investice do obnovitelných zdrojů. Půjde o miliardy, říká zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák | E15.cz

Chystáme miliardový fond na zelené investice, říká zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák

Jan NovotnýFilip Zelenka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Jan Palaščák má pověst vizionáře. Jako první v Česku přišel s konceptem takzvané virtuální elektrárny, založené na výkupu elektřiny od malovýrobců - domácností, obcí či různých společenství. Později tohoto dodavatele elektřiny Amper Market prodal skupině Bohemia Energy. A začal rozvíjet dva nadějné startupy s globální ambicí: Amper Meteo a digitální měnu CO2IN, která je krytá emisními povolenkami. Nejnověji založil investiční fond Amper Asset Management, s nímž chce investovat miliardy korun do projektů obnovitelných zdrojů v okolních zemích. A připravuje také obnovení vlastní virtuální elektrárny. „Moderní energetika potřebuje v první řadě jiné myšlení, kdy si lidé řeknou: proč bych si nějakou elektřinu nemohl vyrobit sám? To je opravdová energetická soběstačnost, když si tu elektřinu vyrobíte doma, ne když čekáte dvacet let na to, že to postaví zahraniční dodavatel,“ tvrdí Palaščák.

Jak by se vás dotkl nový zákon o podporovaných zdrojích, který snižuje podporu solárním elektrárnám?

V podstatě by to v rámci Amperu urychlilo přípravu agregátoru, ve kterém se vracíme ke konceptu virtuální elektrárny. Na trhu by bylo 2000 megawattů solární energie bez jakékoliv podpory, což je obrovská příležitost. Současně bychom tímto způsobem o jednu solární elektrárnu přišli. Takže jedna zpráva dobrá a jedna špatná.

Virtuální elektrárnu tedy připravujete bez ohledu na to, co se stane s legislativou?

V první řadě už investujeme do obnovitelných zdrojů pouze tam, kde to není závislé na podpoře, kde se to uskutečňuje maximálně formou aukcí a ceny jsou vysoutěžené. Za druhé budujeme v rámci Amper Industry realizační kapacity, kde dnes máme kolem stovky lidí a jsme připravení stavět fotovoltaické projekty, klidně i ty, které budou dotované a které budou v Česku. Za třetí navázně na tyto aktivity připravujeme agregátora, protože je to koncept, se kterým máme deset let zkušeností. 

Co to bude znamenat pro Česko jako celek, pokud by zákon o podporovaných zdrojích energie prošel v této podobě?

Zásadně to dopadne na vlastníky solárních elektráren. Já osobně neznám žádného solárního barona, jak si je lidé představují z pohádek. Znám podnikatele z různých sektorů, kteří pokud o ty projekty přijdou, tak budou méně investovat do svých hotelů, pekáren, zkrátka do svých byznysů. Takže makroekonomicky to sebere peníze z ekonomiky stejně, jako kdybyste zvýšili daně právnických osob. Pro Česko to bude znamenat dramatickou ztrátu důvěry zahraničních investorů, nikdo příčetný v Česku do obnovitelných zdrojů nebude chtít investovat a dotkne se to i ostatních oblastí.

Zákon říká, že fotovoltaika není preferovaná, ale podporuje se víc voda, bioplyn a vítr, na které tu ale bohužel nejsou připravené projekty. Jinak řečeno, jen si hrajeme na to, že tady budujeme obnovitelné zdroje. Pointa je, že to je umetání cestičky pro jádro. Koneckonců, vláda to v dubnu oznámila současně: došláplneme si na solárníky a rozjedeme jádro. Pravděpodobně to bude přání pana prezidenta.

A co další nový zákon, a to energetický, který podle jeho tvůrců posiluje decentralizaci energetiky?

Energetický zákon také nic moc nového nepřinesl, neuvolnil podmínky pro akumulaci. Koukám se na to jako na zákony, u kterých si myslím, že plní přání z Hradu, ale pro českou energetiku, v horizontu pěti až deseti let, to nebude hrát žádnou roli. Možná nás to jen trochu přibrzdí a možná nebudeme jediní čeští investoři, kteří radši budou investovat v zahraničí a ne v Česku.

Je z této pozice možné splnit plán mít v Česku do roku 2030 až 40 procent energie z obnovitelných zdrojů?

Je to možné. Ale jenom blázen by vsázel na příslib státu. Pokud ale bude investice postavená na evropském prostředí nebo na formálním českém prostředí bez subvencí, tak to bude fungovat. I proto jsme proti jakýmkoliv dalším dotacím pro obnovitelné zdroje. Ať se ty peníze, které se vyberou z emisních povolenek, dají radši na důchodovou reformu. Obnovitelné zdroje žádné dotace do budoucna nepotřebují, teplárny také ne, jádro potřebuje dotovat výzkum a vývoj. Myslím si, že moderní energetika potřebuje v první řadě jiné myšlení, kdy si lidé řeknou: proč bych si nějakou elektřinu nemohl vyrobit sám? Nebo se třeba domluvit se sousedy, v obci, ve městě. To je opravdová energetická soběstačnost, když si tu elektřinu vyrobíte doma, ne když čekáte dvacet let na to, že to postaví zahraniční dodavatel.

Decentralizaci energetiky využíváte i v Amperu. Jak ji chcete rozvíjet?

My jsme si v podstatě nakreslili před rokem koncept, jak úplně vymazávat uhlíkovou stopu korporací a municipalit. Nejdřív je dobré snížit svoji energetickou spotřebu a zvýšit energetickou účinnost. Nejlevnější je ta energie, kterou nespotřebujete. Poptávka po zvyšování energetické účinnosti určitě roste, to u nás reprezentuje Amper Savings. Také se vracíme do oblasti obnovitelných zdrojů. Založili jsme investiční fond Amper Asset Managment a máme teď třicetimegawattový projekt fotovoltaiky v Polsku. Určitě je zájem investorů o víc takových projektů.

Kolik máte investorů ve vašem fondu na obnovitelné zdroje?

Zatím je to neformální, řekněme pět až deset investorů, kteří se zajímají o projekty, do kterých investujeme a jsou do toho připraveni vstoupit. Současně se zájem i o menší střešní instalace.

Jak se celkově Amperu daří?

Jsme v roce nula nové éry, rádi bychom to více představili v září. Můžu naznačit, že máme připraveny menší akvizice. Jsou tři oblasti, kde chceme budovat aktiva, čemuž se bude věnovat jeden partner skupiny. Energetickým službám, vedeným naší divizí Amper Savings, se bude věnovat druhý partner skupiny. A třetím prvkem jsou inovace: Amper Meteo se už překlopilo ze startupu do drobných kladných čísel. Druhým naším startupem je CO2IN.

O jaké akvizice konkrétně usilujete?

Primárně budeme investovat do obnovitelných zdrojů v sousedních zemích: Polsko, Rakousko, možná Maďarsko a možná další nesousedící země bývalého Rakouska-Uherska.

Můžete prozradit připravený objem pro akvizice?

Fond by se měl dostat na bilanční sumu v řádu jednotek miliard korun.

Řekl jste, že se Amper Meteo podařilo překlopit do černých čísel. Máte s ním globální ambice?

Amper Meteo byl takový klidnější startup. Je to tým akademiků, potenciál není ještě využitý, ale dobré je, že jsme letos v kladných číslech, takže se to nedá brát jako správný startup, kde utrácíte peníze. Hranice Evropy jsme ještě nepřekročili, ale v rámci evropské energetiky potenciál vytěžuje solidně. Teď se spíše díváme na synergii s projektem CO2IN. Oba dva projekty jsou škálovatelné evropsky i globálně.

Jak by se zrovna tyto dva projekty daly propojit?

Meteo se ještě nedostalo do finančního sektoru, kde je ale přitom klima obrovské téma.

Zabývali jste se v Amper Meteo třeba nedávným jihomoravským tornádem?

Ano, zlepšit včasné varování před tornádem z 18 na 15 minut by určitě mělo nějakou přidanou hodnotu. Amper Meteo součástí týmu, který vyhodnocoval průběh tornáda. Spolupracujeme také s brněnským ústavem Czech Globe. Mysleli jsme si, že budeme dělat aplikovaný výzkum, tam je prostor jít do finančního sektoru. Když jsme už zvládli vytvořit v potu a porodních bolestech první funkční aplikaci u CO2IN, tak proč bychom nemohli vytvořit druhou aplikaci, třeba meteorologickou?

Je Amper Meteo konkurencí projektu WIndy zakladatele Seznamu Iva Lukačoviče?

Hypoteticky ano. Je pravda, že tam spolupráce nenastala, i když jsme se o to snažili, ale my se spíše diváme na jinou specializaci. Chceme vytvořit meteorologickou aplikaci, která by byla specializovaná na fotovoltaiku a obecně na obnovitelné zdroje. Ale globální ambice teď plně ventiluji do projektu CO2IN.

Tomu tedy věříte nejvíce?

Je to určitě ta největší věc, kterou lze vůbec v byznysu realizovat. Mě to částečně pohlcuje.

Nerozjíždí se ale CO2IN pomalu? Představili jste ho přece už loni a stále není široké veřejnosti dostupný.

Chápu, že to tak působí. S trochou humoru ten projekt takto berou jen lidé, kteří ho znají dlouho, a takových je málo.. Chápu tu netrpělivost, ale od začátku říkám, že to není na investici. Úplný produkt bude možné stáhnout na začátku letošního podzimu.

Proč to trvá tak dlouho?

Loňské představení projektu jsme urychlili kvůli předvídanému nástupu koronaviru. Chtěli jsme si tím obsadit ten nápad, tu myšlenku, tu značku. Vývoj jednoduchý nebyl, zatím jsme představili jen demoverzi, současně zahájili vývoj ostré verze a práce na poli regulačním a právním, obchod s povolenkami. Jak to vypadá jednoduše, tak to tak jednoduché není, protože vstupujeme do oblasti energetiky, fintechu, tradičního finančního světa a digitálních měn. Ale v podstatě už ne tak dlouho po představení jsme avizovali, že plnou verzi spustíme v druhém kvartále letošního roku po ukončení povolenkového clearingu období 2013 až 2020, což se vleklo dlouho, do čehož zasáhl i třeba brexit. Spustili jsme to v prvním týdnu, kdy byl se všemi důsledky clearing ukončen a ukončila se i neklidná fluktuace ceny povolenky. Potvrdilo se, že se ta cena uklidní.

Dnes je betaverze CO2IN pořád ke stažení, obchoduje se zatím s dogecoiny, nejde tedy zatím o reálné peníze, je to jen zábava. Je to prostě testování, což kvůli regulaci musíme dělat. Jak už jsem řekl, nejde o investici, jde o vymazání uhlíkové stopy a bude to zároveň i platidlo. Je to také nástroj, jak pomoci lokalizaci výroby a relokalizaci průmyslu do Evropy a do Česka. 

Neočekáváte, že cena povolenek významně poroste?

Očekáváme, že poroste, ale velmi rádi bychom byli nápomocní, aby to bylo plynulé a předvídatelné. Aby povolenka ani CO2IN nebyly jako bitcoin, aby to nebyl nástroj turbulencí a finančních spekulací.

Jak se v Česku vlastně zakládá digitální měna? Co všechno jste z hlediska regulačních podmínek museli splnit?

My máme právní stanovisko od globální právní firmy, v druhé rovině je evropské právo a tím se řídíme. Ten projekt je z definice evropský, až přidáme další typy aktiv, tak bude možná globální. Proces regulace bude plynulý a nikdy neukončený, protože vstupujeme do čtyř odvětví, do více regionů, a to se neustále vyvíjí. Nikdo na světě přesně neví, co CO2IN je a co by měl splňovat, a nikdo nám přesně ani neřekl, co máme splňovat.

Jednáte o CO2INs Českou národní bankou?

Můžu potvrdit, že s ČNB z naší strany probíhá otevřená snaha nechat se regulovat tam, kde je to odpovídající a přiměřené a kde k tomu regulátor tak přistoupí. CO2IN je firma, která chce dělat fintech z Prahy.

Co vám ČNB stanovila, že musíte splnit?

To bych teď víc nekomentoval.

Kolik lidí CO2IN testuje?

Je to uzavřený klub, u kterého máme pod kontrolou testovací provoz, právě abychom nic v této fázi neporušili. Některé funkce jsou prozatím zmražené.

Můžete říct, kolik lidí si od vás už něco koupilo?

Je to uzavřený testovací klubový provoz a ten počet tomu odpovídá.

Kolik jste koupili povolenek?

Koupili jsme jich víc, než jsme prodali CO2INů. Sto CO2INů je kryto jednou emisní povolenkou. My jsme byli, jsme a budeme každý obchodní den až do roku 2049 pořád dlouzí na povolenku. A přál bych to každému.

Opravdu sázíte na to, že poptávka po mazání uhlíkové stopy je tak velká, že si lidé budou chtít z toho důvodu kupovat CO2INy?

V EU jsou desítky milionů přesvědčených zastánců dekarbonizace, chtějí si vymazat uhlíkovou stopu a jsou přesvědčení o tom, že je potřeba něco dělat se změnou klimatu, což vychází i z našich průzkumů. A to je cílová skupina pro CO2IN. Výhoda je, že jakmile jste přesvědčen o tom, že změna klimatu je problém, že to souvisí s lidskou aktivitou, tak potom už dovodit i osobní zodpovědnost je v podstatě automatické.

Můžete si přece koupit elektromobil a ne rovnou váš CO2IN.

Elektromobil nemusí být úplně ekologické řešení, když bude mít komín v uhelné elektrárně. My jsme třeba pro takovou formu elektromobility, kdy si dobíjíte auto doma z fotovoltaiky. Tedy spíše pomalé dobíjení doma, než superchargery.

Je CO2IN moderní forma odpustku?

Ok. Přistoupím na vaši hru. Pokud chcete přijmout tu osobní odpovědnost a něco udělat, nemáte na to mnoho času, ale máte peníze, což lidé v Evropě prostě mají, a když narazíte na možnost, že to uděláte jedním klikem, že hodnota těch vložených peněz se uchovává a že s těmi penězi vloženými do CO2INu můžete někde zaplatit, tak to zní až příliš dobře. Jakmile to lidé pochopí, tak budou chtít CO2INem platit všichni, kteří chtějí něco dělat s klimatem.

Co z toho bude mít vaše společnost The Coin?

Poplatek jedno procento při nákupu CO2INu a dvě procenta při prodeji.

Kolik vás zatím ten projekt stál?

Do startupu jsme investovali půl milionu eur. Za funkční globální produkt to není tak moc. Za půl milionu eur by si takový globální startup leckdo rád koupil. 

Z čeho jste to financovali?

Z vlastních zdrojů.

Jaké technologie v CO2IN využíváte?

Hlavním vývojářem je česká firma Cleevio, dále se na tom podílí další česká firma, blockchainový startup Tatum, která se dostala během naší spolupráce do inkubátoru v Silicon Valley. A pak ještě využíváme pro ověření identity standardní technologii od ryze americké společnosti.

Počítali jste při vymýšlení byznys plánu CO2INu také s tím, že se v budoucnu mohou vydávat povolenky i pro domácnosti?

Těch přiležitostí je více, ale toto je jedna z nich. Představte si, že se uvalí uhlíková daň a každému rodinnému domu přijde z finančního úřadu něco podobného jako daň z nemovitosti. A vy to budete moci vyřešit nákupem CO2INu.

K tomu ale budete muset politiky přesvědčit. Anebo sám vstoupit do politiky…

Určitě máme ambici, jak přesvědčovat politiky na jiných úrovních.

Myslíte v Bruselu?

Nejde jen o evropské politiky. Praha je skvělé místo pro vývoj takové aplikace. Ale pro prodej uhlíkové měny už se ocitáme na jednom z nejhorších míst široko daleko, když pominu Holešovice nebo Karlín.

Letos jste poslal dva miliony korun Pirátům. Co říká na váš CO2IN šéf Pirátů Ivan Bartoš?

Ivanu Bartošovi se CO2IN líbí a pak se můžeme společně pousmát nad těmi poznámkami o mém spozoringu Pirátů. Já jsem se velice důrazně distancoval od jakéhokoliv lobbingu, pokud šlo třeba o obnovitelné zdroje. Vystoupil jsem i z pirátské odborné skupiny k jádru. Protože do jádra bych taky chtěl někdy investovat.

Ale váš vliv na energetickou politiku Pirátů přece může být i neformální. Nemusíte být rovnou členem expertní skupiny. Jde o to, že jste dal nějaké peníze a ta strana se může cítit zavázaná a přizpůsobovat tomu třeba svoji politiku, aby ty peníze dostala zase. Nemyslíte?

Chápu. Kromě toho, že jsem před časem naposledy mluvil o české legislativě, tak jsem také naposledy sponzoroval českou politickou stranu. Pokud se na podzim tady nic nezmění, tak už nemá smysl něco řešit na české půdě.

Jak jste spokojen s tou kampaní Pirátů, na jejímž financování jste se podílel?

(otáčí se dokola na křesle) Do voleb zbývají zhruba dva měsíce. My cyklisté víme, že osmdesát pět kilometrů před závodem Paříž-Rubaix je potřeba už být hodně vepředu, nemusíte jet úplně první, ale rozhodně musíte mít ještě hodně sil v zásobě a ty nejlepší trumfy připraveny. Ještě to bude hodně dlouhé a dojde k nějakým překvapením.

Co říkáte programu Pirátů a STAN ohledně daní? Souhlasíte s tím, že některé daně by se měly zvednout, například daně z komerčních nemovitostí?

Je třeba začít u odpovědné rozpočtové politiky. V tom jsou Piráti serióznější i pravicovější než koalice Spolu. Její program vytváří Lafferovu křivku neuvěřitelných tvarů, protože není možné snížit daně a zároveň tak rychle snižovat schodky rozpočtu.

Zodpovědná rozpočtová politika tedy znamená zvyšování daní?

Především to znamená šetřit a neslibovat snižování daní a chystat nějakou daňovou reformu je samozřejmě také na místě. Myslím, že je prostor ještě zvýšit některé spotřební daně. Na druhou stranu Piráti a STAN chtějí snížit náklady práce. Pozitivně vnímám, že koalice taky počítá s nějakou formou uhlíkové daně, tedy zdaněním externalit v oblasti životního prostředí.

 

Jan Palaščák (38)

Generální ředitel skupiny Amper.

Vystudoval ekonomii, filozofii a politologii na Masarykově univerzitě v Brně.

V roce 2011 založil obchodníka s elektřinou a plynem Amper Market, který se postupně zařadil na pátou až šestou příčku mezi dodavateli elektřiny českým zákazníkům a jako první v Česku přišel s konceptem virtuální elektrárny, založeným na výkupu elektřiny od decentralizovaných výrobců.

V červenci 2018 prodal spolu s ostatními akcionáři Amper Market skupině Bohemia Energy a současně Bohemia Energy a Amper Holding navázaly strategickou spolupráci v oblasti energetických služeb.

V rámci skupiny Amper založil meteorologický startup Amper Meteo či digitální měnu CO2IN, která využívá trhu s povolenkami.

Jeho skupina se kromě jiného zabývá především energetickým managementem, poskytuje celou škálu služeb malovýrobcům elektřiny, provozuje vlastní solární elektrárny a staví energetické celky na klíč.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video