Celková hodnota knižního trhu se podle odhadů Českého svazu knihkupců a nakladatelů pohybuje okolo osmi miliard korun. V nakladatelském byznysu roste prodej elektronických knih a také audioknih. „E-booky, ale i přes růst netvoří ani dvě procenta trhu, nikdy u nás nedosáhnou takového vrcholu jako v USA,” říká v rozhovoru pro E15.cz bývalý ředitel knižních divizí Euromedia Group a Mladé Fronty, který v současné době spolupracuje s nakladatelstvími Olympia, Albatros či Grada Jiří Kolečko.
Jak bude podle vás vypadat knižní trh za deset let?
Určitě příští léta přinesou další posílení podílů velkých nakladatelů na trhu, což už naznačuje vývoj v posledních letech, když největší hráči na našem trhu vyvíjejí velkou akviziční aktivitu. Tak například v portfoliu Albatrosu Media dnes najdeme 26 různých nakladatelských labelů, které ještě nedávno patřily samostatným nakladatelským, relativně úspěšným, subjektům, jako je Motto, Egmont či Kniha Zlín. Podobně Euromedia Group v poslední době má pod svou střechou takové dříve zvučné značky jako Pragma či Brána. Cestou akvizice se vydala i Grada, která své původní zaměření na odbornou rozšířila i o beletrii.
Takže bude docházet ke stejnému trendu jako v zahraničí?
Ano, tento trend jen kopíruje už dřívější vývoj na největších světových trzích, kde podíl první pětky pokrývá zpravidla 80 procent trhu. Odrazí se i v další koncentraci prodeje do knižních řetězců. Stále větší podíl budou získávat i e-shopy. Tedy žádná dobrá správa pro malé nakladatele či knihkupce. A samozřejmě může překvapit i dosud neznámá technologie, která způsobí podobnou revoluci jako elektronické knihy.
Poslední zpráva o knižním trhu za rok 2017/2018 ukazuje, že se prodalo více než milion e-knih, znamená to tedy, že e-knihy jednou skutečně nahradí knihy tištěné?
Zdá se, že elektronické knihy již na rozvinutých trzích dosáhly maxima svého potenciálu. Těch zruba 27 procent, které mají v USA, je asi opravdu strop, na který jiné národní trhy nedosáhnou. U nás i přes zmíněný růst zatím netvoří ani dvě procenta celkového objemu našeho skromného, asi osmimiliardového trhu.
Šest revolucí ve čtení. Připomeňte si historii písemnictví ve speciálním projektu vydavatelství CNC >>>
Také je dále patrný nárůst prodeje audioknih, bude podle vás trh směřovat i více tímto směrem?
Audioknihy jsou trendy. Mimochodem dosahují asi dvojnásobného obratu než ty elektronické. Mají své posluchače napříč věkovými i sociálními skupinami, asi i ta určitá pohodlnost při jejich stahování i při poslechu hraje roli.
Přes 11 procent prodaných knih tvoří dětské knihy, je to dobrá zpráva o tom, že děti stále čtou?
I když v posledních asi dvou letech se tento podíl o něco snížil, jde o segment, který od roku 2000 zaznamenal největší nárůst. Dětských titulů dnes vychází asi pětkrát víc než na začátku tisíciletí. To je jednoznačně jedna z nejpozitivnějších zpráv, která knižní branže zaznamenala. Zajímavé také je, že tištěné knihy u dětí zatím vedou, oproti těm elektronickým. Určitě je to dobrá vizitka pro rodiče i prarodiče.
Překladové knihy představují více než třetinu ze všech nově vydaných titulů. Říká to něco o naší kultuře, nebo otevřenosti?
Jsme již tradičně překladovou velmocí. Je to samozřejmě dané především postavením češtiny jako spíše menšího jazyka. U nás tradice překladů, celých edic, sahá až do poslední čtvrtiny 19. století. Z těch asi více než 15 tisíc nových titulů tvoří ty překladové opravdu více než jednu třetinu. Nejvíce je jich samozřejmě z angličtiny, dále z němčiny a slovenština už překonala francouzštinu. To například v USA, druhém po Číně největším knižním trhu na světě, se například překládá jen opravdový zlomek. Stejně více méně nevšímaví jsou i Britové, jednotky procent ze všech titulů. Oproti tomu v Německu tvoří překladová literatura přes 10 procent z nově vydaných knih.
