Památkově chráněný, ale roky chátrající strahovský stadion vyžaduje již nutně rekonstrukci. Prozatím však ani neexistuje žádná studie, která by určila jeho budoucnost. „Je předběžné diskutovat o konkrétních proměnách, Praha ale jednoznačně podporuje zachování sportovního využití stadionů. Radikální změna například na bydlení by pro město byla negativní,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje metropole.
Je strahovský stadion pozitivním, nebo negativním pozůstatkem minulé doby?
Nese s sebou oba aspekty minulých dob. Pozitivní bezpochyby je, že se v blízkosti centra nachází takto velké sportoviště. Velkým pozitivem je i kompozice místa, které zapojuje sportovní funkci i vysokoškolské bydlení. Již při výstavbě stadionu se kladl silný důraz na osu, která spojuje Národní třídu s Bílou Horou. Přes veškerou zchátralost stadionů, se navíc jedná o velmi kvalitní architekturu.
A ta negativa?
To právě souvisí. Zmíněná architektura spolu se svým atypickým pojetím nese i jedno negativum – místo je dnes velmi těžko adaptovatelné. Další minusy souvisí se zchátralostí a neudržovaností prostoru. Problémem je i horší dopravní dostupnost MHD. Tu však vyřeší nově chystaná tramvajová trať.
Lze území vnímat jako brownfield?
Za prvé je potřeba hovořit o celé lokalitě, nejde jen o velký takzvaný Masarykův stadion. Jednotlivé objekty a plochy nelze nikdy řešit odděleně, ale zde to platí násobně. A nejde o brownfield. To území je využívané, má svoji funkci, kterou má smysl zachovat. Je ale využívané málo, protože není proč. Chybí mu nová vrstva, která by umožnila soudobé nejen sportovní, ale i další společenské užívání. Vrstva, která by nevracela zašlou slávu, ale respektovala by ji a posouvala lokalitu dále.
To znamená, že se počítá s razantnější úpravou stávajících tribun, nicméně se zachováním primární funkce?
Celý stadion je památkově chráněn. Proto musí být veškeré úpravy, které zde budou jednou probíhat, v souladu s památkovou péčí. Prozatím však neexistuje žádná studie, teprve před nedávnem proběhla první odborná diskuze na toto téma. Je tedy zatím předběžné diskutovat o konkrétních proměnách.
V minulosti vznikala řada studií, které pracovaly s tribunami, naposledy do nich studentka architektury ČVUT umístila byty. Je tato koncepce realistická?
Většina tribun není ve špatném stavu, ale některé jsou již s ohledem na stáří degradované, několik i v havarijním stavu. Zejména na severovýchodě stadionu je nutná oprava, která by zabránila alespoň zatékání. Tribuny jsou památkově chráněné a významnější zásahy – například v otázce uvedené umístnění bytů – v tuzemském pojetí památkové péče realistické nejsou. Navíc to neumožňuje ani náš nábožný přístup k normám. Bohužel.
Podle IPR by měla být jeho funkce – tedy sport – zachovaná i do budoucna. Proto bude vznikat ideová soutěž jako podklad pro vyjednávání o budoucnosti Strahova? Co přesně má tato studie přinést?
Nápad či záměr, jak a jakou novou vrstvu území přinést. Samozřejmě při zachování sportovního, rekreačního a kulturního využití. Na rozdíl od projektové soutěže ještě neukazuje konkrétní návrh, ale slouží především k uchopení problematiky území, k nasměrování. Mohl by to být i impuls pro přilehlé studentské koleje, které by bylo možné pozvednout do plnohodnotného univerzitního kampusu.
Kdo ji zpracovává?
Prozatím nikdo, o ideové studii se teprve diskutuje.
Stadion se tedy zachová v celém svém objemu a plocha se například rozčlení na několik sportovišť?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
