Lidé v ulicích paralyzovali akceschopnost KSČ, vzpomíná jeden z důležitých mužů 17. listopadu 1989 Michael Kocáb v rozhovoru s Pavlem Štruncem na tehdejší události. Připomíná, že před třiceti lety mohlo vše skončit masakrem. Videorozhovor se dotýká i současnosti, když Kocáb nastiňuje paralely mezi Občanským fórem a hnutím Milion chvilek pro demokracii.
U příležitosti třicátého výročí listopadu 1989 vydává knihu Vabank, v níž bude dle jeho slov nové takřka všechno. „Den po dni, týden po týdnu, měsíc po měsíci v knize popisuji, co se odehrávalo na mocenské úrovni. Jedná se jak o přímá svědectví, tak o jejich podložení dobovými dokumenty,“ popisuje Kocáb svou publikaci.
V té se vyjadřuje i k případu mrtvého studenta Šmída, který dodnes vzbuzuje otázky. „Dokud se neotevřou sovětské archivy, nemůžeme si být jisti na 100 %.
Na 95 % ale víme, že šlo o z Moskvy řízenou akci, pokus o vnitrostranický puč, jehož cílem bylo odstavit od moci skupinu kolem Jakeše a nahradit ji progresivním křídlem. Komunistům se ale jejich boj o moc vymkl kontrole, nevraživost demonstrantů se otočila proti KSČ jako takové a nějaká její křídla už nehrála roli,“ vysvětluje Kocáb.
Další rozhovory Pavla Štrunce najdete zde >>>
Četné paralely vidí Kocáb mezi Občanským fórem vzešlým z listopadových demonstrací a současným protestním hnutím Milion chvilek pro demokracii. Obě uskupení považuje za důležitý projev vůle občanské společnosti.
„Rozdíl je v tom, že to dnes není generačně průřezové. Mrzí mě, že lidé z naší skupiny nikdo neoslovuje, ani nás nepozvou se k věcem vyjádřit. To bych jim poradil změnit,“ komentuje současné dění Kocáb a dodává, že i přesto současné protesty podporuje.
„Je to vzpoura i proti odklonu politiků od jejich vlastních slibů. Mladí lidé vůči tomu projevují předběžnou ostražitost a to je dobře,“ říká Kocáb a dodává, že demonstrovat by se mělo i za rozpuštění Visegrádské čtyřky, kterou považuje za největší mor, který nás mohl postihnout. „Tuto spolupráci jsem rozmlouval i Václavu Havlovi,“ vzpomíná.
