Válka na Ukrajině stále více souvisí i s kryptoměnami. Nejde jen o zasílání finančních darů jejich prostřednictvím či o propad hodnoty bitcoinu v okamžiku zahájení ruské invaze. Kryptoměnová komunita spekuluje, nakolik by se Ruské federaci mohl bitcoin hodit v případě ztráty přístupu k platebnímu systému SWIFT. „Smyslem SWIFT nejsou drobné platby, nýbrž vypořádání velkých transakcí s nutností vysoké úrovně zabezpečení: a přesně to bitcoinové platby se zabezpečením v podobě těžby poskytují,“ říká v rozhovoru pro deník E15 publicista a autor knihy Bitcoin: Odluka peněz od státu Josef Tětek, který zároveň spolupracuje s výrobcem kryptopeněženek Trezor.
Na Twitteru jste uvedl, že „doba ignorování bitcoinu ze strany státu a politiků je, zdá se, pryč. Odteď už bude kryptoměna zřejmě zatahována do geopolitických her, což s sebou nejspíše přinese vyšší volatilitu v horizontu příštích pěti let. Bitcoin to ale přežije. Záleží jenom na tom, v čí peněžence.“ Do jakých geopolitických her bude podle vás bitcoin zatažen, máte konkrétnější představy?
Již nějakou dobu sledujeme weaponizaci finančního systému. Odříznutí od mezinárodního bankovního a platebního systému (tj. od korespondenčních bank a SWIFT) se po roce 2001 stalo oblíbenou metodou nátlaku. Dříve však postihovalo země nepatřící mezi globální mocnosti a zároveň neexistovala adekvátní alternativa. Bitcoin je globální a neutrální, nemá žádnou jurisdikci a žádnou spravující organizaci, na kterou by šlo vyvíjet nátlak. Bitcoin proto mohou využívat všichni a nikdo s tím nic nezmůže – v tomto funguje obdobně jako jakákoli jiná technologie. Internetové protokoly také využívají ti hodní i ti zlí. Bitcoin si můžeme představit jako peněžní protokol.
Je možné, že bitcoin začne hrát v následujících letech roli neutrálního peněžního systému. Jak pro účely státních rezerv (oficiálně tak k bitcoinu přistupuje El Salvador, neoficiálně zřejmě více zemí), tak pro účely mezinárodního platebního styku. Tento hypotetický vývoj mimochodem zmiňuje i studie Citi Bank z minulého roku. No a samozřejmě jakmile jedna z mocností začne bitcoin takto využívat, je pravděpodobné, že další velmoci budou naopak usilovat o potlačení bitcoinu a očerňování jeho uživatelů.
Nač si dát pozor při investicích do virtuálních měn:
Je bitcoin technicky a systémově připraven na situaci, kdyby jej Rusko v případě vyřazení ze systému SWIFT chtělo využívat pro obcházení sankcí a mezinárodní platby? Asi by byly vhodnější anonymnější kryptoměny, ty ale za sebou nemají tak velkou výpočetní sílu a odolnost proti kyberútokům...
Bitcoin je určitě připravenější dnes, než byl před řekněme pěti lety. Platební vrstva nad bitcoinem zvaná Lightning Network umožňuje instantní a velmi levné transakce, prakticky bez limity na jejich počet za sekundu. Bitcoinovou Lightning Network lze navíc použít pouze jako platformu pro přesun např. dolarové hodnoty, jak ukazuje projekt Strike, který v Salvadoru umožňuje místním přijímat remitenční platby ze Spojených států. Každopádně bitcoin jako alternativa SWIFT může fungovat i bez Lightning Network.
Smyslem SWIFT nejsou drobné platby, nýbrž vypořádání velkých transakcí s nutností vysoké úrovně zabezpečení: a přesně to bitcoinové platby se zabezpečením v podobě těžby poskytují.
Rusku se podobně jako Kanadě nezamlouvá situace, když lidé drží kryptoměny ve vlastních hardwarových peněženkách. Jak zásadní problém by pro bitcoin byl, kdyby se i další státy rozhodly brojit proti těmto kryptopeněženkám?
Je to tak, v Rusku leží legislativní návrh, že lidé nebudou moci držet více než zhruba 600 dolarů v bitcoinu. Pokud by v Rusku mělo dojít k nějaké oficiálnější adopci bitcoinu, určitě to tudíž nebude nic pro běžné lidi. Obecně lze říci, že čím silněji vláda proti bitcoinu bojuje, tím větší černý trh bude v dané zemi bujet. Bitcoinové peněženky jsou zpravidla open source, například česká hardwarová peněženka Trezor, jejíž kód si může každý stáhnout a v principu i celé zařízení postavit z běžně dostupné elektroniky. Bitcoin samotný lze využívat v režimu bez účasti jakékoli regulované třetí strany. Takto fungují bitcoinové komunity v zemích jako Libanon, Kuba, Venezuela.
Souhlasíte s tezí, že je ještě brzy vyhodnocovat, zda se bitcoin chová jako digitální obdoba zlata, nebo spíš technologická akcie? Či se domníváte, že nynější geopolitickou zkouškou v podobě války na Ukrajině proplouvá bitcoin obstojně?
Podle mého názoru není ani jedno přirovnání správné. Bitcoin krátkodobě koreluje s lecčím, nicméně dlouhodobě je to zcela separátní kategorie. Během 13 let od vzniku se vyvinul z experimentu s nulovou hodnotou k instrumentu s globální likviditou a hodnotou okolo 1 bilionu dolarů. Nejvýstižnější termín pro bitcoin je podle mě „globální nestátní peníze“. Zatím se každopádně nezdá, že by současná situace měla na bitcoin výraznější vliv, cenově je na to bitcoin stejně jako před měsícem – ani se výrazně nepropadl, ani nevyrostl.
Jak vnímáte odpískání projektu Libra – kryptoměny spravované konsorciem vedeným společností Meta? Dá se mluvit o ideologickém vítězství decentralizace? Nebo jde spíše o podhoubí pro rozmach ještě centralizovanějších projektů typu digitálních měn centrálních bank (CBDC), pakliže se státy nebály „zaříznout“ ani projekt tak velké firmy jako Facebook (Meta)?
Určitě je tam snaha o obranu peněžního monopolu ze strany států a ano, CBDCs centrální banky aktivně zvažují. Libra ani projekty centrálních bank nicméně neřeší problém politizovaného peněžního systému a trvalé inflace. Bitcoin je neutrální a má nezměnitelnou monetární politiku; to jsou jeho hlavní přednosti, kvůli kterým bude ve světě dále adoptován – jedinci, firmami a pravděpodobně i některými státy.
