Ondřej Boháč: Budoucností Strahova má být sport, ne byty
Památkově chráněný, ale roky chátrající strahovský stadion vyžaduje již nutně rekonstrukci. Prozatím však ani neexistuje žádná studie, která by určila jeho budoucnost. „Je předběžné diskutovat o konkrétních proměnách, Praha ale jednoznačně podporuje zachování sportovního využití stadionů. Radikální změna například na bydlení by pro město byla negativní,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje metropole.
Je strahovský stadion pozitivním, nebo negativním pozůstatkem minulé doby?
Nese s sebou oba aspekty minulých dob. Pozitivní bezpochyby je, že se v blízkosti centra nachází takto velké sportoviště. Velkým pozitivem je i kompozice místa, které zapojuje sportovní funkci i vysokoškolské bydlení. Již při výstavbě stadionu se kladl silný důraz na osu, která spojuje Národní třídu s Bílou Horou. Přes veškerou zchátralost stadionů, se navíc jedná o velmi kvalitní architekturu.
A ta negativa?
To právě souvisí. Zmíněná architektura spolu se svým atypickým pojetím nese i jedno negativum – místo je dnes velmi těžko adaptovatelné. Další minusy souvisí se zchátralostí a neudržovaností prostoru. Problémem je i horší dopravní dostupnost MHD. Tu však vyřeší nově chystaná tramvajová trať.
Lze území vnímat jako brownfield?
Za prvé je potřeba hovořit o celé lokalitě, nejde jen o velký takzvaný Masarykův stadion. Jednotlivé objekty a plochy nelze nikdy řešit odděleně, ale zde to platí násobně. A nejde o brownfield. To území je využívané, má svoji funkci, kterou má smysl zachovat. Je ale využívané málo, protože není proč. Chybí mu nová vrstva, která by umožnila soudobé nejen sportovní, ale i další společenské užívání. Vrstva, která by nevracela zašlou slávu, ale respektovala by ji a posouvala lokalitu dále.
To znamená, že se počítá s razantnější úpravou stávajících tribun, nicméně se zachováním primární funkce?
Celý stadion je památkově chráněn. Proto musí být veškeré úpravy, které zde budou jednou probíhat, v souladu s památkovou péčí. Prozatím však neexistuje žádná studie, teprve před nedávnem proběhla první odborná diskuze na toto téma. Je tedy zatím předběžné diskutovat o konkrétních proměnách.
V minulosti vznikala řada studií, které pracovaly s tribunami, naposledy do nich studentka architektury ČVUT umístila byty. Je tato koncepce realistická?
Většina tribun není ve špatném stavu, ale některé jsou již s ohledem na stáří degradované, několik i v havarijním stavu. Zejména na severovýchodě stadionu je nutná oprava, která by zabránila alespoň zatékání. Tribuny jsou památkově chráněné a významnější zásahy – například v otázce uvedené umístnění bytů – v tuzemském pojetí památkové péče realistické nejsou. Navíc to neumožňuje ani náš nábožný přístup k normám. Bohužel.
Podle IPR by měla být jeho funkce – tedy sport – zachovaná i do budoucna. Proto bude vznikat ideová soutěž jako podklad pro vyjednávání o budoucnosti Strahova? Co přesně má tato studie přinést?
Nápad či záměr, jak a jakou novou vrstvu území přinést. Samozřejmě při zachování sportovního, rekreačního a kulturního využití. Na rozdíl od projektové soutěže ještě neukazuje konkrétní návrh, ale slouží především k uchopení problematiky území, k nasměrování. Mohl by to být i impuls pro přilehlé studentské koleje, které by bylo možné pozvednout do plnohodnotného univerzitního kampusu.
Kdo ji zpracovává?
Prozatím nikdo, o ideové studii se teprve diskutuje.
Stadion se tedy zachová v celém svém objemu a plocha se například rozčlení na několik sportovišť?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
