Soláry už zlevňují cenu elektřiny, říká zakladatel Soleku | E15.cz

Obnovitelné zdroje už snižují cenu elektřiny, říká zakladatel Soleku Zdeněk Sobotka

Jan Novotný

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Společnost Solek se dosud profilovala hlavně jako developer projektů v solární energetice v Chile a na Kypru. Teď se vrací do Česka, kde před lety začínala. Přispěla k tomu změna přístupu vlády ke sluneční energii. Ta podle zakladatele Zdeňka Sobotky už nyní v zemích s vysokou penetrací solárů dokáže cenu elektřiny významně snižovat. „Když se podíváte na ekonomiky, které se rozhodly jít obnovitelnou cestou, ať už je to Německo, Řecko, či Španělsko, začíná jim to velmi dobře fungovat. Ta cesta je levná a udržitelná,” tvrdí Sobotka. Solek loni také překročil miliardovou hranici tržeb a míří až na pětimiliardový obrat v roce 2023.

Doteď jste se soustředili spíše na zahraniční expanzi, ale už opět máte plány v Česku. Proč jste se rozhodli vrátit?

Ta odpověď je relativně jednoduchá. Je to změnou nálady ve společnosti. Politici přestali obviňovat soláry ze všech těch věcí, které se staly, a obnovitelná energetika se rehabilitovala. V očích veřejnosti určitě a přispěly k tomu i změny zákonů, které jsou sice krkolomné, ale snad postupně povedou k tomu, že to bude dávat smysl. Samozřejmě i covid a válka na Ukrajině úplně změnily energetický trh, ceny jsou teď tady takové, že se vyplatí stavět i v České republice. Soláry prostě ekonomicky vycházejí velmi dobře.

Od jaké ceny se vám v Česku vyplatí výstavba? 

Když dostanete 75 eur za megawatthodinu jako pevný tarif, je to ok. Před covidem byly ceny 45 až 50 eur, to byznysově moc smysl nedávalo.

Vy jste zmínil změnu nálady společnosti i přístupu státu. Co vás konkrétně od státu potěšilo, že jste se rozhodli změnit názor?

Nová politická garnitura přišla s podporou solárů na střechách v relativně velkém množství, což je dobrý signál. Když něco zaznívá ve volební kampani, je to slušný signál. Faktem je, že změny zákonů, které se teď připravují, by tomu mohly pomoci. Zároveň je pravda i to, že kdyby to Evropská unie netlačila, je otázka, jestli by u nás byla vůle. Evropa to tlačí, tak ty změny jsou a budou také u nás.

Může to být třeba i zvýšení limitu u výstavby solárních zdrojů bez licence?

Jednoznačně. To už mělo přijít dávno. Deset kilowattů není nic, to využijete jen na velmi malý baráček. Ale my jsme v situaci, kdy těch solárů potřebujeme gigawatty. Takže je dobře, že se to změnilo aspoň na 50 kW. My jsme navrhovali ještě více, protože máte třeba zemědělskou usedlost, kde se prostě stovka vejde úplně bez problémů, ale i po té změně musíte pořád bojovat s licencí. Další problém teď vidím v komunitní energetice, kdy si myslíme, že není jediný důvod, proč by se to konečně nemělo schválit.

Plánujete výstavbu solárů na střechách průmyslových veřejných budov. V jaké fázi to je?

Máme docela hodně klientů, kteří požadují instalace od jednoho megawattu, ale už jsou to i velikosti třeba 5, 10 nebo 20 megawattů na střechách. Když se podíváte na logistické a průmyslové areály, těch střech je relativně dost. Při současné situaci nemusíte mířit jenom na tu nejúčinnější cestu výroby natočením panelu na jih, ale můžete využít i západní a vlastně i východní strany, protože budete potřebovat elektřinu i ráno a večer. A přestože panel nemá v těch směrech v ročním přepočtu nejvyšší účinnost, na druhé straně můžete pokrýt ranní a večerní produkci.

Jak budete financovat projekty v Česku? 

Letos v srpnu jsme vydali dluhopisy pro celoevropskou expanzi. Jsou to, řekněme, chytrá řešení. První je z nich warranty bond (záruční dluhopis – pozn. red.). Dohodli jsme se s agentem pro zajištění, což pro nás dělá Cyrrus, že složíme peníze přes naše klienty na účty Citibank v České republice, a ta nám vystaví papírovou garanci.

Peníze klientů se nikam neposílají, zůstávají tam a slouží jako garance BlackRocku (americká investiční firma – pozn. red.), která po dvou letech vyprší a peníze se vrátí klientům. My k nim během té doby nemáme přístup a nemáme ani důvod k nim přistupovat. Tímto způsobem to docela slušně zafinancujeme. Není to korporátní dluhopis, ale spíše jsou to složené peníze na účtu.

Kolik máte klientů? 

Docela rychle jsme vybrali kolem sta milionů korun. Nejsem si jistý, jestli už ty bondy dokonce nejsou vyprodané, protože je to vždycky po tranších. Bondy se vydávají podle toho, jak v daném kvartálu postavíme elektrárny v Chile. Protože je to vždycky čtvrtletně, očekává se, že na začátku příštího roku by měly být bondy.

Mluvil jste o takzvaném kvazivkladu, ale ještě máte druhý dluhopis, který více reaguje na současnou situaci s úrokovými sazbami. O co se přesně jedná?

Klient nechce spekulovat, anebo čekat, až klesne sazba. Pokud se tím neživíte, tak vás to ani nebaví, a my jsme v podstatě vymysleli nástroj, kdy klientovi dáme nějakou prémii nad pribor (sazba, za kterou si banky vzájemně poskytují úvěry na českém trhu – pozn. red.), a on má jednu jedinou jistotu – vždy dostane o 3,2 procent více, než je pribor, což je pro něj fantastické. A když to udělá teď, tak je to slušně přes deset procent. Za rok to možná bude méně, ale stále to bude hodně. Klient má prostě jistotu ochrany investice po dobu čtyř let.

Co se týče ostatních evropských zemí, už nějakou dobu podnikáte na Kypru. Jaké tam máte další plány? 

Kypr je pro nás stěžejní, ale zároveň relativně malý, zatím tam máme postavený první projekt. Kypr stále potřebuje ještě stovky megawatt, aby vůbec dosáhl toho, že výroba ze slunce pokryje veškerou spotřebu během dne. To se zatím neděje, stále tam pálí mazut ve velkém. Současně je pro nás Kypr velká příležitost v rámci skladování energie, protože nemá ideální podmínky pro vítr, vody tam moc nemají, biomasa je taky omezená, takže jim vlastně z těch obnovitelných zdrojů zbývá sluníčko, ale zase tam na druhé straně svítí i v zimě. Na rozdíl třeba od České republiky nebo severu a středu Evropy, takže to je jeho velká výhoda.

Zkoušíte tam nějaký konkrétní projekt, co se týče uskladňování energie?

Na Kypru je síť docela přetížená a není zase tak kvalitní, jak jsme v Evropě zvyklí, takže tam dochází k „ořezávání” výroby distributorem respektive operátorem, který podle momentálního stavu sítě může pět, deset či patnáct procent sebrat. Samozřejmě při těch cenách a osvitu jsou to dneska ztráty z ekonomického hlediska zanedbatelné. Ale je to příležitost právě pro baterky, protože tam máte určitou výrobu, kterou nedodáte do sítě, ale baterka by tu energii dokázala uchovat pro noční hodiny, kdy je v síti naopak vyšší poptávka. Tak bychom zachránili dost elektřiny a mělo by to byznysové odůvodnění, takže tam připravujeme menší bateriovou elektrárnu o výkonu jednoho až tří megawattů.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Vyzkoušet za 1 Kč Více informací

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery