Kryptoměny budeme přijímat. Ale jen ty bezpečné, říká šéf Mastercard Michal Čarný

Michal Čarný, generální ředitel Mastercard pro Českou republiku

Michal Čarný, generální ředitel Mastercard pro Českou republiku Zdroj: E15 Michael Tomeš

Michal Čarný, generální ředitel Mastercard pro Českou republiku
Michal Čarný, generální ředitel Mastercard pro Českou republiku
Generální ředitel Mastercard pro Českou republiku a Slovensko Michal Čarný chce, aby obchodníci nemuseli přijímat hotovost
Češi si oblíbili mobilní transakce
Mastercard chce využít při platbách kryptoměny
6
Fotogalerie

Nedostatek regulace je jedním z důvodů, proč při platbách kryptoměnou bude i nadále docházet ke konverzi na tradiční měny. „Právě schopnost zajistit bezpečnosti a vyhovět regulacím bude hlavním kritériem při rozhodování, kterou z digitálních měn budeme podporovat a kterou ne,“ uvádí generální ředitel Mastercard pro Českou republiku a Slovensko Michal Čarný.

Mastercard nedávno uvedl, že bude přijímat platby v bitcoinech. Není to rizikové vzhledem k výkyvům ceny nejznámější kryptoměny?

V tuto chvíli podporujeme kryptoměny tak, že umožňujeme jejich okamžitou konverzi do standardní zákonné měny, která vstupuje do ekosystému Mastercard. Platba tak probíhá na jejím pozadí. Oznámili jsme ovšem velkou změnu, a tou je právě přímá podpora kryptoměn v naší síti. Nepadlo ještě finální rozhodnutí, které kryptoměny budou podporované. Je před námi složitá diskuze. Aktivně se však díváme na oblast stablecoinu, která souvisí se standardními měnami, a na oblast kryptoměn, které by vydávaly centrální banky.

Co bude při rozhodování o výběru kryptoměn hrát roli?

Kritéria, která budeme brát v úvahu, jsou bezpečnost pro uživatele, stabilita měny, stoprocentní soulad s regulací a mnoho dalších aspektů.

Kryptoměny a stabilita? To nejde moc dohromady…

Záleží, od čeho jsou kryptoměny odvozené. V aktuální situaci jsou digitální mince převážně investičním nástrojem, a nikoliv platebním. Poptávka po placení souvisí s tím, že řada investorů naakumulovala značné prostředky právě díky investicím do kryptoměn. Z toho vyplývá náš zájem nějakým způsobem se na tento segment podívat z pohledu plateb.

Zakladatel Microsoftu Bill Gates prohlásil, že bitcoin na transakci spotřebovává více elektřiny než jakákoliv jiná známá platební metoda a není to příliš prospěšná věc pro životní prostředí. Neohrozí to pozici Mastercard vzhledem k vlně udržitelného investování?

Tím, že otevřeme síť Mastercard pro vybrané kryptoměny, tak jejich uhlíkovou stopu ovlivnit nemůžeme. Bohužel naše aktivita na to přímý dopad nemá, ale můžeme udělat jiné věci, přes které se můžeme snažit dopad řídit. A už je děláme i v kontextu tradičních měn a věřím, že se přenesou i do segmentu virtuálních platidel.

S několika evropskými bankami jsme spustili řešení, které umožňuje přímo v mobilním bankovnictví vidět celkovou uhlíkovou stopu nákupního chování uživatelů. Počítá se na základě vyhodnocování jednotlivých transakcí, čímž dáváme spotřebitelům dobrou zpětnou vazbu. Jednotliví uživatelé díky tomu mohou svou uhlíkovou stopu dobře řídit.

Nemůže využívání kryptoměn snížit zájem investorů o akcie či dluhopisy Mastercard? Sice podporujete novou technologii, které je však na druhou stranu vysoce neekologická.

Věřím, že ne. Náš přístup bude určitě zodpovědný. Vznikají navíc pravidla, která budou celou naši interakci s kryptoměnami řídit, a věřím, že vybereme správné kryptoměny. K tomu je nutné přidat zodpovědný přístup naší firmy z pohledu ekologie, ať už je to vyhodnocování uhlíkové stopy, nebo aktivity zaměřující se na výsadbu stromů či jiné, které to budou v očích našich investorů dobře balancovat. 

Historie kryptoměn je spojena s praním špinavých peněz. Není to rovněž riziko pro jejich vpuštění do světové platební sítě?

To je předmětem vyhodnocování, protože možnost dohledu a regulace je pro nás naprosto kritická. Chybějící regulace je jedním z důvodů, proč naše síť stále funguje pouze na tradičních měnách. Než platba proběhne, dojde ke konverzi kryptoměn na tradiční měnu. Právě schopnost zajistit bezpečnost a vyhovět regulacím bude hlavním kritériem, na které se budeme dívat při rozhodování o tom, kterou z digitálních měn budeme podporovat a kterou ne.

Češi loni začali znatelně více používat platební karty. Bude tento trend pokračovat i po odeznění pandemie?

Jsem přesvědčený že ano. Vývoj byl skutečně dynamický a z průzkumů, které děláme, vyplynulo, že bezhotovostní platby kartou se přehouply přes polovinu všech plateb. Jsme nyní na 54 procentech. Přes pětačtyřicet procent Čechů pak loni začalo používat kartu častěji.

Co bylo důvodem?

Překvapivým zjištěním bylo, že důraz na hygienu nebyl hlavním tahounem rozhodování spotřebitelů. Nejsilnějšími argumenty pro používání karty byly rychlost a bezpečnost platby a nezdržování ostatních ve frontě. Tyto důvody zde budou i po skončení pandemie.

Zvýšila covid zájem obchodníků o bezhotovostní platby?

Zcela určitě. 

Byl tam ještě nějaký jiný dopad nákazy?

Dopadů bylo několik. Jednoznačně pozitivní byl velký zájem o oblast nakupování na internetu, což bylo dané jednak preferencí spotřebitelů, jednak nutností. Oblast e-commerce v minulém roce vzrostla v průměru o třicet procent, přičemž některé segmenty jako on-line nákup potravin překonaly 150procentní růst. Dynamika byla obrovská.

V bezhotovostních platbách pozorujeme odraz celkové situace v ekonomice. Samozřejmě jsme proto viděli, že řada terminálů malých obchodníků a živnostníků byla po delší období neaktivní, což odpovídalo právě karanténním opatřením. Evidujeme také, že se pandemie promítá i do statistik, které se týkají turismu, ať už je to cestování Čechů do zahraničí, nebo naopak příjezd zahraničních návštěvníků do České republiky.

Celosvětově Mastercard vydal na začátku pandemie varování, že jeho hospodaření nepříznivě ovlivní koronavirus. Rizika se viděla v poklesu turistického ruchu a přeshraničních internetových nákupů. Jaká byla nakonec skutečnost?

Nepříznivý dopad byl určitě vidět. Došlo k poklesu čistých příjmů o sedm procent zejména kvůli zahraničním platbám, ale byly zde i efekty, které to vykompenzovaly. Byl zde drobný nárůst objemu plateb okolo jednoho procenta. Nejdůležitější však byla schopnost Mastercard zareagovat na situaci a fungovat pro naše partnery nejen jako karetní partner, ale také jako technologický hráč, který dokáže pomoci v celé řadě otázek, ať už je to bezpečnost, data, či jednoduchost.

Byl viditelný menší objem plateb cizinců v České republice?

Je to určitě segment, kde byl dopad jednoznačně vidět, a to nejen v rámci inbound turismu (návštěvy zahraničních cestovatelů – pozn. red.), ale i Čechů cestujících do zahraničí. Projevilo se to hodně na segmentu restaurací, hotelů a celého sektoru služeb. Tam je neoddiskutovatelný dopad a je to i jeden z důvodů, proč jsme vstoupili do spolupráce s agenturou CzechTourism.

V čem spolupráce spočívá?

Poskytli jsme jí zdarma přístup do platformy Mastercard Tourism Insights, což je datová platforma, která umožňuje CzechTourismu získávat velmi dobré informace o chování turistů přijíždějících do České republiky. A to nejen jak a za co platí, ale i celou řadu dalších informací, které se týkají plánování cesty, programu a rezervací hotelů atd. Hlavním cílem je dobře naplánovat kroky, které bude možné zavést po skončení pandemie, aby se turistický ruch zotavil co možná nejrychleji.

Ovlivnil pokles turistického ruchu českou a slovenskou část Mastercardu?

Určitě ovlivnil, pokles byl viditelný.

Jaký je zájem Čechů o mobilní platby?

Zvyšuje se. Češi jsou velmocí moderních způsobů placení, mezi něž patří i mobilní platby. Je to logické, protože trend začal před několika lety, kdy se v Čechách masivně zaváděly bezkontaktní platby. Dnes jsou už téměř všechny terminály a všechny karty v Čechách bezkontaktní, což vytváří perfektní podhoubí právě pro nástup mobilních plateb. 

Co to pro tyto platby znamená?

V Čechách více než jinde platí, že uživatelé nemusí s sebou nosit plastickou kartu, protože všude zaplatí mobilním telefonem, hodinkami nebo bezkontaktním prstenem. Ta síť je na to extrémně dobře připravena a Češi na to samozřejmě slyší. Dochází proto k poměrně masivnímu nárůstu mobilních plateb.

Kolik se zaplatí mobilními platbami na celém trhu?

Aktuálně je téměř každá pátá platba realizována mobilem. Česká republika je jedničkou ve střední a východní Evropě podle podílu plateb tokenizovanými kartami (karty v mobilech a dalších nositelných zařízeních, pozn. red.). Co se týká plateb chytrými hodinkami v rámci Garmin Pay, je Česká republika dokonce světovou jedničkou v celkovém objemu plateb. Překonali jsme i země, které jsou několikanásobně větší, co se týká počtu obyvatel.

Co je důvodem? 

Je to hlavně díky reakci českého bankovního trhu. Banky se nebály zainvestovat do zlepšení infrastruktury, ať už na straně akceptace, tak i na straně vydávání karet. Velmi brzy se proto z bezkontaktu stal standard. Česká republika se tak stále pravidelně pohybuje mezi prvními zeměmi, co se týká penetrace bezkontaktních transakcí. 

Platby kartou opět překonaly hotovost. Za jak dlouho se může ČR stát bezhotovostní společností, jako je například Švédsko, kde je naopak problém zaplatit v hotovosti?

Trend je nastavený velmi dobře. Nemyslím si však, že by to znamenalo absolutní zánik hotovosti. Dojde k velmi silnému příklonu spotřebitelů k bezhotovostnímu placení. K tomu je ale nutné ošetřit důležité aspekty. Jedním z nich je regulatorní rámec, který dává omezenou možnost obchodníkům rozhodnout se být plně bezhotovostní a hotovost vůbec nepřijímat. Věříme, že by zde mělo dojít ke změně a měli bychom být schopni dát obchodníkům větší flexibilitu.

Aby měli možnost nebrat hotovost?

Měli by mít možnost se rozhodnout nepřijímat hotovost na základě preferencí klientů. Každý obchodník ví nejlépe, jakým způsobem chtějí jeho klienti platit.

To by se ale musela změnit legislativa, která nyní umožňuje platit všude českými bankovkami.

Je to tak. Muselo by dojít k legislativní úpravě. Je to téma, které je předmětem častých diskuzí i s Českou národní bankou. My jsme silným advokátem, aby k nějaké změně došlo.

V minulém roce například UniCredit Bank začala vyměňovat karty Mastercard za karty Visa. Co bylo důvodem?

Bylo to obchodní rozhodnutí UniCredit Bank. Stále však zůstáváme předním hráčem na českém trhu, co se týče oblíbenosti u klientů. Z pohledu měřitelných kritérií i v podílu na bezhotovostním trhu.

Udělali stejný krok i další banky?

Ne.

 Zmínil jste, že některé obchody preferují bezhotovostní platby, ale i nyní je vidět spousta obchodů, které nepřijímají platby kartou. Jsou důvodem vysoké poplatky?

To bych úplně neřekl. V minulém roce jsme podporovali program Česko platí kartou zaměřený právě na obchodníky, živnostníky, kteří kartu ještě nepřijímají. Nabízel jim možnost využít akceptaci karet zcela zdarma na období jednoho roku bez skrytých podmínek či poplatků. Obchodníci to kvitovali velmi pozitivně, protože to bylo velmi transparentní.

Neznamená to ovšem, že všichni obchodníci v České republice platbu kartou přijímají. Letos jsme proto přišli spolu s Global Payments s inovací, kterou je virtuální terminál v mobilním telefonu. Dnes proto stačí obchodníkovi mít mobilní telefon a s ním může bezpečně přijímat platby.

Co je tedy důvodem, že část obchodníků stále platby kartou neumožňuje?

Důvody mohou být různé, třeba právě mylná domněnka obchodníků, že jsou s pořízením terminálu spojené vysoké náklady či složitá administrativa nebo že s sebou terminál přinese nutnost změnit poskytovatele podnikatelského účtu.

Zmínil jste, že na pozadí mobilních karet je vždy karta. Neobáváte se, že fintech společnosti by udělaly platby z účtu na účet a obešly platební asociace?

Obava není správný termín. Určitě platby z účtu na účet sledujeme a velmi aktivně se jich účastníme i jako Mastercard. Provedli jsme v této oblasti dvě akvizice společností Vokalink a Nets, což jsou přední hráči, kteří se zabývají instantními platbami.

Nedíváme se na tuto oblast jako na hrozbu, ale jako na příležitost. Fungujeme jako partneři bank i fintechových hráčů a snažíme se pomoci odvětví plateb z účtu na účet kultivovat. Je zapotřebí říct, že jsou oblasti, pro které platby z účtu na účet nejsou vhodné.

Proč nejsou vhodné?

Když vezmu nejrozšířenější případ platby u obchodníka, tak v tuto chvíli platby z účtu na účet mají několik zásadních nevýhod, což se týká zejména ochrany koncového spotřebitele, na což zákazníci slyší. Karta totiž nabízí celou řadu vlastností, kterými chrání proti svému zneužití či nedodání zboží.

Michal Čarný (34)

Do Mastercard nastoupil v červnu 2016. Tři roky byl zodpovědný za přípravu a realizaci strategie pro spotřebitelské a firemní produkty v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Od září 2019 stojí v čele platební společnosti.

Před příchodem do Mastercard působil pět let ve společnosti Roland Berger Strategy Consultants, kde vedl poradenské projekty se zaměřením na finanční služby a telekomunikační sektor.

Vystudoval London School of Economics and Political Science v Londýně a University of Chicago.

Mezi jeho koníčky patří sport. „Během pandemie jsem chodil často na běžky, mám velmi rád Šumavu,” říká Michal Čarný. V současnosti trénuje na získání pilotní licence na ultralight.