Jaroslava Navrátilová žije v Moskvě už dvanáct let. Vede tam společnost ACM, která pomáhá českým a slovenským podnikům řešit právní či administrativní záležitosti při vstupu na ruský trh. Války na Ukrajině a západních sankcí se příliš neobává. „Předpokládám ale, že se sníží zájem Čechů podnikat v Rusku,“ říká Navrátilová v rozhovoru s deníkem E15.
Jaká aktuálně panuje atmosféra v Moskvě? Bojí se tam lidé války s Ukrajinou a Západem?
Nemyslím si, že by se báli. V mém okolí se toho spíše neobávají. A i ti, kteří připouštějí myšlenku, že by k válce mohlo dojít, nepočítají s negativními dopady na svou práci či podnikání. Pokud se tedy bavíme o středním a malém podnikání. Rozhodně to platí pro firmy, které jsou soustředěné na místní ruský trh.
Platí to i pro vás osobně? Troufnete si odhadnout, jak se bude konflikt dále vyvíjet?
Těžko hodnotit, co se odehrává v myslích politiků a jaké budou vzájemné reakce všech stran. V mém okolí každopádně spíše zaznívají názory, že pokud bude válka, tak proběhne pouze na území Ukrajiny a nepotrvá dlouho. S tímto názorem se rovněž ztotožňuji.
Západní lídři několikrát prohlásili, že jsou v případě invaze na Ukrajinu připraveni uvalit na Rusko těžké hospodářské sankce. Co by to znamenalo pro tamní obchod a ekonomiku?
Záleží na tom, o jaké konkrétní sankce by se jednalo. Už teď mají některé zahraniční firmy ztížené podmínky při exportu do Ruska. Ale přesto věřím, že Rusko je natolik velký a zajímavý trh, že tyto společnosti určitě počkají a vyhodnotí další podnikatelské kroky podle dlouhodobého vývoje situace.
O co jde v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, se dozvíte ve videu níže:
Pocítila vaše společnost ACM nějaké potíže v souvislosti se současnou geopolitickou krizí?
Aktuálně vůbec ne. Všechny firmy, které už tady mají rozjednané nějaké projekty, budou mít naopak zvýšený zájem vše dokončit. Možná však budou vyhodnocovat rizika uzavírání nových projektů. Hlavně těch dlouhodobých. Předpokládám také, že se kvůli momentální situaci na Ukrajině sníží zájem českých firem, které by chtěly podnikat v Rusku.
Řekla byste, že chuť Čechů podnikat v Rusku klesala už v dřívějších letech kvůli anexi Krymu či kauze Vrbětice?
Ani ne. Jenom se mění podnikatelské záměry, s nimiž české firmy na ruský trh přicházejí. Už není tolik projektů ve strojírenství či stavební činnosti. Naopak se zde objevují nové IT firmy, specializované konzultační služby a tak dále.
Ve kterých sektorech vlastně Češi v Rusku nejčastěji působí?
Pořád ještě najdeme nějaké české projekty ve stavebnictví, energetice nebo ve strojírenství. Dále je to nákup a prodej speciálních součástek či odborné konzultace především ve výrobě.
Je ruský trh něčím specifický?
Jednoznačně. Například nestabilním kurzem, se kterým bojují asi všechny zahraniční podniky a snaží se minimalizovat kurzové rozdíly. Samozřejmě oproti západní Evropě také zvýšená administrativní dokumentace. To bývá asi nejzásadnější rozdíl pro ty podnikatele, kteří do Ruska přicházejí poprvé.
Nabízí ruský trh nějaké zajímavé příležitosti, do kterých by se dalo proniknout?
O žádné díře na ruském trhu pro české podnikatele bohužel nevím. Zajímavé obchodní příležitosti tu ale jsou. Třeba v Moskvě jdou ceny nemovitostí pořád neuvěřitelně nahoru. Novostavby v centru metropole se běžně prodávají za 300 tisíc korun za metr čtvereční i za víc. Přesto se pořád staví. Mimochodem momentální situace na Ukrajině také zapříčinila propad rublu, a díky tomu je o místní byty větší zájem než kdykoli předtím.
Žijete v Rusku už dvanáct let. Změnilo se od vašeho příchodu do země tamní podnikatelské prostředí?
Velmi. Neuvěřitelně jde dopředu digitalizace dokumentace, bankovních služeb a legislativního prostředí. Elektronická evidence tržeb tady funguje už několik let a není možné, že byste si koupil službu či zboží bez elektronické účtenky. Banky pro občany fungují i o víkendech a stejně tak platební převody. Infrastruktura Moskvy šla výrazně kupředu, což přineslo lidem vyšší životní úroveň. Pokud tady chcete podnikat a žít, je to pro vás také jeden z ukazatelů.
Co vedle politiky vidíte jako největší překážku dalšího rozvoje česko-ruských obchodních vztahů?
České firmy si zvykly na podnikání v rámci Evropské unie a zapomněly, jaké jsou potřeba legislativní a účetní procesy při obchodování mimo evropský blok. Dále legislativní zátěž například ve formě procesů spojených s pracovním povolením pro cizince a samozřejmě i větší administrativní zátěž. V dnešní době už i špatná znalost ruského jazyka.
Jaroslava Navrátilová (45)
|
