Do vedení Prahy se náměstkyně pro bydlení Alexandra Udženija vrátila po deseti letech, a to opět pod křídly staronového primátora a stranického kolegy Bohuslava Svobody. Ačkoli se magistrát chystá stavět vlastní nájemní byty, město by podle ní mělo byty také kupovat, aby se bytový fond rychleji rozšířil. Nesdílí ovšem názor minulé koalice, že by se měly zastavit všechny rozjeté privatizace městských bytů. „Domnívám se, že není fér vůči lidem, kteří s tím počítali, privatizaci nedokončit,“ řekla Udženija.
Máte na starost vytvoření strategie bytové politiky hlavního města. V čem bude spočívat?
To má dva pilíře. Praha potřebuje alespoň sedm tisíc nových bytů ročně. Začínám pracovat na vytvoření jakési kuchařky, akčního plánu, jak to realizovat. Nebavíme se jen o bytech municipalit, ale i o výstavbě soukromým sektorem. Druhý pilíř je stávající bytový fond, který má hlavní město. Nemyslím teď byty městských částí, kterých je asi 23 tisíc, ale magistrátní, kterých je zhruba 7700. V rámci města potřebujeme, aby tyto byty pomohly široké škále obyvatel, potřebným profesím, mladým rodinám, seniorům, sociálně potřebným, matkám samoživitelkám.
Bohužel pravidla, která nyní platí, nejsou dostatečně férová a tím sítem propadávají lidé, kteří by městský nájemní byt potřebovali. Například matka samoživitelka s jedním či dvěma dětmi nebo senior, který nepobírá žádnou dávku. Na nájemní bydlení městského typu nedosáhnou ani mladí lidé a mladé rodiny.
A to budete měnit?
Ano, měli bychom tu být pro všechny Pražany a škála těch nájemců musí být pestrá. Chceme samostatná pravidla pro všechny skupiny obyvatel – potřebné profese, mladé rodiny, seniory a tak dále. Ještě větší problém mám ale teď se stížnostmi stávajících nájemců. V roce 2019 jsme obdrželi devět stížností od nájemníků, když se tam třeba nastěhoval někdo, kdo působil potíže, hluk, nepořádek. V minulém roce bylo stížností 134. Ta pravidla mají někde díru a je třeba to poupravit, zejména co se týká lidí v sociální nouzi.
Jak to chcete udělat?
Chceme více spolupracovat s Centrem sociálních služeb, které by dohlédlo na to, aby městské nájemní byty získávali lidé, kteří jsou připraveni na návrat do běžného života. Kteří byli třeba dosud v azylových domech a ubytovnách, ale už mají práci, mají návyky, jsou schopni nájem platit. Takto bychom jim rádi pomohli, protože tak budou spokojení všichni, i stávající nájemci. Centrum to už ostatně dělá přes Městskou nájemní agenturu, která provází člověka tím nejtěžším obdobím a shání mu na volném trhu byt, kde za něj garantuje placení nájmu a podobně. Nevidím důvod, proč by agentura nemohla získat nějaké penzum bytů přímo od města právě k těmto účelům.
Nájemní agentura je projekt minulé koalice, který jste z opozice kritizovali. Takže ji nebudete rušit?
V žádném případě. Naopak. Přiznávám, že jsem byla velmi skeptická k tomu, jak to bylo původně odprezentované. Ale musím říct, že když vidím, jak ta služba funguje, tak je to naopak velmi přínosné a řeší problémy, o kterých jsem mluvila.
Kvůli vysokým úrokovým sazbám i nedostatku bytů na trhu nedosáhne mnoho Pražanů na vlastní bydlení, pro některé je náročné zaplatit i komerční nájem. Budete cílit i na tuto skupinu?
Když se bavím s mladými lidmi, tak vidím, jak se trend otáčí a mají čím dál větší zájem o nájemní bydlení. Chtějí studovat, odjet do zahraničí na stáž, nechat se zaměstnat a se založením rodiny třeba vyměnit menší nájemní byt za větší. To chceme jako komunální politici vyslyšet a měli bychom dělat maximum možného, abychom jim to poskytli.
Jsem ráda, že Pražská developerská společnost chystá výstavbu tisíců bytů. Musíme nicméně spolupracovat i se soukromým sektorem. Klíčový je nový stavební zákon, protože pokud čekáme sedm let na povolení, tak s tím současným stavem neuděláme vůbec nic. My máme kde stavět, finance se najdou, ale brzdí nás byrokracie. Pokud se to brzy nerozjede, budu přesvědčovat kolegy v radě, abychom nějaké byty rovnou koupili.
Jaké byty chcete kupovat?
Stále například usiluji o bytový dům České pošty v Moravské ulici v Praze 2, kterého se pošta zbavuje. Budu usilovat o každý byt, který bude na trhu a který bude vyhovovat potřebám města. Nejvíce žádané jsou malometrážní byty kolem 50 metrů čtverečních. Nějaké objekty například k azylovému bydlení poptáváme u naší akciové společnosti Trade Centre Praha, která je naší správcovskou firmou a která monitoruje trh. Pokud se vyskytne vhodný objekt, tak nás kontaktuje. Nehledáme jen velké bytové domy, ale i bytové jednotky v malých domech nebo vilách.
Máte na to ale peníze? To mohou být přece stovky milionů až miliardy korun.
Na nákup bytů v tomto roce rozpočet nemám. Jsem ale přesvědčená, že když přijdu s jasnou koncepcí a jasným požadavkem za radním pro finance, tak určitě finance najde a vyčlení. Toto jsou investice, které se nám vrátí nejenom v nájemném, ale i celkově v těch občanech, kteří zde budou vychovávat své děti a odvádět daně. Investice do bydlení se městu vždy vyplatí.
Budete zvyšovat nájemné v městských bytech?
V tuto chvíli o tom neuvažujeme. My jsme dokonce u inflační doložky nešli do plné výše inflace, ale jen k padesáti procentům. Zohlednili jsme, že v magistrátních bytech máme spoustu zástupců potřebných profesí, seniory, kteří se také potýkají s nárůstem cen energií. Ráda bych k nájemnému přistoupila podle skupin, kterým byty pronajímáme. Jiný nájem může platit čtyřčlenná rodina s oběma pracujícími rodiči a jiný nájem zase senior, který nepobírá žádné dávky a žije pouze z důchodu. To je třeba rozlišit.
Magistrát v minulém volebním období zastavil privatizaci svých bytů, městské části ale ještě loni privatizovaly. Je to tak správně?
To určitě byly dojezdy nastartovaných privatizací. Domnívám se, že není fér vůči lidem, kteří s tím počítali, privatizaci nedokončit. Oni často museli prodat své majetky, založit družstvo, vynaložit peníze, zajistit hypotéku, připravit se na to, ten proces trvá i pět let, a pak jim to město zakáže. To je z mého pohledu nefér. U nás na Praze 2 jsme měli poslední privatizační vlnu někdy před šesti lety, ale dokončili jsme ji také až někdy před rokem.
Takže byste byla pro to, aby se obnovily rozjeté privatizace magistrátních bytů?
Určitě by to, co bylo připraveno a už jednou zastupitelstvem schváleno, mělo dojet, což bohužel v minulém volebním období bývalá koalice některým lidem znemožnila. Mám obavy, že se k tomu už nevrátíme. Ale jsou tady některé případy, kde bude záhodno se o tom pobavit, protože tam hrají roli i různé majetkové poměry v těch domech. To je ale opravdu otázka další diskuze.
Nejdou privatizace proti snaze rozšířit městský bytový fond?
Jak jsem říkala, toto téma bych otevřela jenom v případech privatizací, které nebyly dokončeny. Novou vlnu privatizace bych nebyla ochotná spouštět. Trend ve společnosti se mění a lidé žádají nájemní bydlení a u městských bytů mají větší jistotu, že je nikdo při řádném placení nájmu nevystěhuje. Město může nabídnout jistotu bydlení.
Váš předchůdce se zabýval zejména rekonstrukcemi bytů, čímž rozšířil fond o stovky obyvatelných bytů. Budete v tom pokračovat?
Určitě. Zaprvé jde o rekonstrukci stávajícího bytového fondu, která neustále probíhá. Pak třeba máme areál na Praze 9, který patřil dopravnímu podniku, kde vznikne po rekonstrukci 150 nových malometrážních bytů. Z minulého volebního období je připravená rekonstrukce hotelu Opatov, kde vznikne 275 městských bytů.
Budete podporovat výstavbu spolkového a družstevního bydlení?
S tím spolkovým bydlením mám osobně zatím trochu problém, protože to v našich zákonech není ukotvené. Ve Vídni to funguje velice dobře, ale ty parametry musí u nás nastavit stát. O něco se snaží ministerstva financí a pro místní rozvoj, ale zatím je to opravdu v plenkách. U družstevního bydlení, které rozjela bývalá radní Hana Kordová Marvanová, si zase nejsem jistá, že to bylo nastaveno správně.
Zkoušíme to rozjet v lokalitě Radlická, kde má vzniknout nějakých 260 bytů. Vypsali jsme výběrové řízení pro občany. A v prvním kole se zatím nepřihlásil nikdo. Pokud se do vypršení lhůty na konci června nikdo nepřihlásí, tak to je důkaz, že to bylo špatně nastavené. Jinak by se tam lidé přece hrnuli, když je tak veliká lačnost po bydlení. Zřejmě se to bude muset z gruntu přepracovat.
Tento projekt je takovým dítětem Hany Kordové Marvanové. Spolupracujete s ní i po vyloučení z klubu Spolu poté, co nehlasovala pro Bohuslava Svobodu ve volbě primátora?
Nijak. Já prostě takové lidi jako ona nerespektuji. Je mi jedno, co dělala v minulosti, ale charakter tohoto člověka je naprosto nepřijatelný. Já nejsem schopná ji ani pozdravit a to jsem slušně vychované dítě. Nadto projekt družstevního bydlení nebyl dobře připraven a že se nikdo po roce výběrového řízení nepřihlásil, je samo o sobě důkazem.
Máte na starosti i oblast sociálních služeb a zdravotnictví. Chystáte tam nějaké velké investice?
Ve zdravotnictví má hlavní město velmi omezené pole působnosti, v Praze je většina nemocnic fakultních, které patří pod stát. Máme nicméně příspěvkovou organizaci Zdravotnickou záchrannou službu hlavního města Prahy, pro niž chceme vybudovat nové sídlo na Proseku za tři miliardy korun, o kterém se léta jenom mluví. Byla vypsaná architektonická soutěž na nové sídlo. Zahájení stavby je plánováno na červen 2027 a kolaudace stavby na leden 2030.
Myslím, že si to pražští záchranáři opravdu zaslouží. Velký nedostatek je v sociální službách, kde potřebujeme nové domovy pro seniory, domovy se zvláštním určením, stacionáře. Už teď jsou všude dlouhé čekací listiny a populace stárne. Pokud tady nešlápneme na plyn, stane se nám totéž co na středních školách. Nebudou místa.
Alexandra Udženija (47)Pražská politička a dlouholetá členka ODS vystudovala Vysokou školu ekonomickou. Poprvé uspěla v komunálních volbách v roce 2006, kdy byla za ODS zvolena do zastupitelstva Prahy 2, kde působí dodnes. Vystřídala několik pozic radní a nyní je starostkou. Funkce se ovšem vzdá v červnu kvůli pozici ve vedení města. Udženija byla opakovaně zvolena i do magistrátu. V roce 2010 se stala radní pro oblast majetku a podpory podnikání. Po rozpadu koalice v roce 2013 ovšem byla odvolána. Do vedení metropole se vrátila v roce 2021 v rámci koalice Spolu, Pirátů a STAN. Stala se náměstkyní pro oblast bydlení, sociálních věcí a zdravotnictví. |
