Osm let Michal Šmída budoval fintechový startup Twisto, minulý týden byl finálně dotažen prodej do rukou australského Zipu. „Spojení se Zipem nám dává možnost podívat se Klarně (švédský fintechový startup - pozn. red.) do očí,“ vysvětluje důvody prodeje šéf a zakladatel Twista v jedné osobě. Transakce český startup ocenila až na 2,5 miliardy korun, jednání přitom Šmída vedl s vícero možnými kupci. V Twistu ale zůstává, chce se podílet na expanzi na západní trhy.
Co pro vás znamená, že Twisto nově vlastní australský Zip?
Pro nás to znamená spojení s globálním hráčem, Twisto bylo doposud jen regionální - působilo v Česku a Polsku. I naše další aspirace ale byla jen v rámci regionu, mluvili jsme vždy o vstupu na rumunský trh. Spojení se Zipem nám dává možnost podívat se Klarně do očí a otevírá nám brány do západní Evropy. Zip bude expandovat napříč Evropou s týmem a technologií od Twista. Dává nám to možnost jít na větší trhy s větším kapitálem a také ve viditelnější pozici, jelikož se spojujeme s globálně třetím největším poskytovatelem odložených plateb.
Dává nám to přístup ke globálním obchodníkům. Vždy jsme měli například debaty s Uberem, který se nás ptal, kolik milionů klientů po světě máme. My jsme přitom měli pár desítek a později stovek tisíc v Česku a Polsku. Dosud nám největší světoví obchodníci maximálně odpovídali na emaily, teď nás pozvou ke stolu.
Trh se bude konsolidovat a hráči jako Twisto budou potřebovat silné spojení s velkými platformami, podobných projektů je po Evropě několik. Nebudou tu tedy stovky projektů, ale bude se to konsolidovat, podobně, jako to bylo v případě MasterCard a Visy. Globálně tady bude pět až šest hráčů.
Investice roku 2021: Komodity, akcie, kryptoměny i dluhopisy
Měla na vaše rozhodnutí vliv pandemie? Minulý rok jste říkal, že budovat dlouhodobě neziskovou společnost náchylnou na výpadky kapitálů v době krize je neudržitelné.
Vliv to mělo. V průběhu pandemie jsme byli uprostřed velkého investičního kola, kdy si část investorů vzala více času na rozmyšlenou, jelikož potřebovali vidět, jak bude svět vypadat s probíhající pandemií. Naštěstí to dopadlo dobře a svět jede dál. My jsme byli velmi rozjetí v Polsku, kam jsme nainvestovali velké peníze. Firma byla sice měsíčně ztrátová, ale měli jsme kapitál, ztrátovost byla naše rozhodnutí. Ale pro mě bylo poučením, že peníze od VC nejsou na zavolání a v případě situací podobných covidu jsou kapitálové trhy vratké.
Spojit se se Zipem, který je kótovaný na burze a má silné kapitálové zázemí, nám dává smysl kvůli stabilitě růstu a expanze. Jako středoevropský startup jsme nebyli schopný nabrat takový objem peněz, abychom se mohli rozrůst do západní Evropy. Ani investorský apetit, aby financovali českou firmu, která expanduje do Německa nebo Francie, není velký. Bylo by to jiné, kdybychom seděli v Londýně nebo v Berlíně.
Expanzi do Rumunska, kterou jste dlouho plánovali, jste nakonec dokončili?
V Rumunsku jsme byli už skoro oběma nohama, ale pak jsme z toho vycouvali. Mělo to vícero důvodů. Jedním z nich byl covid, z praktických důvodů nebylo možné spustit provoz v nové zemi. Znovu jsme se k tomu vrátili letos v létě, kdy jsme jednali s gigantickým partnerem, který se ale nakonec rozhodl udělat to po svém. Proto jsme si řekli, že jim dáme nějaký čas, aby si to sami vyzkoušeli, pak si zavoláme a zkusíme na to podívat znovu. Nakonec jsme se ale soustředili na projekty uvnitř Zipu, od jejich první investice letos v lednu jsme se velmi úzce propojili, hlavně v případě expanze. Soustředili jsme se proto místo Rumunska na nové trhy.
Měli jste více nabídek na prodej Twista?
Debaty probíhaly dlouhodobě s vícero hráči. Největší hráči v odložených platbách se vždy baví s menšími subjekty, jako je Twisto. Pro Zip jsme se rozhodli díky produktovým paralelám - stejně jako my začali online a až posléze přešli do offlinu, mají také aplikaci a fyzickou kartu. Po produktové a zákaznické stránce jsou nám velmi podobní. Druhým důvodem je shoda DNA. Strávili jsme s vedením Zipu skrze videohovory spoustu času a v Twistu jsme se shodli, že jsou vlastně stejní jako my a že to s nimi chceme budovat společně. Zip si nekupuje jen Twisto jako technologii a produkt, ale i lidi, kteří v Twistu pracují. Pro nás i pro ně bylo důležité, že v Twistu i po prodeji všichni zůstaneme. Tedy že jádro Twista zůstane a bude pracovat v rámci Zipu.
Jaké jsou detaily transakce?
Celá transakce proběhla v akciích Zipu, jenž jsou volně obchodovatelné na burze. Část těchto akcií lze prodat okamžitě, zbytek pak po uplynutí stanovené lhůty. Bližší detaily nám ovšem smlouva nedovoluje komentovat.
Co znamená prodej pro vás osobně?
Já se plánuji nadále věnovat budování odložených plateb a pod vlajkou Zipu dobývat Evropu. Stejně jako to udělala řada startupistů přede mnou, chtěl bych se více pomáhat české startupové scéně a část financí investovat jako angel investor.
Za osm let existence jste nabrali kolem 750 milionů korun. Jaký vám zůstal podíl v Twistu před prodejem?
V Twistu jsem měl minoritní podíl, i s týmem jsme měli nějakou formu EZOPu, což byly akcie napojené na exit. Věřím, že pro mě i pro tým to je zajímavé dovršení osmileté epizody. Teď je klíčové, aby Zip jel dál a abychom pomáhali zhodnocovat akcie Zipu.
Jaké budou první kroky expanze?
Bude to postupné. Začátkem příštího roku oznámíme vstup na dva nové trhy. Zip bude expandovat na bázi Twisto platformy. Příští rok bychom ale také chtěli jít v rámci Evropy na další dva až tři nové trhy.
Na váš provoz potřebujete úvěry, konkrétně kolem 20 milionů euro. Budete si půjčovat i nadále, když vás koupil Zip?
Ano, i nadále se budeme financovat skrze banky a externí instituce, které budou financovat naše portfolium i náš růst v rámci Evropy. Nedávno jsme uzavřeli dva devizové úvěry s J&T bankou, jeden pro Česko a druhý pro Polsko. Do momentu, než se staneme bankou, tak se budeme financovat skrze externí instituce. Dluhové financování nebude přicházet od Zipu, ale bude na našem týmu, abychom si ho zajistili. V tomto máme poměrně velkou autonomii, naším benefitem je, že za námi stojí velký fintechová společnost kótovaná na burze, což jednání s bankami ulehčuje.
Budete tento rok v zisku?
Nebudeme. Za posledních dvanáct měsíců jsme nabrali zhruba sto lidí, což znamená, že jsme náš počet zdvojnásobili. Vytváříme týmy, se kterými budeme expandovat do západní Evropy. Ambice nebyla dostat firmu do profitu. Kdybychom brali jen náš byznys v Česku, tak bychom v zisku byli, ale musíme do toho započíst i dodatečné náklady na chystanou expanzi.
Do dalších let tedy upřednostníte růst před profitem?
Přesně tak. Vykázaná ztráta ve výši nižších stovek milionů může vypadat jako velké číslo, ale když se na to podíváme globálně v rámci Zipu, tak jsou náklady na tým v Praze diametrálně nižší než na týmy v Londýně nebo Sydney. Ambicí je vytvořit z Prahy technologický a produktový hub, který pomůže Zipu expandovat v rámci regionu. Proto budeme personálně i nadále v Česku posilovat.
Co se pro vás, jako pro Twisto, mění, když vás kupuje Zip? Bude existovat značka Twisto?
V budoucnu budeme fungovat pod značkou Zipu. V rámci integrace tak dojde k rebrandigu Twista v České republice i Polsku. V mezidobí se budeme jmenovat Twisto, A Zip Company. V rámci expanze budeme otevírat nové trhy již pod vlajkou Zipu, ale s technologií Twista. Když se tedy kouknete do jádra našeho kódu, bude tam Twisto.
Jak se se Zipem lišíte v nabízeném řešení?
Za poslední dva roky Zip koupil pět firem. Poslední velká akvizice byla byla Quad Pay ve Spojených státech, což etablovalo Zip na americkém trhu. Když se koukneme na firmy, co Zip koupil a co vytvořil v Austrálii, tak Zip je dnes z hlediska zákaznického prožitku nejdál. Twisto aplikace má zase pojištění, směnné kurzy, virtuální karty, odložení platby o několik měsíců. Máme nejhlubší nabídkové portfolium pro zákazníky napříč skupinou. Se Zipem nyní vedeme debaty, jak můžeme aplikace, které Twisto vytvořilo případně aplikovat v rámci našeho regionu a následně je exportovat i globálně. Samotný produkt, tedy odložené platby, je stejný, ale z hlediska nadstavbových služeb je Twisto dále než Zip. Oni ale zase rychleji rostli.
Fintechů zaměřující se na odložené platby je celá řada. Kdo je vaše přímá konkurence?
V Česku je to Mall Pay, v Polsku PayPo, kteří mají online odložené platby, ale nikoliv offline. Jsou to lokální hráči, mají podobné produkty. Z pohledu Evropy to je Klarna, která vstoupila i do Polska. Je otázka času, kdy vyrazí i na naše domovské trhy.
S odloženými platbami jste začali poměrně brzy, konkrétně před osmi lety. Jaký je prostor pro jejich rozvoj?
Vyhraje to ten, kdo bude mít globálně největší pokrytí. Tedy že dokáže například Uberu nabídnout možnost odložených plateb na padesáti trzích. Jít do hloubky produktu a inovovat ho už nebude tolik časté, prošlo to několika evolučními cykly. Možná někdo dokáže najít vylepšení, které teď nevidíme, ale teď jde opravdu expanzi a poskytovat službu v rámci jedné integrace. O to teď hraje Klarna, AfterPay, PayPal a Zip.
Kdo má nejlepší výchozí pozici?
Troufám si říct, že Zip. Je v Kanadě, Americe, Mexiku a Velké Británie, ale i v Asii a Austrálii, Evropu může pokrýt Twisto. Je v hlavních epicentrech a přitom i na exotických trzích v Asii, které Klarna nemá. Zip má nejširší pokrytí trhů a příští rok přidáme další, díky čemuž bychom se mohli stát v pokrytí jedničkou.
Jak se na využívání odložených plateb podepsala pandemie?
Pandemie povzbudila chuť využívat odložené platby nejen na straně zákazníků, ale i u globálních obchodníků. Za posledních dvanáct měsíců vidíme velké globální tendry od největších hráčů a žádají si odloženou platbu, což otevírá nové trhy. Poptávka po odložených platbách od globálních hráčů i nás posouvá na nové trhy, kam bychom bez nich nešli.
V Česku ale adopce není příliš velká. Čím to je?
Je to tak. U Čechů je menší adopce než v Polsku a nebo na Západě. Český zákazník je konzervativní co se týče odložených plateb, kreditek nebo jakýchkoliv dalších způsobů financování nižších nákladů. Samozřejmě hypotéky, spotřební půjčky nebo leasingy jsou u nás normální, ale podíl odložených plateb u bot nebo mikin je v Česku kolem deseti procent, přitom v Německu je to kolem šedesáti procent. I v rámci globálního pohledu je český zákazník poměrně specifický. U Polska vidíme násobně vyšší konverze. Nás to ale aspoň donutilo jít do velké hloubky produktu, abychom českému zákazníkovi ukázali, že to má hodnotu. Většina růstu pro Twisto nicméně přichází v současné době z Polska.
Přitom Češi jsou podle některých názorů v e-commerce napřed. Tak proč zrovna odložené platby nejsou oblíbené?
Myslím si, že to je tím, že v Česku velmi dobře zafungovaly uložené karty, u nichž osvětu udělaly firmy Tomáše Čupra - Slevomat, Dáme jídlo a Rohlík, ale pomohly i banky. Čech se už nebojí platit dopředu. Přitom když jsme s Twistem začínali, tak polovina plateb byla na dobírku. Startovací pozice pro inovace tak byla velké. Dnes se dobírka na e-comeerce podílí zhruba 50 procenty. Za těch osm let se Česko stalo velmocí v placení kartami, a to jak v online světa, tak i bezkontaktně v offline světě.
Ale třeba právě Poláci s tím problém nemají.
Pokud může polský zákazník zaplatit později, tak to udělá. Pro ně je to metoda chytrého nakupování. Polští zákazníci hledají výhody a dárečky při nakupování. Čeští zákazníci v tom naopak vidí háček. Naše mentalita je odlišná od polské i západoevropské, kde jsou odložené platby od příchodu Klarny zakořeněné už několik let.
Ve fintechu se v posledních letech děje hodně věcí, ať už jde o odložené platby nebo jednodušší způsob investování. Proč na to finanční domy nedokáží reagovat?
Oni se snaží digitální cestu, inovaci, naroubovat na existují produkt a dělají to stejní lidé. Nemůžete v bance říct, že najednou bude digitální a inovativní. Pokud by se banky měly fundamentálně změnit, tak by to měly postavit znovu na zelené louce. Několik bank to udělalo, vedle své tradiční banky vybudovali digitální banku, to je jediný model, který funguje dobře. Například odložené platby některé banky využily, ale dělaly to bankovním způsobem - zdlouhavá registrace, schvalování, texty pod čarou nebo menším písmem a dlouhé kontrakty. Bohudík pro nás, banky jsou více regulované, my stále pracujeme s našimi penězi, musíme velmi opatrně pozorovat regulaci, ale banky mají přísnější mantinely.
Michal Šmída (34)
Kariéru začínal v Londýně, kde po dokončení studií na prestižní King’s College nastoupil do banky Barclays Capital. Zkušenosti sbíral také v Erste Bank a investiční skupině ENERN. V zahraničí strávil celkem 11 let, do České republiky se vrátil v roce 2013 a založil Twisto.
