Do Prahy zavítal někdejší izraelský premiér a dlouholetý voják Ehud Barak. Kromě funkce premiéra zastával i post ministra obrany. V převlečení za ženu se zúčastnil odvety za akci palestinských teroristů na mnichovské olympiádě z roku 1972. O 28 let později stál jen krůček od dohody s palestinským Jásirem Arafatem. Právě neúspěch jednání v americkém Camp Davidu zřejmě přispěl k politickému pádu izraelské levice nakloněné míru. Do Prahy v roli byznysmena zastupujícího firmy z IT a konopného průmyslu.
Přednášel jste v Praze (na CEVRO Institutu) o kybernetické bezpečnosti? Proč?
Celý svět zaznamenává dramaticky vyšší výskyt kybernetických útoků. Ušetřeno jich nezůstalo ani Česko. Podle našich analýz se situace do budoucna ještě zhorší. Chtěl jsem představit izraelské nástroje kybernetické bezpečnosti od firem, se kterými spolupracuji. Nabízíme je úřadům a vládním agenturám, které s jejich pomocí mohou bránit úderům stále schopnějších útočníků, ať jde o zločinecké skupiny, politicky motivované nepřátele či prostě jen jednotlivce, hackery, kteří se pak pokusí ukradené informace prodat.
Kdo je v tomto ohledu největší hrozbou pro Česko?
Nepřísluší mi je identifikovat, sami Češi jistě nejlépe vědí, kdo je ohrožuje. Obecně platí, že vůdčími globálními mocnostmi v této branži jsou – ať už je vnímáte jakkoli – USA, Rusko, Čína a Izrael. S tím, že jsme svědky zvýšeného úsilí KLDR a Íránu o vstup do pomyslného prestižního klubu.
Co se Íránu týče: napětí mezi ním a USA, respektive jejich spojenci, znatelně roste. Izrael patří k nejbližším americkým přátelům v kraji. Očekáváte v regionu nové boje? Nebo dokonce střet mezi Teheránem a Washingtonem?
Jakkoli došlo k významnému zhoršení už tak nedobrých vztahů mezi USA a Íránem, nemyslím, že by nynější napětí vyústilo v otevřený konflikt těchto rivalů. Může se ale stát, že zahraniční spojenci Íránu vyhodnotí situaci jako důvod k akci a zaútočí na americké objekty – lodě, letadla, civilní zařízení nebo třeba ropné vrty, o vojenských cílech nemluvě. A součástí jejich operací mohou být také kybernetické útoky.
Na druhou stranu, nelze zcela vyloučit, že USA v určitém okamžiku shledají zásah proti Íránu nezbytným. Tuto tendenci vykazují některé vůdčí osobnosti nynější americké administrativy, teď mám na mysli kupříkladu prezidentova poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona. Podle jejich představ lze provést izolované, chirurgicky přesné útoky na vybrané íránské cíle, nejspíše ty spojené s jaderným programem. Washington by je považoval pouze za signál, ukázku toho, co by mohlo následovat. Rozhodně by nemělo jít o předehru ke klasické válce…
Ale znovu, neříkám, že se to stane, vyloučit takový průběh ovšem nelze.
