S výjimkou programově a ideově nezakotveného ANO se předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek nebrání spolupráci pravostředových stran. Možné spojenectví před volbami do Poslanecké sněmovny ale nepovažuje za reálné. „Někdejší Čtyřkoalice měla ve své době jasnou logiku. Skončila ale kvůli určité nevyzrálosti, vnitřní uspěchanosti. Má- li být dřevo kvalitní, musí strom dlouho růst,“ říká. V posledním roce vlády ČSSD, hnutí Andreje Babiše a lidovců považuje Bělobrádek za klíčové to, jak bude fungovat elektronická evidence tržeb.
Čemu přičítáte vítězství vaší strany v senátních volbách?
Hlavně úspěchu samotných kandidátů, vítězily osobnosti. Posílili jsme už minule, teď opět. Značka KDU-ČSL má evidentně hodnotu a její cena se zvyšuje. Dobrou strategií se ukázalo spojení s dal- šími politickými subjekty.
Už za rok budou klíčové volby do Poslanecké sněmovny. Kdy zahájíte kampaň?
Do konce roku připravíme programové a ideové věci, pak nás čeká volební a nominační kolečko od místních až po krajské organizace, které vyvrcholí květnovým sjezdem. Takže kampaň odstartujeme někdy ve druhé polovině roku. Ta bude o to zajímavější, že začne i prezidentská kampaň.
Jestli nebudete opět kandidovat na šéfa KDU-ČSL, nezkusíte souboj o úřad hlavy státu?
Rozhodnutí o kandidatuře na předsedu možná oznámím dříve než v prosinci, protože dotazy se množí. Co se týče kandidatury na prezidenta, držím se toho, že stejně jako současný i bývalý prezident bych měl být nejprve premiérem. To pochopitelně říkám v nadsázce.
Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka chce do sněmovních voleb nasadit silnější lídry, sestavit kvalitnější kandidátky. Co chystáte vy?
Do konce roku se rozhodneme pro vhodnou strategii a taktiku. Určitě chceme pokračovat v tom, aby na našich kandidátkách figurovaly bezpartijní osobnosti.
Je podle vás reálné předvolební spojenectví pravicových stran, nebo alespoň některých z nich?
Samozřejmě jsem tomu otevřen, vývoj nás k tomu jednou donutí. Aby to ale bylo možné, museli by nejprve někteří lidé odejít z politiky. Fragmentaci středopravého prostoru vnímám jako velmi nepříjemnou, je to jeden ze zdrojů úspěchu ANO. Hnutí má podporu mezi průmyslníky a velkými podnikateli, protože jeho šéf Andrej Babiš je jedním z nich. V roce 2013 posbíral spoustu pravicových hlasů mimo jiné sliby, že umí šetřit, hospodařit, že je úspěšný manažer. Uvidíme, jestli se mu to podaří i příští rok, protože v krajských volbách ho evidentně podpořili i bývalí voliči KSČM a ČSSD. Tady se pro nás otvírá velká výzva, pravostředovou alternativou se tentokrát můžeme stát my. Bylo to patrné už z výsledků minulých voleb, kdy nejvíce rostoucím regionem KDU-ČSL byla paradoxně Praha. Přitom tady bylo ANO, ODS s novým předsedou, TOP 09. Zhruba třetinu našich voličů nyní představují lidé, kteří nechodí do kostela. To znamená, že černým koněm sněmovních voleb se mohou stát lidovci.
Kdo je vám nejblíže? STAN?
Jistě, sami máme na tři sta starostů. S ODS by byla spolupráce složitější. Kromě konzervativní menšiny je tam neoliberální většina, která má občas národovecký až národněsocialistický nádech. Naopak TOP 09 a Starostové a nezávislí jsou s námi v Evropském parlamentu ve stejné frakci. Ze vzniku TOP 09 už v KDU-ČSL není tak velká pachuť jako kdysi. Někdy mi dokonce přijde, že mají větší problém s námi než my s nimi. Volební blok s těmito dvěma stranami si umím v budoucnosti představit, byť jsou tam určité personální a ideové komplikace. Někdejší Čtyřkoalice měla ve své době jasnou logiku. Skončila ale kvůli určité nevyzrálosti, vnitřní uspěchanosti. Má-li být dřevo kvalitní, musí strom dlouho růst.
I kdyby zdanění finančních náhrad, které dostávají církve za nevydaný majetek, nakonec prošlo legislativním procesem, což nepředpokládám, Ústavní soud by ho nakonec zrušil
První místopředseda ČSSD Milan Chovanec se přimlouvá za korektnější vztahy partaje s prezidentem Milošem Zemanem. S ním si přitom dobře rozumí jihočeský lídr socialistů Jiří Zimola. Očekáváte pnutí v ČSSD, případně i změny v jejím vedení? V březnu mají socialisté sjezd.
Držím se zásady, že k věcem, do nichž mi nic není, se pokud možno nevyjadřuji. Je to vnitřní záležitost sociální demokracie. Samozřejmě bych byl rád, aby tady byla čitelná a silná politická scéna tvořená stranami, které jsou nějak definovány. S takovými subjekty se pak pracuje daleko lépe.
A co když Zimolův vliv v ČSSD poroste a strana v kampani znovu otevře téma církevních restitucí? Právě Zimola se o to snažil už letos.
V takovém případě bychom jednali. Myslím ale, že návrh, který vyšel z jihočeského zastupitelstva, je ústavně nekonformní. I kdyby zdanění finančních náhrad, které dostávají církve za nevydaný majetek, nakonec prošlo legislativním procesem, což nepředpokládám, Ústavní soud by ho nakonec zrušil. Dost se podivuji tomu, že se stále argumentuje věcmi, které jsou objektivně vyvráceny. Například tím, že výpočet za pozemky byl přemrštěný. Přitom je jasné, že nelze kalkulovat jen se zemědělskou půdou, ale i s parcelami v centrech měst včetně Prahy. Jihočeský návrh je tedy chybný nejen ideově, ale i věcně, a nemá šanci, aby se stal trvalou součástí právního řádu.
Takže jste v klidu.
Musí se s tím počítat. Už proto, že levice nebude chtít, aby byla její voličská základna nadále vysávána ANO. Týká se to ČSSD i komunistů. Jsou nuceni přicházet s tématy, která budou v jejich elektorátu rezonovat. Na druhé straně si nemyslím, že by církevní restituce byly problémem této vlády a musela je nějak otvírat a řešit. To rozhodnou voliči až příští podzim.
Předpokládáte tedy, že kabinet Bohuslava Sobotky dokončí mandát?
Svědčí o tom i postoj Andreje Babiše. Nedávno hovořil o tom, že vystoupí z koalice, ale zůstane ve vládě. To je velmi kuriózní nápad. Je z něho zřejmé – řečeno jeho slovníkem – že nechce opouštět koryto ministra financí, protože mu na něm hodně záleží.
Otázkou je, jestli se vláda do voleb ještě na něčem shodne, něco schválí?
Velmi důležité bude, jak se rozjede a bude fungovat elektronická evidence tržeb. KDU-ČSL měla k systému řadu výhrad, často zásadních. Ministr financí jim nevyhověl a převzal za EET veškerou odpovědnost. Jinak toho vláda udělala dost. Máme ve sněmovně spoustu legislativních návrhů. Obávám se ale, že do voleb se všechny probrat nestihnou.
Kdyby EET kolabovala, přiklonili byste se k opoziční TOP 09, která žádá posunutí platnosti systému pro restaurace a hotely?
Myslím, že posunutí není reálné. V této věci zatím nemáme důvod nevěřit ministrovi financí. Ten se zavázal, že z případných problémů s EET vyvodí osobní důsledky.
Co podle vás nejvíce ovlivnilo výsledky krajských voleb? Byl to fakt, že sociální demokracie ovládala regiony už dlouho? Nebo to byly Babišovy peníze, jak je přesvědčena KSČM, která propadla?
Vliv kampaně se skutečně může stát relativní v okamžiku, kdy ztratíte punc novosti. Některé krajské reprezentace už vládly dlouho, někteří hejtmani už byli mimořádně nepopulární, čelili různým kauzám. I to přineslo touhu po změně. Neodrazila se ale jen ve výsledku ANO, na Liberecku a ve Středočeském kraji zabodovali Starostové. Úspěch ANO není oslnivý. Nezvítězilo masivně, jako tomu bylo v dřívějších vlnách, ať už byly modré nebo oranžové.
Nenahrálo ANO i to, že vy ani Sobotka nejste ve srovnání s Babišem tak výrazní?
Otázkou je, co je výraznost. ANO použilo neférové záležitosti. Například v Pardubickém kraji jeho kandidáti v předvolebních debatách tvrdili, že je tam netransparentní zdravotnictví. Přitom existuje video s Andrejem Babišem, kde při návštěvě Pardubicka chválí dobře fungující zdravotnictví. Ani pan Sobotka a ani já nejsme lidé, kteří jsou ochotni vítězit za každou cenu.
Tvrdší rétoriku, tvrdší postoje zatím nechystáte?
I kdybych chystal, nebudu vám to říkat. ANO se velmi dobře daří vzbuzovat dojem, že jsou v koalici jakousi opozicí, že bojují proti všem politikům. To dělají obratně. Otázka je, jak dlouho si s tím vystačí. Myslím, že očekávání v krajských volbách měli podstatně větší. Platí to i o minulých volbách do Evropského parlamentu.
Překvapily vás v něčem krajské volby?
V tom, že ve většině krajů je SPD s SPO. Také jsem nečekal tak razantní ztrátu komunistů. Že ANO zvítězí ve většině krajů, mě nepřekvapilo. Podstatné pro mě je, že KDU-ČSL v počtu zastupitelů lehce posílila, vyhrála v jednom kraji a zřejmě bude mít hejtmana. Ve srovnání s jinými stranami zastoupenými v krajích jsme dopadli dobře. Výsledek mohl být lepší, kdyby nepokračovala fragmentace politické scény a v některých zastupitelstvech nepřibyla další uskupení.
Na Zlínsku zabodoval lidovecký kandidát Jiří Čunek. Vy jste řekl, že vyhrál fenomén Čunek. Co si pod tím představit?
Polarizuje lidi. Jinak ho vnímají ti, kteří žijí ve Zlínském kraji, a jinak ti, co žijí za jeho hranicí. Jeho fenomén spočívá v tom, že v regionu má neotřesitelné postavení, orientuje se na ty, kteří ho znají a oceňují jeho práci. Přes všechna protivenství, kterými v minulosti prošel, dokázal obhájit mandát senátora, vrátil se jako starosta Vsetína. Na Zlínsku, kde jsme tradičně silní, nám teď hodně pomohl.
Pomáhá mu to, že není vyznavačem politické korektnosti?
Bezpochyby ano, nebojí se formulovat své myšlenky. I když to někdy dělá způsobem, s nímž by v jiných částech republiky nebo u jiných skupin voličů narazil, na Zlínsku nachází úrodnou půdu.
Vaše strana byla vyšachována z koalic v Olomouckém a Jihomoravském kraji. Čemu to přičítáte?
Nebudeme tam v opozici poprvé, před časem Jihomoravský kraj ovládaly ČSSD s ODS. Vždy záleží na volebním výsledku a na tom, jak zdatní jsou vyjednávači. Na druhé straně budeme v koalici v Moravskoslezském kraji. Profesora Iva Vondráka dlouhodobě znám a neobávám se, že bychom tam s hnutím ANO narazili na potíže.
