Pomůžeme Čechům uspět v zahraničí, slibuje šéf fintechu Klarna Siemiatkowski

Spoluzakladatel a výkonný ředitel fintech společnosti Klarna Sebastian Siemiatkowski

Spoluzakladatel a výkonný ředitel fintech společnosti Klarna Sebastian Siemiatkowski Zdroj: Klarna

Spoluzakladatel a výkonný ředitel fintech společnosti Klarna Sebastian Siemiatkowski
Spoluzakladatel a výkonný ředitel fintech společnosti Klarna Sebastian Siemiatkowski
3
Fotogalerie

Do Česka vstupuje švédská společnost Klarna zaměřená na odložené platby, která byla až donedávna nejhodnotnějším evropským startupem. „Na váš trh přicházíme s pokorou,“ říká přesto v exkluzivním rozhovoru s deníkem E15 spoluzakladatel a výkonný ředitel firmy Sebastian Siemiatkowski, jenž zároveň patří k nejbohatším lidem ve Švédsku.

Klarna vstupuje na český trh. Co si od této expanze slibujete?

Především jsem z toho nadšený. Mám polské kořeny a Česko je pro Poláky v mnoha ohledech sesterskou zemí. Bude zajímavé sledovat, jak lidé přijmou naše služby. Celkově na českém trhu vidím pro Klarnu spousty příležitostí, zároveň k vám ale přicházíme s pokorou. Česko vždy bylo oproti Polsku napřed v digitalizaci, e-commerce a podobně. Je to rozvinutý trh, na kterém už působí řada jiných hráčů.

Kde konkrétně vidíte příležitosti a co můžete tuzemským obchodníkům nabídnout?

Máte rychle rostoucí e-commerce sektor. Češi také neradi používají kreditní karty, což je pro nás výhoda. Spousta zdejších firem nabízí fantastické produkty a služby. Hlavní benefit, který můžeme přinést, je, že máme 150 milionů uživatelů po celém světě. Působíme ve Spojených státech, v Británii, Skandinávii či v německy mluvících zemích. Rádi bychom pomohli českým společnostem uspět také v zahraničí.      

Jak chcete naučit Čechy masově používat vaši službu „kup nyní, zaplať později“? Například Twistu se to nepodařilo, a to zde působí téměř deset let. 

Jsme zvyklí chodit na trhy, kde už je zavedená konkurence. Na druhé straně nejsme žádný americký gigant ze Silicon Valley, abychom si mysleli, že budeme dělat věci úplně stejně jako všude jinde a každý z nás hned bude nadšený. Nejdříve se musíme rozkoukat, začít sbírat zpětnou vazbu od uživatelů a postupně rozvíjet své služby. A proč u vás Twisto nemá více zákazníků? To se musíte zeptat jich, já si ale věřím a vidím ve vaší zemi obrovský potenciál. 

I tak přicházíte do Česka ve velmi nelehké době, kdy rychle rostou úrokové sazby a celé Evropě hrozí pád do recese. Jaký dopad mají tyto problémy na vaši společnost?

Tyto změny se nás samozřejmě dotýkají stejně jako všech ostatních. Nicméně dělám tuhle práci už sedmnáct let, a proto vím, že takové výkyvy na trzích se čas od času dějí. Zejména v těchto obtížných časech je důležité nepodléhat panice a zůstat konzistentní, jinak ztratíte důvěru i rychlost. Můžeme upravovat náklady nebo investice, dlouhodobé cíle však nikdy neměníme. Jedním z nich je nabízet služby ve všech státech Evropské unie a vstup na český trh je klíčovou součástí tohoto plánu.    

Proč je vaše služba „kup nyní, zaplať později“ lepší než klasické kreditní karty? Někteří kritici argumentují, že především pro mladé lidi je to snazší cesta, jak spadnout do dluhů. 

Podle některých lidí by půjčky vůbec neměly existovat. Pokud má někdo takový názor, nemá smysl se s ním bavit. Většina lidí je naštěstí přesvědčena, že půjčování peněz je přirozené a v ekonomice hraje důležitou roli. Souhlasím ale, že jsou dobré a špatné půjčky. Problém kreditních karet spočívá v tom, že vznikly před desítkami let, kdy bylo přijatelné myslet jen na to, jak dosáhnout maximálního zisku a ignorovat, co je v nejlepším zájmu zákazníka. 

Naše půjčky jsou bezúročné, lze je využít pouze na nákupy určitých věcí, obvykle mají krátkodobou splatnost, čili netlačí zákazníka, aby žil na dluh věčně. Netvrdím, že jsou zcela bez rizika, protože jistou míru rizika s sebou nese každá půjčka. Nicméně když se podíváte na statistiky, máme až o třicet procent méně ztrát než poskytovatelé kreditních karet. To je pro mě důkaz, že naše cesta funguje lépe a je zdravější i pro spotřebitele.      

Švédsko je zemí jednorožců. Čím si vysvětlujete, že máte tolik úspěšných startupů? 

Ač je to dnes v některých kruzích nepopulární názor, jedním z hlavních důvodů je imigrace. Švédsko bylo mnoho let otevřené přistěhovalcům. Sám jsem potomkem imigrantů, mnozí moji přátelé, kteří podnikají, jsou také imigranti. Pokud mají vaši rodiče vysokoškolské vzdělání a jen kvůli tomu, že pocházejí z jiné země, se musejí živit taxikařinou, vyvolá to ve vás silný pocit nespravedlnosti, a proto máte chuť dělat věci jinak a napravit svět.

Švédské vlády také udělaly v minulosti spousty chytrých rozhodnutí. Byli jsme například jednou z prvních zemí, která významně investovala do rychlého internetového připojení. Bez toho by Spotify nikdy nemohlo vybudovat svůj byznys. Jsem také hrdý na náš sociální systém. Přestože jsem nevyrostl v bohaté rodině, mohl jsem studovat na těch nejlepších univerzitách. Švédsko zkrátka umožňuje každému jedinci naplno rozvinout jeho talent.

Je tedy něco, v čem by se Češi mohli u Švédů inspirovat?

Dříve to vypadalo tak, že jakmile ve východoevropských státech padl komunismus, nahrnuly se do nich obří západní firmy a většina mladých talentovaných lidí skončila jako zaměstnanci těchto společností. Viděli v tom lepší perspektivu, než kdyby budovali vlastní byznys. To je obrovská škoda. Když se ale v posledních letech bavím s podnikateli z Česka nebo Polska, řekl bych, že se to už začíná měnit, což je dobře.      

Klarna byla dlouho považována za nejúspěšnější evropský startup, ale  letos prochází složitým obdobím. Tržní hodnota firmy klesla o 85 procent a nedávno jste propustili desetinu pracovní síly. Co bylo příčinou tohoto poklesu a daří se vám už potíže překonávat?

V letošním roce na trzích nastala zásadní změna v uvažování investorů. Zatímco dříve byl nejsledovanějším faktorem růst společnosti, nyní je to její ziskovost. Když se podíváte na firmy, se kterými nás obvykle srovnávají, například na PayPal, všechny spadly o desítky procent. Rozdíl je v tom, že s jejich akciemi se obchoduje na burze, takže to lidé mají denně na očích, a tak to nepůsobí jako šokující zpráva.   

Není to tak, že by náš byznys měl potíže, změnilo se prostředí. Máme tu nešťastnou a ničivou válku na Ukrajině, všichni jsme se museli přizpůsobit nové realitě. Každopádně jsme provedli určité strukturální změny. Přestože je mi samozřejmě líto skvělých kolegů, s nimiž jsme se bohužel museli rozloučit, je to pro firmu příležitost se nadechnout.

Je to proces, kterým by každá zdravá společnost měla občas projít. Vážím si toho, že jsme potřebné změny udělali brzy. Ukázali jsme, že umíme na výzvy rychle a pružně reagovat. Média by měla kritizovat spíše firmy, které žádné kroky nepodnikají.     

Co si myslíte o nových regulacích fintech sektoru, na kterých právě pracuje Evropská unie?

Nové regulace jsem zatím nestudoval, ale moc bych si přál, aby Brusel legálně umožnil větší mobilitu dat. Hlavním důvodem, proč služby některých bank nestojí za nic, je, že pro klienty je velice těžké odejít. Kdyby každý zákazník mohl jediným kliknutím přesunout všechny své účty a osobní data ke konkurenci, banky by se musely mnohem více snažit, aby u nich byli klienti spokojení. Vidím v tom ohromnou příležitost, jak zlepšit fungování veškerých digitálních služeb včetně třeba sociálních sítí.     

Když už je řeč o sociálních sítích, zaujalo mě, že jste se na nich v poslední době velmi ostře vyjadřoval proti válce na Ukrajině. Vyzval jste například Evropskou unii k zavedení tvrdších protiruských sankcí. Co soudíte o západních firmách, které odmítají odejít z Ruska?

V tomhle jsem trochu rozpolcený. Můj prastrýček z Polska byl za druhé světové války vězněn v Osvětimi a později utekl ze země, protože nechtěl žít pod komunistickou diktaturou. Proto když začala ruská invaze na Ukrajinu, bylo to pro mě velmi emocionální. Je určitě pozitivní, že řada západních společností z Ruska odešla, na druhé straně je podle mě obtížné soudit ty, které tak neučinily. Nevíme přece, jestli k tomu nemají závažné důvody. Neměli bychom je prvoplánově odsuzovat. 

Sebastian Siemiatkowski (40)

  • Narodil se ve Švédsku jako syn polských přistěhovalců. Byl vychován v obou jazycích. 
  • Vystudoval na Vysoké škole ekonomické ve Stockholmu. 
  • V roce 2005 založil společně s Niklasem Adalberthem a Victorem Jacobssonem fintechový startup Klarna, ve kterém od roku 2010 zastává funkci výkonného ředitele. 
  • Klarna se pod jeho vedením stala největší evropskou firmou v oblasti finančních technologií, působí ve 45 zemích a zaměstnává přes šest tisíc lidí.
  • Časopis Forbes letos zařadil Siemiatkowského mezi tisícovku nejbohatších lidí světa. Hodnota jeho majetku se odhaduje na 3,2 miliardy dolarů, zhruba osmdesát miliard korun.