Každý byznys vynáší v Česku více než v Evropě, říká šéf Komerční banky Jan Juchelka | E15.cz

Vše o realitách

Vše o realitách Vstoupit do speciálu

Každý byznys vynáší v Česku více než v Evropě, říká šéf Komerční banky Jan Juchelka

Jaroslav Bukovský

Česko má jedny z nejvyšších úrokových sazeb ve vyspělé Evropě, na bankovních kontech střádalů to ale není znát. Peněz je prý totiž všude tolik, že banky žádný významnější výnos ani nabídnout nemohou. Více vydělat tak znamená vzdát se vidiny rentiérského života díky úrokům ze svého konta, vzít na sebe riziko investora a vsadit třeba na akcie. „Každá banka má nějakou svou úrokovou třešinku, která nese o něco více, ale třeba pět procent nenajdete nikde. Jednoduše proto, že by musela akceptovat obrovské riziko při správě klientských peněz. A to nikdo nechceme,“ říká šéf Komerční banky Jan Juchelka.

Zatím nikdy jsem od bankéřů nezažil tolik nadšení, jako když se v posledních měsících rozhovořili na téma vzniku národního rozvojového fondu. 

To je dobře nebo špatně?

Asi podle toho, odkud se na to člověk podívá. V mých očích je to signálem jakéhosi vítězství finančníků nad dražším konceptem bankovní daně. Chápu to správně, že zrozením ideje fondu mizí myšlenka sektorové daně? 

Obdobné fondy jako náš národní rozvojový jsou věc stará pomalu jak lidstvo samo. Když se podíváte do Itálie první poloviny 19. století, do Francie, najdete tam totéž, obdobné organizace věnované financování infrastruktury, menšímu byznysu a bydlení či dnešním jazykem start-upům, fungovalo to obdobně. Takový nástroj v Česku doposud neexistoval. A já vnímám debatu kolem fondu jako oddělenou od bankovní daně. Podstatné je, že myšlenka není pro Česko exotická, je historicky i geograficky širší. Podstatně více aktivovat bilance bank, které mají hodně likvidity a kapitálu, a nechat je pracovat ve směru, který země potřebuje, je logická věc.

Proč podle vás vzniká fond jen krátce po diskusích o bankovní dani?

Obecně se zdá, že český státní rozpočet nebude perspektivně v tak dobré kondici, jak se zdálo, a hledají se alternativy. A tohle je robustní příležitost, aby se spojily síly státu a soukromého sektoru, aby vzniklo něco, co tu může být dalších dvě stě let a stane se dalším pilířem financování pro vylepšování infrastruktury v zemi.

Vladan Gallistl: Bankovní rekordman těží z nákupní horečky

Vnímáte tedy bankovní daň a rozvojový fond jako dvě nesouvisející věci?

Ony to filozoficky i matematicky nesouvisející věci jsou. O daních nevíte, kam jdou. Tady bude jasně dáno, do čeho se investuje. Konkrétní kilometry dálnic, konkrétní škola či nemocnice. Navíc tím lze aktivovat řádově více peněz, než by činily samotné vklady. A my rádi přispíváme k tomu, aby země prosperovala. To je celá magie.

Ale banky diskusi o vzniku fondu neotevřely, iniciátory nebyly, první krok neudělaly.

Myšlenka vznikla ve vzájemném dialogu. Máte pocit, že je to nadiktované? To máte jako v manželství. Tam udělají první krok oba dva. Nejde o souboj, kdo to vymyslel. Ať si z toho politici vezmou svou část politického kapitálu, to je jejich práce. My rádi aktivujeme naši bilanci ve prospěch infrastrukturních investic. Ta cesta před námi bude ještě dlouhá. 

S jakou výší vkladu do fondu počítáte, existuje nějaký strop?

To v dlouhodobém horizontu nelze říci. Když jsem třeba viděl naše minoritní akcionáře, kteří mají zainvestovány miliardy do příběhu naší banky, je jim naše role ve fondu jasná. Společně se státem tvoříme infrastrukturu země. Půjde o to, aby stát jakožto dodavatel investičního obsahu definoval priority.

Zadlužení českých domácností roste. Při výběru půjčky jsme však opatrnější

Vaši minoritní akcionáři s vámi sdílí nadšení z rozvojového fondu?

Čekají na konkrétní podobu programu, jestli si to mají přeložit jako investiční příležitost nebo jinou míru zdanění. Určitá míra nejistoty tam je a já jim to vysvětluji stejné jako teď vám. Musíme se na to dívat jako na spolupráci a příspěvek k prosperitě země na komerčních a dobrovolných základech.

Idea více zapojit banky může souviset i s tím, že návratnost kapitálu domácích bank je podstatně vyšší než v Evropě. Komerční banka má takřka dvojnásobnou návratnost kapitálu než francouzská matka. Čím to je, že v Česku se byznys daří dvakrát lépe než ve Francii?

Pokračování článku patří k prémiovému obsahu E15
Roční předplatné
Nyní k ročnímu předplatnému získáte voucher v hodnotě 4 000 Kč na oblek na míru z pánského krejčovství
*Platí pro prvních 50 nových předplatitelů.

Roční rozšířené předplatné E15 Premium

Získáte cenově nejvýhodnější roční printové předplatné magazínů E15 Premium (8 ks), zaměřené na témata z oblasti ekonomiky a byznysu. Více o magazínech E15 Premium zde.
Čtvrtletní předplatné499 Kč
Ušetříte 98 Kč oproti měsíčnímu předplatnému
Objednat
Měsíční předplatné99 Kč
Cena 99 Kč platí pro první měsíc pro nové předplatitele. Další následující měsíc stojí 199 Kč.
Objednat
Firemní předplatné
Roční licence pro firmy a instituce objednávejte zde
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!