Podíl v Datartu se nám pěkně zhodnotí, ve hře je i burza, říká Ondřej Vičar z Genesis Capital

Ondřej Vičar, šéf společnosti Genesis Capital Equity

Ondřej Vičar, šéf společnosti Genesis Capital Equity Zdroj: Genesis

Investiční skupina Genesis Capital dokončuje první akvizici do svého nového fondu Genesis Private Equity fund IV (GPEF IV). Za stamiliony korun kupuje majoritu ve společnosti Borcad, jejímiž sedadly jsou osazené české vlakové soupravy Pendolino. „Borcad je na bezmála tři roky zakázkově naplněný, což v dnešní nestabilní době představuje cenný stabilizační prvek. V dalších letech čekáme dvouciferný růst,“ říká řídící partner Genesis Capital Ondřej Vičar.

V červnu jste dokončili výběr peněz do vašeho historicky největšího fondu Genesis Private Equity Fund IV (GPEF IV). I díky Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) máte na akvizice 150 milionů eur, v přepočtu asi 3,7 miliardy korun. Kdy přijdou první nákupy?

Už máme jednu podepsanou smlouvu, to je fryčovický výrobce sedadel do vlaků Borcad. Zbývá to vypořádat. Druhou smlouvu posuzuje antimonopolní úřad. Ještě o ni nemůžu mluvit, protože transakce není podepsaná.

Minulý týden začal antimonopolní úřad posuzovat, zda můžete převzít českého výrobce sekaček Hecht. Jedná se o tuto transakci?

Jak jsme řekl, zcela bez komentáře.

Zůstaňme tedy u firmy Borcad. Jak velká firma to je a proč jste sáhli právě po ní?

Jde o firmu z trhu, do něhož se noví hráči těžko dostávají, a i proto je v celé Evropě jen omezený počet konkurentů. Samotný Borcad má silné vlastní vývojové oddělení a za poslední dva roky firma zdvojnásobila tržby na současných přibližně 600 milionů korun. Navíc zde existuje potenciál k růstu i do budoucna.

Na kolik transakce vyšla?

Genesis nikdy nezveřejňuje kupní či prodejní ceny firem, takže to ani v tomto případě nesdělím. K transakci mohu pouze prozradit, že původní majitel a zakladatel Ivan Boruta firmu prodává celou a my ji kupujeme společně s nadnárodním evropským investorem, společností Integral Venture Partners. Genesis získá zhruba dvoutřetinový podíl, náš partner zbytek. 

Sdělil jste tržby. Můžete ještě uvést provozní zisk (EBITDA)?

To také nechci příliš specifikovat, ale řekněme, že Borcad dosahuje dvouciferné ziskové marže. Jsou to už vyšší desítky milionů korun. 

Zmínil jste skokový nárůst tržeb. Čím to bylo dáno?

Dvěma faktory. Za prvé firma rozšířila výrobní kapacity a za druhé představila nové řady produktů. Díky tomu, že má vlastní vývoj, kde pracuje asi 20 zaměstnanců z celkem 250, patří kvalitativně mezi evropskou špičku. Mimochodem, firma byla také jedna z prvních, která na železniční trh přinesla elektrifikovaná polohovatelná sedadla. Její hodnota je i v tom, že zhruba čtvrtinu tržeb tvoří luxusní sedadla do nejmodernějších vlaků nebo vozů první třídy.

Pokud se nepletu, tak v Česku Borcad mezi výrobci konkurenci nemá. Jaké je ale postavení firmy v Evropě?

Významných výrobců vlakových sedadel mnoho není ani v Evropě, maximálně do desítky. K nejznámějším patří například Grammer, Growag, Kiel a ​​Compin-Fainsa. Borcad zatím patří k těm menším, ale v následujících letech očekáváme další dvouciferný růst. Borcad navíc rozhodně není závislý na českém trhu, většinu produkce vyváží. Nejtypičtějším zákazníkem jsou takzvaní národní šampioni, tedy evropští výrobci kolejových vozidel, kteří svou značkou reprezentují ten který stát. Jde například o Siemens, Stadler, ale i Škodu Transportation. Sedadla Borcadu jsou nasazená třeba v prémiovém rychlovlaku mezi Petrohradem a Moskvou, ve vyhlídkových vlacích ve Švýcarsku a Kanadě, dokonce si zahrála i v bondovce Casino Royale. U nás jsou k vidění třeba v Pendolinu.  

Jaké máte další plány s Borcadem? Kam firmu chcete posunout?

Velkou startovací výhodou je fakt, že Borcad je na bezmála tři roky zakázkově naplněný, což v dnešní nestabilní době představuje cenný stabilizační prvek. Plánujeme pokračovat v přirozeném organickém růstu, nadále inovovat a stát se jedním z preferovaných dodavatelů všech hlavních světových výrobců vlaků. 

Když investiční fondy přebírají firmu, často je to z toho důvodu, že firma má potenciál rychlejšího růstu, na který jí ovšem chybějí peníze. To ale nevypadá na tento případ.

Přesně tak. Tohle je klasický model odcházejícího zakladatele firmy, který hledal kombinaci nástupnictví a zachování kontinuity dosavadního vývoje. Žádné dramaticky vysoké investice nebo významnou změnu strategie v tomto případě neplánujeme. Samozřejmě ale počítáme s tím, že firmu budeme dál rozvíjet a posilovat její tržní pozici. Ostatně to byl i cíl a podmínka zakladatele.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!