Obnovitelné zdroje už dokážou na trhu uspět i bez státní podpory, říká manažer fondu GHR Doucha | E15.cz

Obnovitelné zdroje už dokážou na trhu uspět i bez státní podpory, říká manažer fondu GHR Doucha

Janis Aliapulios

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Český fond Green Horizon Renewables (GHR) ze skupiny BHM Group jednoho z nejbohatších Čechů Tomáše Krska tento týden oznámil uzavření obchodu s největším správcem aktiv na světě – společností BlackRock. Předmětem transakce je portfolio dostavených i připravovaných elektráren ve Finsku o celkovém výkonu 220 megawattů. BlackRock akvizice vyjde na celkem 7,1 miliardy korun. Miliardu a půl zaplatí akcionářům včetně fondu GHR, dalších 5,6 miliardy pak investuje do dostavby připravovaných zdrojů, kterou pro něj GHR prostřednictvím společnosti Winda Energy ve Finsku zajistí.

„Největší přidaná hodnota vzniká u větrných farem ve fázi přípravy projektu. Samotná výstavba je pak kapitálově náročná a pro nás jako fond je efektivnější využít vlastní prostředky jinak. Investor jako je BlackRock naopak hledá investice s nízkým rizikem, ale nepožaduje tak vysoký výnos. To znamená, že dohromady vše funguje dobře,“ popisuje projektový manažer Green Horizon Renewables Robert Doucha, proč se ani přes dvojnásobný nárůst ceny elektrické energie v posledním roce nevyplatí GHR financovat výstavbu elektráren vlastními prostředky a dlouhodobě je provozovat.

Zatímco první elektrárna, kterou GHR ve Finsku provozovala od loňského podzimu, ještě získala státní podporu v podobě příplatku 4 eura na megawatthodinu, pokud tržní cena elektřiny klesne pod 30 eur za megawatthodinu, ostatní připravované zdroje, jež jsou součástí transakce, již budou fungovat zcela bez podpory. „Čistě tržní fungování obnovitelných zdrojů tak, aby se dlouhodobě ekonomicky vyplatily nejen při stávající ceně elektřiny kolem 70 eur za megawatthodinu, už je dnes možné na řadě míst Evropy. Hlavním důvodem je velmi rychlý vývoj technologií, který dokázal v některých oblastech srazit náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů pod 30 eur za megawatthodinu. Konkrétně ve Finsku k tomu přispívá jeho geografie a topografie,“ říká Doucha s tím, že v přímořské rovinaté zemi s nízkou hustotou osídlení je možné relativně snadno a ve velkém počtu stavět nejmodernější větrné elektrárny. Ty dosahují výšky až 250 metrů a výkonu 6 megawattů na jednu turbínu. Největší větrné turbíny v Česku mají pro srovnání výkon 3 megawatty a výšku 180 metrů.

Otázkou čistě tržního přístupu pak podle Douchy zůstává pouze to, zda budoucí majitel větrných farem přijme riziko a bude energii prodávat na energetické burze sám za aktuální tržní cenu, nebo zda za výrazně nižší, ale předem danou fixní cenu uzavře dlouhodobou smlouvu na 10 či 15 let s obchodníkem s elektřinou nebo s koncovým odběratelem. „Řada investorů upřednostňuje dlouhodobou fixní cenu, protože snižuje celkovou rizikovost projektu a umožňuje financovat výstavbu bankou,“ přibližuje Doucha V rozhovoru ze série PFI Talks, kterou deník E15 přináší ve spolupráci se spolkem Prague Finance Institute při výzkumném pracovišti CERGE-EI

Co je již nyní možné ve Finsku a v dalších zemích, kde obnovitelným zdrojům nahrává podnebí, pro Česko ale zatím neplatí. „Česko je v takové geografické situaci, že zde ani větrná ani fotovoltaická energetika zatím nemůže ve velkém fungovat bez nějaké formy podpory. I proto nyní v Česku obnovitelné zdroje nevlastníme ani nepřipravujeme žádné projekty. Situaci ale sledujeme a nevylučujeme, že až se vyřeší jejich ekonomická rentabilita, vrátíme se i sem,“ odkazuje Doucha na minulost, kdy GHR v Česku vlastnila fotovoltaické elektrárny, jež ale v roce 2020 odprodala.

Zároveň dodává, že Česko by se mělo i přes nevýhody dané svojí geografickou polohou v oblasti obnovitelných zdrojů snažit více, a to nejen kvůli tomu, že se do roku 2030 zavázalo z obnovitelných zdrojů pokrývat 22 procent spotřeby elektrické energie. Původní cíl byl přitom nižší a lze očekávat, že Evropská komise bude v rámci svých cílů tlačit další zvýšení podílu, protože i 22 procent v případě Česka označila za málo ambiciózní plán. Nyní se obnovitelné zdroje podílejí na pokrytí spotřeby elektrické energie v Česku 16 procenty.

Budoucnost energetiky z dlouhodobého pohledu podle Douchy leží v navyšování kapacit přenosových sítí, v rozvoji možností ukládání elektrické energie a v rozmachu systémů vzdáleného řízení spotřeby. „Všechny tyto faktory povedou k eliminaci hlavní nevýhody obnovitelných zdrojů, kterou je nestabilita dodávek odvíjející se od počasí. Díky tomu bude možné mnohem lépe využívat levnou elektřinu, kterou větrné a solární elektrárny dokážou v určitých částech Evropy produkovat“ říká Doucha. 

Snahu České republiky o soběstačnost ve výrobě elektrické energie i do budoucna proto Doucha považuje za zbytečnou a hlavně příliš drahou. „Pro Česko bude daleko výhodnější využívat levnou elektřinu vyrobenou jinde, než aby se například snažilo realizovat velmi nákladný projekt jaderné elektrárny. Ostatně i ve Finsku, kde téměř neexistuje korupce, se ukázalo, že investiční náklady na nové jaderné bloky mohou více než dvojnásobně překonat původní plány,“ popisuje.

Co se budoucích plánu fondu Green Horizons Renewables týče, zůstává jejich těžiště zatím ve Finsku. GHR tam jednak pro BlackRock dokončí připravené a již odprodané projekty, kromě toho ale má v plánu i za pomoci části utržených prostředků do 3 let připravit nové portfolio finských projektů o výkonu několika set megawattů. Zároveň také počítá s expanzí do jiných zemí. „Již působíme v Lotyšsku, kde připravujeme projekty podobné těm, kterých se nyní týkal obchod s BlackRock. Analyzujeme ale i příležitosti v dalších zemích, a to jak v Evropské unii, tak mimo ni,“ uzavírá projektový manažer Green Horizon Renewables.

Robert Doucha

  • Vystudoval jadernou fyziku na ČVUT v Praze a v minulosti působil například jako FEM analytik ve společnosti Mercedes Benz, jako vedoucí týmu v R&D Robert Bosch nebo jako výzkumný pracovník v Ústavu jaderných paliv Praha.
  • Nyní aktivně řídí investice fondu Green Horizon Renewables ve Finsku, zejména portfolio projektů větrných elektráren. Zabývá se i přípravou nových projektů a novými akvizicemi v oblasti on-shore větrné energetiky. Působí také v pozici předsedy představenstva developera větrných projektů, finské společnosti Winda Energy Oy.

O autorovi

Autor Janis Aliapulios je bývalý novinář rádia Z a Hospodářských novin. Působil také jako tiskový mluvčí a analytik Úřadu Národní rozpočtové rady. Nyní pracuje jako nezávislý konzultant a tvůrce obsahu v oblasti vztahů s médii a investory.

Autor: Janis Aliapulios

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video