Miliardář Vlček buduje v Česku moderní dětskou paliativní péči

Ondřej Vlček, prezident společnosti Gen Digital

Ondřej Vlček, prezident společnosti Gen Digital Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Z České republiky chce vybudovat velmoc v dětské paliativní péči. „Myslím to naprosto vážně,“ zdůrazňuje miliardář Ondřej Vlček. Odmítá, že by vizi, ke které s manželkou Katarínou směřují, popisoval příliš silnými slovy. Prezident kyberbezpečnostního kolosu Gen začal svou cestu k dobročinnosti plněním dětských přání, pokračovat v ní budou i jeho synové, na které přejde rodinná nadace.

Když se Ondřej Vlček objevuje na veřejnosti, často je to ve světle modré košili. Takovou si oblékl i letos na jaře, když představoval novinářům projekt dětského hospicu Cibulka. Tohle nebude marnivý člověk, řeknete si, když vidíte jeho velmi podobný outfit opakovaně.

Vlček přitom sám o sobě říká, že není žádný asketa. „Myslím, že si ve skutečnosti dopřáváme docela dost,“ reaguje na otázku, zda nepřemýšlel, že by své jmění využil víc pro sebe a svoji rodinu. Co třeba koupit si vše, co si kdy přál? K zachování současného životního standardu by mu podle jeho odhadů stačilo asi jedno procento majetku, který se ženou mají. Aktuální žebříček miliardářů magazínu e15 ohodnotil jeho majetek na 4,2 miliardy korun. Hledáním toho, jak s penězi vydělanými v IT smysluplně naložit, dospěl Vlček právě k filantropii.

Ten muž „přes čísla“

Vrtat se v počítačích začal už jako malý. Z pohledu dvanáctiletého kluka uvítal změnu režimu v roce 1989 hlavně proto, že získal konečně přístup k pořádné IT technice. Spíše než po mechanické stránce se ale pídil po operačním systému. Dostal se díky tomu k tématu kyberbezpečnosti, a hned na začátku studia na ČVUT se mu podařilo získat práci v Avastu, který měl v tu dobu jen sedm zaměstnanců.

Sedm statečných

Redakce e15 magazínu spolu s Asociací společenské odpovědnosti představuje sedm příběhů osobností, jež posouvají Česko k lepšímu tím, že budují kulturu dárcovství i v době, která dobrým zprávám příliš nepřeje.

 

Zleva: Lenka Hajgajda (Asociace genové terapie), Ondřej Vlček (Nadace rodiny Vlčkových), Pavlína Saudková (BeCharity), Zdeněk Mihalco (Nadace Via), David Lukeš (Centrum Paraple), Žaneta Slámová a Petra Květová Pšeničná (Fandi mámám), Matěj Lejsal (Sue Ryder)Zleva: Lenka Hajgajda (Asociace genové terapie), Ondřej Vlček (Nadace rodiny Vlčkových), Pavlína Saudková (BeCharity), Zdeněk Mihalco (Nadace Via), David Lukeš (Centrum Paraple), Žaneta Slámová a Petra Květová Pšeničná (Fandi mámám), Matěj Lejsal (Sue Ryder)|Foto: Tomáš Lébr, Ilustrace: Tereza Kovandová

 

Postupně si budoval cestu nahoru v rostoucí firmě. Po deseti letech se stal technickým ředitelem, v roce 2019 zasedl do křesla CEO a Avast dovedl až do fúze s americkou společností NortonLifeLock a vzniku Gen Digital. Jeho prezidentem je už přes rok.

Ondřeji Vlčkovi přišlo k ničemu peníze jen vydělávat a neřešit, co dál. Hledal pro ně už delší dobu „vyšší smysl“, a ačkoliv posílal peníze různým charitativním organizacím, zrála v něm spolu s manželkou chuť postavit vlastní projekt.

Proto před necelými deseti lety vznikla Zlatá rybka, prostřednictvím které plní přání vážně nemocným dětem. „Přišlo nám, že asi neexistuje větší tragédie než se dozvědět, že vaše dítě trpí život ohrožující nemocí, a že těch případů je vlastně mnohem víc, než si společnost uvědomuje. A že my, kteří máme to štěstí, že naše děti jsou zdravé, bychom měli takové rodiny podporovat,“ myslí si Vlček, otec tří synů. Na projekt přispívá 30 miliony ročně. Teď se blíží už k 1200 splněným přáním. Letos se mu mimo jiné povedlo své dva světy – IT a filantropii – propojit, když si jeden teenager přál pracovat v AI laboratoři Genu.

I když mluví o velmi vážných tématech, tváří se klidně, pragmaticky. A při osobním setkání se většinu času usmívá. Nevypadá, že by ho jakkoliv rozhodilo, jak velký úkol před sebou má. Ani si nepřipouští, že by bylo frustrující, kolik dětských přání ve Zlaté rybce splnit nemohou. „My vidíme hlavně ta, která splnit můžeme, a to je naopak čirá radost,“ rozporuje.

Sám o sobě říká, že je „přes čísla“. Symbolicky ke svému věku se proto manželé před dvěma lety během covidu, kdy spolu mohli trávit více času, rozhodli vložit přes čtyřicet procent svého podílu ve firmě do nově založené Nadace rodiny Vlčkových. Katarína hraje v celém příběhu velkou roli – sama je totiž paliativní lékařka, a i proto se nadace rozhodla zaměřit na dětskou paliativní péči.

Růst pro firmu i nadaci

Částka 1,5 miliardy korun ihned vzbudila rozruch. Zatímco Katarínu zpočátku nemile překvapilo, že více než poslání veřejnost zajímá částka samotná, Ondřej se na to díval jinak. „Mně to naopak dávalo dobrý smysl. Hodně peněz znamená potenciálně velký dopad, takže bylo logické, že se o těch číslech mluvilo,“ popisuje.

Nedlouho poté se spojily Avast a NortonLifeLock. Fúze Vlčka posunula kariérně a zároveň pozvedla nadaci Vlčkových. Manželé do ní totiž při vzniku vložili deset milionů akcií Avastu, které se v tu dobu obchodovaly zhruba za 150 korun za kus. Výsledkem bylo známých 1,5 miliardy korun. Vznikem Gen Digital se akcie zhodnotily a teprve potom se je nadace rozhodla proměnit na peníze. Tím její majetek narostl asi o 35 procent na více než dvě miliardy.

Vlčkovi nyní s nadací intenzivně pracují na vybudování Střediska dětské      komplexní péče, které by mělo už za tři roky otevřít v pražské usedlosti Cibulka. „Máme ke starým barákům vztah,“ vysvětluje Vlček, proč se rozhodli náročně opravovat starý objekt. Výhodou Cibulky je navíc její poloha blízko nemocnice v Motole. Pro Vlčkovy byla také podstatná aktivní sousedská komunita v okolí. Už koncem roku by v areálu měl otevřít Domek zahradníka, ve kterém bude kavárna.

Kromě práce na Cibulce nadace vypisuje granty, prostřednictvím kterých mohou organizace získávat financování pro své paliativní projekty, a lobbuje za systémové změny. „V dobrém slova smyslu,“ dodává Vlček.

Instantní příliv dopaminu

Ondřej Vlček přiznává, že tím, že posílá peníze dál, odměňuje trochu i sám sebe. Nejrychlejší přísun šťastných hormonů zažíval u Zlaté rybky. „Co může dát větší okamžitý pocit štěstí a naplnění než splnit dítěti s rakovinou jeho velké přání?“ ptá se řečnicky Vlček. „Nadace je v tomto směru složitější, komplexnější – tam už se ten dopamin nevyplavuje tak rychle, ale zároveň dává naději, že když se třeba za deset let ohlédneme za sebe, budeme svědky nějaké opravdu velké, celospolečenské změny,“ doufá.

Při vzniku tohoto článku v listopadu 2023 měl Vlček napilno. Po spojení s Nortonem přesídlila centrála jeho společnosti za Atlantik do Arizony, prezident Vlček nadále zůstává v pražských kancelářích, ale do Spojených států musí často létat.

Že by někdy vyměnil svět IT za řízení Cibulky, Vlček rezolutně popírá. „To opravdu ne. Přes všechno jde stále jen o smysluplné využití mého volného času,“ dodává. Nadace kapitál průběžně investuje a díky tomu Vlček věří, že bude silná a aktivní dlouhou dobu. Rádi by se ženou jednou filantropickou činnost předali synům. Ti by podle zakládacích listin mohli za určitých podmínek změnit zaměření nadace. „My pevně věříme, že k tomu nedojde, ale zase takoví despotové jsme být nechtěli, abychom jim tuto možnost odepřeli,“ říká filantrop.

Ondřej Vlček (46) 

Vystudoval obor matematického modelování na Českém vysokém učení technickém v Praze. V létě 2015 dokončil manažerský program na Stanford University. Do antivirového giganta Avastu nastoupil ještě během vysokoškolských studií, v roce 2019 se pak stal jeho šéfem. V roce 2022 po fúzi Avastu s americkou společností NortonLifeLock se stal prezidentem nově vzniklé společnosti Gen. V roce 2014 založil spolu s manželkou projekt Zlatá rybka, který plní vážně nemocným dětem jejich přání. Přispívá do něj každý rok, aktuálně je to asi 30 milionů. Na jaře 2021 založili Nadaci rodiny Vlčkových, do níž vložili více než 1,5 miliardy korun v akciích. Web e15 ho řadí na 99. místo mezi nejbohatšími Čechy a Slováky. Jeho jmění, které plyne hlavně z akcií nejdříve Avastu, nyní Genu, dosahuje 4,2 miliardy korun.