Nahradit gripeny americkými stíhačkami F-35 by stálo přes sto miliard, říká analytik Vojáček

Stíhací letoun F-35 Lightning II amerického výrobce Lockheed Martin

Stíhací letoun F-35 Lightning II amerického výrobce Lockheed Martin Zdroj: LM

Stíhací letoun F-35 Lightning II amerického výrobce Lockheed Martin
Stíhací letoun F-35 Lightning II amerického výrobce Lockheed Martin
Stíhací letoun F-35 Lightning II amerického výrobce Lockheed Martin
Stíhací letoun F-35 Lightning II amerického výrobce Lockheed Martin
Stíhací letoun F-35 Lightning II amerického výrobce Lockheed Martin
14
Fotogalerie

Rychlost a manévrovatelnost stíhaček a ničivá síla zbraní rozhodovaly o výsledcích vzdušných bitev minulého století. Nyní to jsou a budou informace, co vyhrává letectvům a potažmo celým armádám klíčové střety. Pořízením 24 nejmodernějších stíhaček současnosti, amerických F-35 z dílny zbrojařského gigantu Lockheed Martin, má česká armáda získat rozhodující informační nadvládu. „Nákup by určitě stál kolem sto miliard korun a stal se nejdražší akvizicí v historii naší armády. Dodneška přitom naplno nevyužíváme toho, co umějí gripeny,“ říká vojenský analytik Jiří Vojáček. Další miliardové náklady by se vázaly k vyzbrojení letadel.

Začněme u nevýhod F-35. Jsou hlavní přítěží vysoké provozní náklady?

Původně sice byly největším problémem pořizovací náklady, ty ale výrobce dokázal stlačit na úroveň ostatních velkých letadel, jakými jsou Eurofighter Typhoon, Dassault Rafale a tak dále. Provozní náklady jsou ale i tak dál obrovské. Kdo byl loni na Dnech NATO v Ostravě, viděl, že zatímco kolem F-16 se pohybovali dva tři technici, v případě F-35 jich bylo i patnáct.

To letadlo je prosyceno supermoderními technologiemi. Má velice složitý motor, nejsilnější, jaký byl kdy namontován do jednomotorové stíhačky, od čehož se odvíjí i vysoká spotřeba. Po avionice a elektronice má stroj také velice složitý povrch s technologií „neviditelnosti“ stealth. Jakýkoli defekt si národní letectva nemohou sama opravovat, stroj tedy musí být odeslán k opravě přímo výrobci. Aby se povrch nepoškodil, technici musejí po letadlu chodit ve speciálních botách. I po gripenech se přitom běžně chodí v „kanadách“.

Jak je na tom česká armáda? >>

Prodražují provoz i vysoké požadavky na bezpečnost?

F-35 je létající počítač, má v sobě přes osm milionů řádků kódu. Američané si ho velice úzkostlivě střeží a snaží se, aby se k němu nedostali Rusové, Číňané nebo evropská konkurence výrobců. Takže i striktní bezpečnostní pravidla, jaká práci s žádným jiným letadlem takhle masivně neovlivňovala, provoz prodražují. Výrobce stanovuje, kolik lidí se ke stroji dostane, že musejí být prověření – a to Američany – jak dlouho se ukládají záběry z kamer a tak dále. I kvůli tomu se musely významně přebudovávat všechny základny, na kterých se F-35 pohybují.

Video placeholde
Stíhačky F-35 v akci. • LM Aero Multimedia

Jak draze vychází letová hodina F-35 v porovnání s „českými“ gripeny nebo jinými moderními stíhačkami, které se technologicky alespoň blíží F-35?

Americkému Kongresu byl nedávno předložen dokument, v němž cena letové hodiny F-35 přesahuje čtyřicet tisíc dolarů (942 tisíc korun). Cena letové hodiny stíhaček F-16, F-22 či Eurofighter Typhoon je až o polovinu nižší. České letectvo přitom není bojové jako to americké. Nejčastěji létá k letadlům, která se nějakým omylem nehlásí.

A teď si představte, že si pilot nějaké cessny nebo ultralightu vypne rádio a z Čáslavi kvůli němu vzlétne F-35, kterou to vyjde na milion. Podle amerických tabulek stojí letová hodina gripenu mezi pěti a sedmi tisíci dolary (až 165 tisíc korun), důvodem je i slabý motor. Mimochodem motor z „českého“ gripenu, našeho hlavního letounu, používají Američané ve cvičných tréninkových letadlech Boeing T-7. Nutno dodat, že české letectvo tvrdí, že letová hodina našeho gripenu stojí přes šest set tisíc korun. Metodik výpočtu je více.

Už jsme zmínili pořizovací cenu, kolik by Česko stála jedna F-35?

Pořídit pouze „holé“ letadlo a nic víc si mohou dovolit pouze Američané a Britové, kteří mají infrastrukturu již vybudovanou. Pro ty platí cena za konvenční verzi F-35A, která se dostala pod osmdesát milionů dolarů (1,9 miliardy korun), přičemž má znovu stoupat. Případný český nákup by ale musel zahrnovat pořízení veškerého pozemního vybavení, náhradních dílů, úprav základen, výcviku pilotů a techniků a tak dále.

Z poslední tří tendrů Finska, Polska a Švýcarska jasně vyplývá, že se tato všeobjímající cena pohybuje kolem 150 milionů dolarů (3,5 miliardy korun) za jednu F-35. Výjimkou jsou zbraně, ty se vždy počítají zvlášť. Nákup dvaceti čtyř těchto strojů by tak určitě stál kolem sto miliard korun a stal se nejdražší akvizicí v historii naší armády.

Sto miliard je hodně, zohledníme-li ceny konkurence?

Eurofighter Typhoon stojí zhruba stejně, jsou i dražší srovnatelná letadla. Třeba ale F-16 se kdysi nové prodávaly za třicet milionů dolarů, dnes je to podstatně méně. Cena F-35 se neliší dle stupně výbavy, zatím je jen jedna. Cena naopak závisí i na míře vyzbrojení.

Jaké vyzbrojení F-35 by pro Česko dávalo smysl?

Spíše než stíhací letadlo je F-35 bombardér. To znamená, že by mnohem víc než u gripenů měli naši piloti cvičit útoky na pozemní cíle. To by odpovídalo takzvané stand-off munici, která se odhazuje z obrovské vzdálenosti mimo dosah protivzdušné obrany protivníka. Jde o bomby, které mají vlastní křídla a přidaný pohon. Každé bojové letadlo má dvě základní protiletadlové zbraně, raketu na krátkou vzdálenost do deseti kilometrů a na dlouhý boj, tedy hodně přes sto kilometrů.

Co konkrétně by v českém případě znamenaly nutné investice do infrastruktury?

Tyto investice jsou zahrnuty ve zmíněném odhadu 150 milionů dolarů za jednu F-35. Upravit by se musela například základna v Čáslavi. Ta sice podle Lockheedu už dnes splňuje požadavky z devadesáti procent, podle mých zdrojů to ale není pravda. Delegace z Lockheedu navštívila základnu v létě a odhadla připravenost základny na čtyřicet až padesát procent. Stávající vzletová a přistávací dráha je stará, musela by se předělat. Nebo například takzvané úly (betonové úkryty letadel) by se musely zvětšit.

Pojďme k hlavním přednostem F-35. Odborníci ji jednotně považují za přelomovou a zdaleka nejlepší, proč?

Vzdušný boj 21. století nebude rozhodovat aerodynamika, rychlost stíhaček nebo ničivá síla zbraní, ale informační nadvláda. Najít nepřítele na velkou vzdálenost, zaměřit a zneškodnit, aniž by o tom do poslední chvíle věděl. V tom F-35 vyniká. Letadla čtvrté generace jako F-16 nebo MiG-29 jsou krásně aerodynamická. Po zkušenostech z války ve Vietnamu byla dělána do situací, kdy se piloti vidí a musejí dynamicky manévrovat. Rakety tehdy nebyly tak spolehlivé, bojovalo se nakrátko. Dnes jsme úplně jinde. F-35 není tak aerodynamicky čistá. V nadsázce řečeno, je to létající cihla, kterou ve vzduchu drží prakticky jen počítače.

Zachycované informace navíc F-35 sdílí s dalšími vzdušnými i pozemními silami, čímž zásadně vylepšuje jejich situační povědomí, které, jak říkáte, bude pro boj budoucnosti zásadní…

Přesně tak. Dám příklad: v únoru 2019 na pákistánsko-indických hranicích proběhla na dnešní poměry velká letecká bitva. Obě strany nasadily moderní letadla: Pákistánci stíhačky F-16, Indové Su-30, ruská velká dvoumotorová letadla. Střílelo se až na sto kilometrů. Pákistánci Indy přestříleli, protože měli lepší krytí prostoru a dokázali lépe rušit komunikaci indických pilotů. Přesně věděli, kdy a kde jaké indické letadlo vzlétlo. A to je přesně to, v čem F-35 dokonale vyniká.

Má nejsilnější motor, byť hlavně kvůli váze nedosahuje takových maximálních rychlostí jako třeba gripen. Není dělaná na vzdušný boj, na přílišné manévrování. Je to býk, tahoun, co unese spoustu zbraní. Je to létající velitelské středisko, které má nejnižší radarovou stopu, takže se extrémně složitě zaměřuje. Naopak disponuje nejkvalitnějším radarem, takže vidí extrémně daleko, a nabízí nejlepší sběr dat a způsob zobrazování pilotovi.

Dokázaly by české síly naplno využít všech předností F-35?

To je právě velká otázka. Dodneška naplno nevyužíváme toho, co umějí gripeny. Máme je skoro čtvrt století, dlouho přitom byly vyzbrojené pouze střelami na krátkou vzdálenost. Až před pár lety dostaly střely na delší vzdálenost, piloti tak začali cvičit základní boj za hranicí viditelnosti. Soudobé přesné bombardování na velké vzdálenosti se stand-off municí necvičíme vůbec, protože tuto munici nemáme. Gripeny to přitom umějí. K nákupu F-35 se tedy váže zodpovědnost, abychom letadla pořádně vyzbrojili, což si vyžádá další desítky miliard korun.

F-35 má být hlavní stíhačkou evropských států pro příští desetiletí, Česko by tak nejenže přispělo k vlastní i evropské obranyschopnosti, ale mohlo by i čerpat řadu výhod z jednotné sítě, že? Ať už jde o základny, náhradní díly a tak dále.

Je to tak. F-35 má být evropská náhrada za F-16, dodávek se čeká přes 550.

Pokud by se Česko rozhodlo 24 strojů F-35 nakoupit, kdy nejdříve by mohlo obdržet první a kdy poslední stroj? Poptávka po F-35 je vysoká a výrobní kapacita Lockheedu není neomezená, od roku 2025 by se měla ustálit na 156 strojích ročně.

Odhaduji, že první bychom případně mohli dostat v roce 2029 a poslední během následujících dvou až tří let. Nájem gripenů nám končí v roce 2027, díky opci jej můžeme prodloužit do roku 2029. Poptávka po F-35 je skutečně obrovská, což ovlivňuje dodací lhůty. Třeba Němci dlouhá léta bojovali proti F-35, protože s Francouzi vyvíjejí nové letadlo a nechtěli, aby jim F-35 vysála trh. Vzhledem k válce na Ukrajině ale i Němci raději nakoupí F-35. Má je už skoro celá Evropa, brzy i východní. Nebude trvat dlouho a do nákupů se podle mě pustí i Bulhaři či Rumuni.

 

Mělo by si tedy podle vás Česko F-35 pořídit?

Ano, ale počkal bych, až se zlepší ekonomická situace. Do té doby bych zůstal u gripenů, které bych modernizoval. Nedokážu si představit, že se budou snižovat důchody, zvyšovat daně a do toho se nakoupí tato letadla. Před nákupem F-35 můžeme postupně a systematicky připravovat infrastrukturu. Jít do toho s rozmyslem a v moment nákupu mít vše nachystané. Přesně tak postupovali Finové. Debatu vedli deset let a v moment nákupu byli připravení.

Když se před dvaceti lety pořizovaly gripeny, Česko se vypořádávalo s povodněmi, které nás stály kolem dvou set miliard. Proto se tehdy nekoupily desítky F-16 či gripenů, ale šlo se cestou pronájmu jen čtrnácti gripenů. Po dvaceti letech jsme opět v ekonomické krizi, na F-35 bychom si museli půjčit. Je to nejlepší i nejdražší letadlo, které si můžeme koupit. Kdokoliv tvrdí něco jiného, záměrně mate.

Jiří Vojáček (42)

Vojenský analytik, jenž publikuje odborné články nejen z vojenství, ale také historie a mezinárodní politiky ve vztahu k vojenství.