Jourová řekla o Maďarsku pravdu, míní politolog Kovář | E15.cz

Jourová řekla o Maďarsku pravdu, jen to chtělo mírnější slova, míní politolog Kovář

Ondřej Souček

Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval k odstoupení místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou, protože se podle něho dopustila „hanlivých veřejných prohlášení“ o Maďarsku. Rezignace ale není na stole, říká politolog Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů. „Orbánovu reakci je třeba vnímat s ohledem na blížící se zveřejnění hodnotícího dokumentu o právním prostředí v členských zemích. Orbán chce předem vyvolat dojem, že EK a její hodnocení nejsou objektivní,“ vysvětluje Kovář.

Eurokomisařka Jourová o Maďarsku prohlásila, že je nemocnou demokracií s velmi neutěšenou mediální scénou. Prezident Orbán na to reagoval slovy, že by Jourová měla rezignovat. Jak vnímat tuto mediální přestřelku? 

Hodnocení eurokomisařky Jourové je k Maďarsku bohužel spravedlivé. Na druhé straně si myslím, že měla volit mírnější slova, a to s ohledem na to, jakou zastává funkci. Eurokomisaři by se měli snažit vystupovat neutrálně a dohlížet na dodržování smluv. Kritika Maďarska by měla v prvé řadě vzejít od politiků, především těch působících ve střední a východní Evropě. Protože cokoli západní Evropa prohlásí o Maďarsku špatného, Orbán označí za provokaci.

Sledovala Jourová nějaký cíl, proč svá slova pronesla právě teď?

Těžko říci, spíš bych řekl, že tam žádný skrytý cíl není a pouze upřímněji než dříve odpověděla na dotaz novináře. Dosud byly její výroky opatrné jak vůči Maďarsku, tak třeba Polsku, které je v souvislosti s právním státem také kritizováno.

Téma právního státu je přitom nyní aktuálnější než kdykoli jindy – Brusel má v nejbližších dnech zveřejnit dokument hodnotící stav demokracie a právního státu v členských zemích. A tím se dostáváme na začátek. Orbánovu reakci je třeba vnímat právě s ohledem na blížící se zveřejnění tohoto dokumentu. Orbán totiž chce vyvolat dojem, že Evropská komise a její hodnocení není objektivní, a chce ji předem zdiskreditovat.

Jak to může dopadnout?

Dá se očekávat, že tam budou některá negativní hodnocení několika zemí, ne nutně to však musí být jen Polsko nebo Maďarsko. Bude to komplexní rámec, v němž unijní úředníci ohodnotí všechny země podle dílčích parametrů. Určitě tam zazní kritika Malty, kde byla zavražděna novinářka a vláda se tam zapojila do vyšetřování. Celkově bych ovšem od tohoto dokumentu příliš nečekal.

Rozhodně se hned nevyřeší problémy, které komise odhalí. Navíc očekávám, že v těch nejkritičtějších zemích, jako je Maďarsko a Polsko, tyto výsledky ani nepřijmou s tím, že hodnocení není nestranné a podobně. Zajímavá je také skutečnost, že právě tyto dvě země nedávno oznámily, že spustí podobný hodnotící mechanismus, který však na rozdíl od bruselského bude nezávislý. To, myslím, mluví za vše.

Jak by si v hodnotícím dokumentu mohlo vést Česko?

To lze těžko předjímat. Zdá se, že hodnotit se budou členské státy pouze z pohledu právního státu. Pokud by se použil širší pohled, který by zkoumal například i mediální prostředí a vlastnictví médií, troufnu si říci, že bychom se určitých výtek dočkali.

Jak si zatím počíná Jourová v Bruselu? 

Zatím se zdá, že pozici má silnou, takže o rezignaci skutečně nemůže být řeč. Možná nyní zvolila trochu nešťastná slova, protože před zveřejněním zmíněného dokumentu jen dala příležitost k tomu, aby se kritici o budoucích výsledcích vyjádřili jako o tendenčních.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!