Skupině DEK, české jedničce na trhu v distribuci stavebních materiálů, se loni navzdory pandemické krizi opět mimořádně dařilo. Vydělala rekordních 1,7 miliardy korun, což je o desítky procent více než v roce 2019. Růst chce podle majitele společnosti Víta Kutnara také letos. „Nyní je meziroční růst za celou skupinu okolo pětiny,“ hlásí Kutnar, který nedávno koupil od českého podnikatele Tomáše Březiny největšího výrobce betonových dlažeb, firmu Best.
Od Tomáše Březiny jste letos na jaře převzal společnost Best. Budete v akvizicích pokračovat?
Nyní to aktivně neplánujeme. Sezóna je v plném proudu a soustředíme se na zajištění dostatku zboží pro zákazníky.
V době pandemie mohutně vzrostly ceny surovin a materiálů. Byl to i jeden z důvodů, proč jste Best koupili, nebo to byla spíš zajímavá příležitost?
To druhé. Best je úžasná firma, byla k mání, a byť to vybočuje z naší strategie, nakonec jsme se rozhodli akvizici uskutečnit. Něco podobného se může stát i v budoucnu, ale aktivně příležitosti vyhledávat nebudeme.
Best je jednička na českém trhu. Dá se transakce počítat už v miliardách?
To nemohu ani naznačovat. Mohu jen říci, že se cena odvíjela od provozního zisku EBITDA, který byl v roce 2019 přibližně 300 milionů korun.
V tom případě se podle základních poradenských pouček už pohybujeme nad devítimístnou hranici. Odpovídá to?
To odpovídá, ano.
Jak na novou situaci na trhu nahlížejí partneři společnosti Best? Vy jste dosud byli jejich hlavním odběratelem. Nemůže transakce poškodit Best v očích ostatních zákazníků, tedy u vaší konkurence?
Nervozita tam zpočátku trochu byla. Ale polevila, když se všichni přesvědčili, že DEK do obchodní politiky firmy Best nijak nezasahuje a spolupráce férově pokračuje. Situace je stabilní. Otázka je, co se bude dít, až poptávka nebude tak silná. Ale věřím, že se nestane nic a Best si udrží všechny své obchodní partnery.
Jaké máte s firmou Best dlouhodobější plány?
Chceme zůstat jedničkou ve výrobě betonových dlažeb a dál růst. O nějakém rozšíření portfolia je zatím předčasné mluvit. Zatím chci hlavně důstojně navázat na činnost předchozího majitele.
Přejděme k vaší skupině DEK. Kolik máte nyní prodejních míst a jaký je cíl na další roky?
Vyvíjíme se ve třech sítích. Ve stavebninách v Česku, na Slovensku a v prodeji elektroinstalačních materiálů v rámci společnosti Argos. Celkově dnes máme 121 prodejen a každoročně rosteme rovnoměrně v každém pilíři, v souhrnu asi o pět až deset obchodů.
Zvažujete expanzi do jiných zemí?
V tuto chvíli ne. Na trzích, kde jsme, máme spoustu práce i prostoru pro růst. Chceme být silní v Česku i na Slovensku, nechceme být obr na hliněných nohou, který je nerozumně rozkročen všemi směry.
V minulosti už jste se o expanzi pokusil, nejdřív do Polska, pak na Ukrajinu. Proč to nevyšlo?
Distribuce stavebních materiálů je hodně lokální byznys. Potřebujete místní lidi, prodejny, dodavatele i odběratele. Globální jsou pouze peníze, kterých jsme v době prvního pokusu o expanzi neměli dostatek, abychom byli schopni lokální výzvy překonat. Do Polska jsme šli už ve druhé polovině 90. let, kdy jsme ještě ani neměli pořádný byznys model.
U Ukrajiny – asi o deset let později – jsme byli dál. Měli jsme know-how i kapitál, ale tamní prostředí se nám zdálo nepřátelské. Mysleli jsme, že se bude přibližovat tomu, co jsme znali z Evropské unie, ale spíš to bylo naopak a po dvou letech jsme z Ukrajiny rádi odešli.
Takže zahraniční expanze už nepřipadá v úvahu?
V nejbližších pěti letech určitě ne. Pak nemůžu nic vyloučit.
Změnila nějak pandemie vaše postavení na trhu? Dříve jste měli v Česku pětinu.
Posilujeme kontinuálně, ať trh roste, nebo klesá. Ale ten podíl se velmi špatně určuje, záleží i na tom, jak se trh definuje. Odhadujeme, že dodáváme každou čtvrtou cihlu na trh v Česku, a i zde bych řekl, že náš podíl dlouhodobě roste.
Daly se v pandemii ve vašem sektoru vypozorovat nějaké obecné trendy?
Určitě byla na počátku veliká nervozita, přišlo osekávání investic, obrovská změna fungování v době, kdy se nesmělo chodit do prodejen. Postupně nervozita opadla a na trhu došlo k oživení. Z našeho pohledu loni stavebnictví nakonec mírně rostlo.
Měnila se v průběhu pandemie nějak poptávka?
Na začátku byla určitě extrémní poptávka po plexisklech a průhledných krycích materiálech. To byl růst i o stovky procent, protože všechny prodejny se jimi vybavovaly. Tržby z nich se v prvním pololetí vyhouply na dvojnásobek. Během dalších fází pandemie rostla poptávka po materiálech zejména na rekonstrukce, protože lidi byli doma a chtěli zvelebovat své domovy.
Všude se nyní mluví, že právě materiály a suroviny na trhu chybějí. Jak to pociťujete?
Koronavirus zčásti zastavil velké průmyslové podniky, například automobilky, a přerušily se dodavatelské řetězce zejména z Asie. Zboží se nahromadilo ve skladech, omezila se těžba a prvovýroba. Ve chvíli, kdy se všechno rychle vrátilo k normálu, se prodávalo především ze skladů. Ty jsou teď prázdné a celý systém dodávek a subdodávek se rozjíždí a ladí velice pomalu. To je příčina současného nedostatku materiálu ve světě. Chvíli to ještě potrvá.
Jaké materiály ve stavebninách chybí nejvíce?
Plasty, kovy a dřevo. Zajímavé je, že hlavní příčinou je sice koronavirus, ale u každého materiálu se k tomu přidalo i něco jiného. Zatím ale mohu říci, že dokážeme nasmlouvat takový objem materiálu, abychom uspokojili naše zákazníky.
A ceny?
Dá se říci, že všechny tři materiály meziročně zdražily o stovky procent. Průřezově za celý stavební materiál došlo v prvním pololetí ke zdražení asi o 14 procent.
Jak jste na to reagovali?
Bohužel nejsme schopni dotovat české stavebnictví, takže pravidelně upravujeme ceny o tolik, kolik nám zdražují dodavatelé.
Mohou se ještě ceny vrátit na původní úroveň, nebo může přijít nějaká mírnější korekce?
To závisí na mnoha faktorech. Například, zda se narovná logistika, zda bude ve Spojených státech silná poptávka po řezivu, na vývoji v automobilovém průmyslu, na ceně energie. Myslím, že dojde ke korekci, ale na ceny, na které byli zákazníci zvyklí těsně před anebo při pandemii, se nevrátíme. Tehdy ale byly ceny až extrémně nízké.
Proč?
Například polystyren na fasádu stál na začátku pandmie přibližně 700 korun za kubík, ale dlouhodobě cítím normální cenu spíše přes tisíc korun. Dnes je cena zhruba na úrovni 1500 korun. Ty nízké ceny polystyrenu způsila dramaticky nízká cena ropy, což je prapůvodní surovina pro tento materiál. Hodnota barelu byla v jednu chvíli při pandemii dokonce záporná, dnes je na lokálních maximech.
A je tu ještě jedna rovina. Růst cen materiálů tak trochu dohání růst cen nemovitostí. Lidé se rozhodují mezi novým a vybudovaným domem a vzhledem k tomu, že ceny nemovitostí enormně vzrostly, tlačí to poptávku směrem k výstavbě těch nových. Tím roste poptávka i po stavebních materiálech.
Máte už loňské výsledky za celou skupinu?
Měli jsme historicky nejúspěšnější rok. Naše tržby z distribuční a výrobní části vzrostly o čtyři procenta na 22,7 miliardy korun a o desítky procent vzrostl také provozní zisk. Loni se EBITDA vyšplhala na rekordních 1,7 miliardy korun.
Kolik tržeb a zisku tvoří půjčování, které si dlouhodobě pochvalujete?
Letos chceme v tržbách překonat miliardu. Zisk z této části nechci komentovat.
Očekáváte, že z hlediska celé skupiny budete pokračovat v růstu i letos?
Máme za sebou pololetí. První dva měsíce byly slabší, ale následné měsíce to bohatě vynahradily. Nyní je meziroční růst za celou skupinu okolo pětiny.
Co způsobilo takový nepoměr?
Stavebnictví je sezónní byznys a počasí na začátku a konci roku rozhoduje. Když v zimě sněží a je pod nulou, nedá se nic stavět.
Na několika prodejnách jste nasadili bezkontaktní technologii Dek Drive, díky níž zákazník ani nemusí vysednout z auta. Zaparkuje na označeném místě, zaplatí zboží mobilem a obsluha mu ho naloží do auta. Jak daleko jste s nasazováním tohoto systému?
Mají to všechny prodejny a v době koronaviru se to ukázalo jako velice úspěšné. Jinak si ovšem myslím, že naši zákazníci jsou spíše kontaktní. Chtějí přijít do prodejny, osobně se poradit a zboží si osahat. Bereme to spíš jako rozšíření možností.
Přemýšlíte o dalších technologických novinkách?
Právě jsme dokončili menší akvizici IT firmy Callida, která vyvíjí softwarové řešení pro řízení a rozpočtování staveb. Vhodně doplňuje naše portfolio firem ÚRS CZ a First Information Systems, které nabízejí podobné služby, ale jiným cílovým skupinám. Zvýšíme tím kapacitu pro tvorbu opravdu kvalitních softwarů pro stavebnictví.
Kolik vás firma stála?
Přesně nemohu říci, ale bylo to ve vyšších desítkách milionů.
Nabízíte také například službu SKYFOX na vzdálené zaměřování střech. Jaký je o ni zájem?
To je unikátní projekt. Jsme schopni zaměřit jakoukoli střechu v Česku a na Slovensku a dokážeme na ni udělat nabídku do 24 hodin, aniž bychom k tomu domu museli fyzicky přijet. Byli jsme v Česku první, kdo to dokázal. Ročně takových nabídek uděláme kolem 15 tisíc.
Jak se daří prodávat trvanlivém jídlo? Je po něm poptávka?
Kvalitnímu jídlu pro stavebníky jsem osobně věnoval veliké úsilí, ale tržby jsou nižší, než jsem na začátku očekával. Vizí bylo nabídnout zákazníkům, kteří jsou dennodenně na stavbách, kvalitní jídlo, které si mohou dát kdykoli a kdekoli. Jenže ve chvíli, kdy jsme to uvedli na trh, přišel covid a chlazené trvanlivé jídlo začalo nabízet i veliké množství restaurací. Takže efekt úplně vyšuměl. Model jsme zkoušeli několikrát upravit, ale zásadní průlom se nedostavil. Letos budeme v černých číslech, obrat stabilně roste, ale naše očekávání bylo prostě větší. Beru to sportovně.
Pochází ze stavařské rodiny a sám absolvoval České vysoké učení technické. Skupinu DEK založil se svými dvěma spolužáky, dnes vlastní 78procentní podíl. Firma postupně začala nabízet kompletní sortiment stavebních a elektroinstalačních materiálů, a to jak v Česku, tak na Slovensku. V loňském žebříčku miliardářů Magazínu E15 je na 81. místě se jměním 4,4 miliardy korun. |
