Rakousko dlouhodobě patří k nejhlasitějším kritikům jaderné energetiky v Evropě. Náš jižní soused ale jednoznačně protijaderný postoj nezastával vždy, v minulosti dokonce směřoval k energetice opírající se o jádro jako jeden ze svých pilířů. Obrat přineslo až všelidové hlasování, od kterého v pondělí uplyne 40 let, a které zastavilo spouštění elektrárny Zwentendorf i rozvoj celé rakouské jaderné energetiky.
Stavba první rakouské jaderné elektrárny začala v roce 1972. A nemělo se skončit jen u ní. Podle státního energetického plánu z roku 1976 mělo Rakousko vybudovat celkem tři jaderné elektrárny na Dunaji. Druhá měla stát na pomezí Horních a Dolních Rakous nedaleko obce Sankt Valentin, energetici už pro ni měli dokonce vykoupené pozemky. Třetí elektrárnu plánovači předběžně umístili do oblasti Eferdingské pánve nedaleko Linzu.
V průběhu stavby se ale v Rakousku začalo rodit protijaderné hnutí, které rychle získávalo na síle. Na jeho stranu se nakonec přidala i tehdy opoziční lidová strana (ÖVP). Paradoxně to byl právě lidovecký kancléř Josef Klaus, jehož jednobarevná vláda stavbu Zwentendorfu schválila.
Vládní socialisté se v této situaci rozhodli pro vyhlášení referenda, které rozhodovalo nejen o osudu již dokončeného Zwentendorfu, ale i o budoucnosti celé jaderné energetiky v Rakousku. Populární kancléř Bruno Kreisky pak s výsledkem referenda spojil otázku pokračování své vlády, když slíbil, že v případě stopky pro jadernou energetiku odstoupí. ÖVP lavírovala mezi podporou jádra a jeho odmítnutím. Jádro vyvolávalo rozpory v rodinách i mezi přáteli. „Byla to velmi neklidná doba, doba obrovského napětí a optimismu,“ řekl serveru Nön.at starosta Zwentendorfu Hermann Kühtreiber. „Proti se postavili hlavně lékaři a zemědělci,“ dodal tehdejší okresní hejtman Peter Partik.
Referendum připadlo na 5. listopadu 1978 a odpůrci jaderné energetiky v něm zvítězili velmi těsným rozdílem – ten činil necelé jedno procento. Vláda SPÖ přijala zákon, který zakazoval budoucí výstavbu jaderný elektráren a také budoucí zprovoznění již vybudovaných zařízení. Poté Kreisky odstoupil. Pro jeho politikou kariéru ale porážka v referendu neznamenala žádnou katastrofu. V předčasných volbách na jaře 1979 SPÖ obhájila parlamentní většinu a Kreisky zůstal kancléřem až do roku 1983.
Zwentendorf byl po referendu zakonzervován a dlouhá léta se o něj nikdo nezajímal. Změna nastala až v roce 2005, kde jej od konsorcia státních a zemských energetických firem odkoupila rovněž rakouská energetická společnost EVN. Kompletní, ale nikdy nespuštěná elektrárna dnes slouží jako výcvikové středisko pro techniky provozu jaderných elektráren, především pro ty specializující se na demontáže vysloužilých zařízení. Už skoro deset let také Zwentendorf dokonce vyrábí elektřinu – EVN na jeho střechu nechala nainstalovat solární panely.
