Nefér zdanění zničí ekonomiku i demokracii, říká Rakušan, který mohl být ministrem | E15.cz

Nefér zdanění zničí ekonomiku i demokracii, říká Rakušan, který mohl být ministrem

Jan Pavec

Na konci šedesátých let měl dlouhé vlasy a na demonstracích skandoval jméno šéfa vietnamské komunistické strany Ho Či Mina. Loni se podruhé stal prezidentem Eurochambres, jedné z nejvlivnějších podnikatelských organizací v Evropské unii sdružující obchodní komory z celé Evropy. „Nabídky být rakouským ministrem jsem měl, ale jako ministr jste závislý na mnoha faktorech. Já chci být nezávislý,“ říká Christoph Leitl.

Jak se z demonstranta hnutí roku 1968 stal prezident evropského svazu obchodních komor?

Nejdříve jsem byl mladý student, pak jsem se stal součástí rodinného podniku. Po brzké smrti otce jsem musel umět dokázat, že to ustojím. Zvládl jsem to a pak vstoupil do hornorakouské vlády, později se stal prezidentem rakouské komory průmyslu a obchodu a teď jsem v té evropské. Tím se kruh uzavírá, protože můj politický život byl vždy zaměřený na Evropu.

Změnily se za tu dobu vaše politické názory?

Ne, mé ideály z mládí trvají i nadále. Bojovali jsme za práva žen, proti nacionalismu, rasismu, bojovali jsme za pochopení jiných kultur a náboženství nebo za ochranu životního prostředí. To všechno je tématem i dnes. Něco se podařilo změnit, ale tyto věci nejsou nikdy uzavřené.

Nikdy jste se nestal rakouským ministrem. Proč?

Měl jsem nabídky, ale upřednostňoval jsem zůstat nezávislým v obchodní komoře. V Rakousku má silnou pozici a široký záběr. Je výzvou pro ni pracovat. Jako ministr spravujete jeden sektor. Jste ministrem pro ekonomiku, finance, vzdělávání. V komoře máte všechna tato odvětví propojená. Kdybyste se jako ministr snažil takto pracovat, další ministři by se hned ozvali, že zasahujete do jejich kompetencí. Jako ministr jste závislý na mnoha faktorech a vlivech a já chtěl být nezávislý.

Britské ekonomice hrozí nejhorší dekáda, varuje tamní obchodní komora

Jako nezávislý jste se veřejně vždy stavěl proti sankcím vůči Rusku. Proč?

Sankce trvají již více než čtyři roky. Co za tu dobu ovlivnily? Situaci zlepšily, nebo zhoršily? Zhoršily a my jsme nedosáhli ničeho, jenom destrukce. Ekonomika nemá být zbraní, ale má sloužit lidem, dávat jim prosperitu. Proto jsem byl z principu proti a po čtyřech letech se mohu zeptat, co to přineslo? Nic.

Co tedy měli evropští politici v situaci před čtyřmi lety jiného dělat?

Vyjednávat. Vést dialog. Nemůžete se mu vyhýbat. To si mysleli, že Putin přijde, padne na kolena a bude prosit Evropskou unii, aby zastavila sankce? Známe ruskou náturu a víme, že by to nikdy neudělali. Je to šílené, ale nikoho to nezajímá, protože to je ekonomika. A politici nic nedělají.

Co můžeme v tomto ohledu od vás čekat jako od prezidenta Eurochambres? Budete se snažit evropské politiky přesvědčit, aby se sankce vůči Rusku zrušily?

Pozice Eurochambres je jasná. Jsme pro volný obchod. Když se nejedná o volný a férový obchod, tak je to špatný obchod. V případě špatného obchodu trpí společnosti, zaměstnanci i prosperita a to není v pořádku. Udělejme obchodní dohodu, vynechejme z ekonomických rozměrů politické otázky. Jsem také proti tomu, aby se bojkotovaly sportovní nebo kulturní události. Ekonomika, věda a kultura by měly lidi spojovat, a ne je rozdělovat.

Od rakouského odklonu od atomu uplyne 40 let, zakonzervovaná jaderka slouží aspoň solárům

A co zbrojařský průmysl?

Je možné udělat více dohod na různé sektory. Odlišná dohoda pro zbrojní sektor je úplně možná a pochopil bych to. Zbraně jsou jiná záležitost. Já mluvím o běžných věcech, jako jsou maso, pekárny, energie, know-how. Pojďme na tom zapracovat. Pro Američany je to lehké. Z dálky mohou dávat dobré rady. Proti Evropské unii je jejich obchod s Ruskem jen desetinový. Jsou energeticky nezávislí, což unie není. Evropská unie, Rusko i Ukrajina jsou na jedné linii ve světové konkurenci. Měli bychom se navzájem posilovat.

Mluvíte o Američanech. Jaký je váš postoj k novým návrhům na zdanění digitálního odvětví, kde tamní technologické společnosti jako Google či Facebook vzhledem ke své velikosti platí dost malé daně?

Souhlasím s tím. Proč by měla platit daně jen malá květinářství? Když kupujete květinu pro svoji ženu, musíte zaplatit daň. Proč by tedy neměli platit ti, kteří mají elektronické prodeje?

Jak by k tomu mělo dojít?

Padly už návrhy, že by zdanění mohlo být založeno na obratu, a ne na zisku. To je úplně odlišné od současného daňového systému. To je na diskuzi pro odborníky. Měli bychom říct, ano chceme to, najděte pár možných způsobů řešení a pak jde o konečné politické rozhodnutí. Ztrácíme miliardy eur. Většina našich členů jsou malé a střední podniky, které musejí platit, když něco není v pořádku. Velké společnosti mohou dělat finanční transakce napříč Evropou a na konci neplatí skoro žádné daně.

V průměru platí daně osm procent ze svých výdělků a malé společnosti 24 procent. Je toto spravedlivé zdanění? Obávám se, že systém jednoho dne ztratí svoji legitimitu. Pokud nebudeme mít férové zdanění, lidé ztratí důvěru v tržní systém. To by zničilo nejen ekonomiku, ale i demokracii.

Rakousko prodlouží hraniční kontroly o další půlrok. Počet žadatelů o azyl přitom trvale klesá

Začínáte druhé volební období v čele Eurochambres? Čeho chcete dosáhnout a co je reálné?

Měl jsem dvě možnosti. Sedět doma, číst noviny, sledovat televizi a zlobit se na to, jakým směrem se Evropa ubírá. Nebo toho být součástí. Sloužit ekonomice, která propojuje lidi a kultury po celém světě. Jsme pro volný obchod, stabilitu, službu obyvatelstvu. To je to, čím chceme být pro Evropu. Kontinentu hrozí rozdělení a my chceme být tím ekonomickým mostem.

Nová vlna nacionalismu je jednoduše hloupá. Kdo ji podporuje, nezná hořkou historii. I Česko bylo v minulosti, jako mnoho dalších zemí, obětí nacionalismu. Kdo to považuje za vhodnou strategii pro budoucnost, může být jedině hloupý.

Proto nadcházející evropské volby budou volby mezi konstruktivním nebo destruktivním směrem. Bude se rozhodovat mezi těmi, kteří chtějí rozvíjet Evropu lepším způsobem, a těmi, kteří chtějí Evropu zničit nacionalismem, protekcionismem a separatismem.

Co je pro Evropskou unii největší výzvou?

Největší výzvou je vnitřní kompromis. Aby jeden na druhého neukazoval prstem. Demokratické západní země proti autokratickým východním, dobře prosperující severské země proti jižním. Ne, takhle to v rodině nefunguje a nikdy se vám ji tak nepodaří udržet pohromadě. My potřebujeme silnou evropskou rodinu, partnerství a dohody ve všech částech světa. To znamená Čínu, po Hedvábné stezce ale musí obchod proudit oběma směry. Chtěl bych zónu volného obchodu mezi Lisabonem a Vladivostokem, partnerství s Afrikou, tam jsou Evropané pod velkým tlakem. S Latinskou Amerikou. A také se Spojenými státy, až bude jednodušší se s nimi dohodnout.

Nevím, co bude prezident Donald Trump zítra v Bílém domě tweetovat. Jestli má ale strategii vytvořit finanční a vojenskou sílu místo hodnot, zničí celou západní filozofii. Jestli by chtěl reformu Světové obchodní organizace, budeme souhlasit. Jestli nechce reformu, ale zničení organizace, měli by ostatní vytvořit společnou koalici, aby dosáhli co nejvíce multilaterálních obchodních vztahů.

Rakousko seškrtá přídavky na děti. Pracující Češi přijdou o stamiliony

Říkáte, že se nikomu nemá hrozit prstem. Jak potom vnímáte autoritářské tendence v Polsku a Maďarsku? Nemohly by v těch zemích ohrozit zahraniční investice?

Jsou tam dvě úrovně – politika a byznys. Jestli budou politici ovlivňovat byznys, tak jako to udělali v Maďarsku, extra zdaněním, změnou zákonů, upřednostňováním domácích nabídek, pak přijde ztráta důvěry. Ale nominace soudců v Polsku je otázka politiků, a ne obchodníků.

Jsem proti tomu, aby se na někoho ukazovalo prstem. Jsem proti tomu, abychom někoho obviňovali a poučovali. Měli bychom spíše na bázi důvěry a dialogu najít vhodná řešení. Není potřeba si tvrdě stát jenom za svým názorem a vzájemně bojovat, protože pak k nalezení řešení nikdy nedojde.

Svého času jste se jako šéf rakouské komory postavil proti otevírání obchodů o nedělích. Proč?

V Česku se naopak zástupci podnikatelů stavějí proti omezování otevíracích hodin. Jsem velice liberálně myslící člověk od pondělí rána až do soboty večera. Potřebujeme jeden den na setkávání s lidmi. Ve světě plném změn společnost nutně potřebuje nějakou sociální vazbu. A tou by mohla být právě neděle, kterou spolu lidé mohou trávit sportem, kulturou nebo čímkoliv jiným.

Pracovníci v malých a středních podnicích pracují 60 až 80 hodin týdně. Měli by se trendu otevřených obchodů v neděli také přizpůsobit, protože to dělají velké obchodní řetězce? Já si myslím, že určitě ne. Je to věc hodnot a já jsem hodnotám oddaný.

Christoph Leitl (69)
Člen rakouských lidovců v 28 letech převzal po svém otci firmu vyrábějící stavební materiály. O rok později jen těsně unikl pokusu o únos. Politicky aktivní byl od šedesátých let, kdy se angažoval v evropských mládežnických hnutích. V zemské politice to dotáhl na post vicehejtmana Horních Rakous. Později vedl Rakouskou federální hospodářskou komoru i evropský svaz obchodních komor Eurochambres. Do poslední funkce se minulý rok po 12 letech opět vrátil.
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!