Kritika útoku na Ukrajinu v Rusku není tolerována, lidé za vyjádření protiválečných názorů čelí policejní šikaně. Byznysmeni v zemi přesto začínají prolamovat dlouhé mlčení s tím, jak invaze stále více ohrožuje jejich majetek v zahraničí i doma. Poté co se kolem nich začala stahovat smyčka v Británii, Spojených státech i EU, se nyní ke zmrazení ruského majetku odhodlalo i Švýcarsko. Někteří oligarchové či jejich příbuzní tak začínají otevřeně kritizovat ruský vpád do sousední země.
Seznam ruských byznysmenů a zbohatlíků z okolí prezidenta Vladimira Putina, kteří na Západě čelí sankcím, se postupně rozrůstá. V USA a Británii je mezi nimi mimo jiné šéf Rosněfti Igor Sečin, majitel Volga Group Gennadij Timčenko či stavební magnáti bratři Boris a Igor Rotenbergovi.
Listina se přitom může dále rozšiřovat o těžké váhy. Evropská unie v současnosti jedná o postižení miliardáře se širokými aktivitami Ališera Usmanova, majitele investiční skupiny Alfa Group Michaila Fridmana a Pjotra Avena či Alexeje Mordašova, který ovládá ocelářskou společnost Severstal.
Utečenecké středisko na polsko-ukrajinské hranici
I Londýn se chystá jít dále. Ministryně zahraničí Liz Trussová o víkendu uvedla, že úřady už sestavily listinu ruských byznysmenů, kteří budou v příštích týdnech čelit sankcím. Úředníci podle ní nyní shromažďují důkazy, které ospravedlní zmrazení jejich majetku.
„Zaměřujeme se na soukromá letadla oligarchů, na jejich nemovitosti i další majetek, který u nás mají. Nebudou ho mít kam schovat,“ řekla v neděli televizi Sky News. Vláda navíc chce už tento týden předložit dlouho očekávaný zákon o hospodářské kriminalitě, který přinese větší majetkovou transparentnost.
Spojené státy, evropské země a Kanada se o víkendu rovněž dohodly, že vytvoří pracovní skupinu, která bude identifikovat majetek ruských oligarchů, úředníků a společností ke zmrazení. Mnoho ho je zastřeno složitou strukturou, může tak trvat měsíce, než skupina vše rozklíčuje, podotýká Bloomberg.
Tato zpráva může být velmi znepokojivá pro osoby, kterým se dosud dařilo se trestům vyhýbat. Další ránu by jim mohlo zasadit Švýcarsko, které po tlaku ostatních zemí oznámilo, že podpoří sankce a jeho banky zmrazí jmění Rusů, zapojených do invaze.
V této atmosféře se někteří ruští byznysmeni buď v obavě o svůj majetek či z přesvědčení začínají ozývat proti ruské agresi na Ukrajině. Zmíněný Fridman v dopise svým zaměstnancům vyzývá k ukončení krveprolití. Miliardář se narodil ve Lvově, kde dosud žijí jeho rodiče, tak je pro něj válka i osobní záležitostí.
„Zároveň jsem většinu svého života strávil jako občan Ruska budováním a rozšiřováním podniků. Jsem hluboce připoután k ukrajinskému a ruskému národu a současný konflikt vnímám jako tragédii pro ně oba,“ uvedl podle listu The Guardian.
Další, kdo dal najevo, že se reakce Kremlu bojí méně než dopadů války, je miliardář Oleg Děripaska, jehož byznysové aktivity sahají do mnoha oblastí. V příspěvku na Telegramu vyzval k co nejrychlejšímu zahájení mírových rozhovorů. „Mír je velmi důležitý,“ napsal.
Později napsal o tom, že v Rusku nyní začíná hospodářská krize, k jejímuž ukončení bude potřeba skutečných manažerů. "Je třeba změnit hospodářskou politiku, je nutné ukončit celý ten státní kapitalismus," dodal Děripaska podle Ukrajinske pravdy.
Americké ministerstvo financí Děripasku zařadilo na sankční seznam už v roce 2018 v souvislosti s podezřením z vraždy, podplácení a praní špinavých peněz. Následně zabavilo dva objekty patřící Děripaskovi v New Yorku a ve Washingtonu. Nyní se množí kritika, že britským a evropským sankcím uniká.
Podobné úvahy se objevují v souvislosti s dalším miliardářem Romanem Abramovičem, jehož záběr je také široký, ale na Západě je známý především jako majitel fotbalového klubu Chelsea. Minulý týden dokonce při dotazu na jeho sankcionování vyšlo najevo, že britský premiér Boris Johnson si myslel, že Abramovič terčem postihů už je.
Oligarcha mezitím o víkendu oznámil, že předal dozor nad klubem správní radě klubové charitativní nadace. Okamžitě se začalo spekulovat, zda tak učinil pod tlakem britské veřejnosti a politiků nebo hledá způsoby, jak se vyhnout možným trestům.
V britských médiích se zároveň v posledních dnech objevil příspěvek, který na Instagramu zveřejnila Abramovičova dcera Sofia. V něm zdůraznila, že o válku na Ukrajině nestojí Rusové, nýbrž prezident Vladimir Putin. „Největší a nejúspěšnější lží kremelské propagandy je, že většina Rusů za Putinem stojí,“ píše se v něm.
Na Instagramu se proti válce vyjádřil i podnikatel Oleg Tiňkov, mimo jiné zakladatel Tinkoff Bank. "Na Ukrajině nyní každý den umírají nevinní lidé, to je nemyslitelné a nepřijatelné! Státy by měly utrácet peníze na léčbu lidí, na výzkum proti rakovině, ne na válku. Jsme proti této válce!" napsal.
The Moscow Times už před invazí zdůrazňoval, že ruská byznysová elita je ze situace velmi nervózní, bojí se však hovořit veřejně. „Jsme bohatí a máme co ztratit. Mnoho z nás má druhé domovy v Evropě, máme povolení k pobytu na Západě, takže do toho hodně investujeme,“ prohlásil pod podmínkou anonymity jeden bankéř.
Vzhledem k tomu, že proti válce se ozvalo už i pár politických hlasů, začalo se spekulovat o tom, zda nespokojenost elit s dopadem tvrdých hospodářských sankcí neporoste a nemůže vyústit v pokus o svržení Putina, který by zajistil mír a stabilitu.
„Poprvé za 22 let začínám skutečně věřit, že Putinova moc se může otřást v základech. Ne kvůli nějakému lidovému povstání, to je jen snění, ale protože existuje malá, ovšem nenulová šance na palácový převrat,“ napsal na Twitter v Rusku narozený americký podnikatel v oblasti kyberbezpečnosti Dmitrij Alperovič.
