Do projektu Vltavské filharmonie se vkládá stát. Praha potřebuje od vlády peníze

Okolo roku 2030 by již okolí Bubnů mohlo vypadat jako jedno velké staveniště. Mimo jiné i proto, že tou dobou má u stanice metra Vltavská být v plném proudu stavba nové filharmonie od dánského ateliéru Bjarke Ingels Group.

Okolo roku 2030 by již okolí Bubnů mohlo vypadat jako jedno velké staveniště. Mimo jiné i proto, že tou dobou má u stanice metra Vltavská být v plném proudu stavba nové filharmonie od dánského ateliéru Bjarke Ingels Group. Zdroj: Bjarke Ingels Group

Budova fiharmonie od dánského ateliéru Bjarke Ingels Group vyjde hlavní město minimálně na devět miliard korun, odstartuje v roce 2027. Hotovo má být v roce 2031.
Stavba, která vyjde hlavní město minimálně na devět miliard korun, odstartuje v roce 2027. Na místě získají zázemí Česká filharmonie i Symfonický orchestr hlavního města Prahy.
Odborníci na reality očekávají, že budova může mít výrazný vliv na podniky ve starší zástavbě. Zatímco dnes se v okolí Vltavské pohybují především lidé bydlící v Praze 7 či lidé cestující za prací, filharmonie přitáhne na místo i turisty.
To bude mít vliv například na obsazení maloobchodních ploch v okolí, kde dnes podnikatelé cílí primárně na lokální zákazníky.
Nové dopravní řešení okolí filharmonie
7
Fotogalerie

Zatímco architekti dopracovávají návrh Vltavské filharmonie, zástupci Prahy posouvají jednání na vládní úroveň. Novou koncertní síň za téměř deset miliard korun neufinancuje hlavní město samo, potřebuje k tomu státní příspěvek a možná i soukromé investory. Vedení Prahy se začátkem června poprvé sešlo s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS) na schůzce o budoucím využití budovy. Ministr by zde rád viděl nové sídlo České filharmonie.

Zástupci Prahy ocenili, že vláda projevila oficiální zájem o výstavbu budovy, která by se měla stát monumentem nově chystané čtvrtě v lokalitě Bubny-Zátory. „Vltavská filharmonie se stane klíčovou kulturní institucí celorepublikového i evropského významu. O jejím financování a provozu tedy jednáme se státem,“ řekl náměstek primátora Petr Hlaváček. Schůzka s Baxou byla na této úrovni první.

„Projekt Vltavské filharmonie představuje celonárodní i mezinárodní záležitost a stát má velký zájem o vznik této budovy,“ řekl Baxa, který by měl spolu s dalšími vládními kolegy, zejména s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), určit priority a očekávání státu od nové koncertní budovy. Od toho by se zřejmě odvíjela výše příspěvku státu nebo jeho organizací.

„Budeme v této debatě nadále pokračovat společně s Českou filharmonií,“ dodal ministr. Tento symfonický orchestr, který je příspěvkovou organizací ministerstva kultury, v současnosti sídlí v Rudolfinu. Více než 140 let stará Dvořákova síň v novorenesanční budově však už neodpovídá nejmodernějším akustickým standardům, nedokáže například hostit ty největší symfonické orchestry a na některá velká hudební díla tak musejí čeští posluchači za hranice země. Poslední koncertní sál byl v Praze postaven v roce 1912 v Obecním domě, kde zase podle hudebníků chybí odpovídající zázemí.

Náměstek primátora pro kulturu a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) uvedl, že na stole bylo několik variant spolupráce města se státem. Nechtěl ovšem přiblížit, o které šlo. „Vláda si na to musí udělat nějaký názor a rozhodnout se, jaká forma zapojení státu by ji zajímala. Pak budeme jednat dál,“ řekl.

Vítězný projekt Vltavské filharmonie v současnosti dopracovává dánské studio Bjarke Ingels Group do podrobné architektonické studie. Hotovo má být na podzim. Příprava projektové dokumentace vyjde zhruba na miliardu korun, samotná stavba má stát 9,4 miliardy korun. Je ale pravděpodobné, že se tento rok starý odhad ještě zvýší, až bude studie hotová. Stavba má začít v roce 2027, dokončena má být o čtyři roky později.

Budova nemá sloužit pouze jako koncertní sál, ale díky střechám pro pěší, spojení s Vltavským nábřežím a novým veřejným prostranstvím i jako centrum scházení Pražanů a návštěvníků metropole. V budově by měly být tři sály – koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob. Kromě České filharmonie by zde mohl najít zázemí i Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Nacházet by se zde měla také hudební knihovna, učebny, restaurace i komerční prostory.