Richard Paulů: Export sladu byl loni druhý nejvyšší v historii

Richard Paulů

Richard Paulů Zdroj: E15 Anna Vackova

Loňská výroba sladu v Česku stoupla o čtyři procenta na 522 tisíc tun. Na výsledku se podepsal zejména export, který byl druhý nejvyšší v historii a za rekordem z roku 2004 zaostal o pouhé dva tisíce tun. „Na nárůst výroby měla pozitivní vliv i zvýšená výroba piva v Česku,“ říká Richard Paulů, generální ředitel největší firmy v oboru, Sladovny Soufflet ČR.

* E15: Nakolik je výroba sladu závislá na výrobě piva v Česku?

Z desetiletého průměru se dá říct, že zhruba polovina sladu vyrobeného v Česku se zde spotřebuje a zhruba polovina se vyveze. Dovolím si tvrdit, že 98 až 99 procent výroby sladu se spotřebuje v pivovarství a pouze zanedbatelný zlomek v jiných potravinářských výrobách, například u cukrovinek, v pekárenství. V minulosti se v Česku používal i k výrobě whisky.

* E15: Jaký je podíl sladoven samotných pivovarů na celkové výrobě?

Zhruba 25 procent, zbytek je výroba komerčních sladoven. Naprostá většina sladu z pivovarských sladoven pochází ze sladoven Plzeňského Prazdroje, asi jen dvě až tři procenta z toho jsou menší provozy. Jsou ale specifické případy, kdy sladovna dodává nejen pivovarské skupině, která v ní má majetkový podíl, ale prodává i na volném trhu, takže jsou to spíše komerční sladovny. Celkem jsem v Česku napočítal 33 sladoven.

* E15: Česko je čtvrtým největším exportérem sladu v Evropské unii. Kam všude se český slad vyváží?

Dlouhodobě se asi 40 až 45 procent vyváží do Polska. Největším vývozcem je naše firma, její podíl na vývozu z Česka byl v posledních pěti letech 90 až 95 procent. Za první měsíc letošního roku jsme měli podíl na exportu dokonce 99 procent.

* E15: V Polsku z českého sladu dělají pivo?

Výhradně pivo.

* E15: To levné pivo, které se pak ve velkém vozí do tuzemských obchodních řetězců?

Ne. Tady bych si dovolil oponovat, protože toto levné pivo se buď vyrábí z místního polského sladu, anebo ze slovenského. Pokud vím, čeští sladaři polským výrobcům levného piva slad nedodávají. Český slad se najde ve značkách, jako například Tyskie z pivovaru Tychy či Źiwiec.

* E15: Loni se druhé největší množství sladu vyvezlo netradičně do Rumunska. Proč?

To způsobila tamní neúroda ječmene a snížená výroba sladu. Jinak na druhém místě bývá Německo. Významné množství se vyvezlo i do Velké Británie, Kuby, Švýcarska, Ruska, Maďarska a Slovinska.

* E15: Do noty vám prý zahrálo i to, že v Británii ožil trh s výrobou whisky?

V Británii se na výrobu whisky používá zhruba 700 tisíc tun sladu. Výroba whisky šla nyní nahoru a podle posledních reportů jede téměř na plnou kapacitu. Britští sladaři dodávají výrobcům destilátů, proto tolik nevyvážejí na ostatní trhy, a je tak na nich více místa. Z českého sladu se ale whisky v Británii nevyrábí.

* E15: Do Česka se slad – i když v zanedbatelném množství – také dováží. Dá se použít pro výrobu piva s chráněným zeměpisným označením České pivo?

Když bude vyrobený z ječmene vypěstovaného v českých zemích, tak ano. Podmínkou je, že musí být ze schválených odrůd vypěstovaných v rámci vymezeného území. Ale jestli se slad z něho vyrobí někde jinde, je jedno. Kdyby tomu tak nebylo, zabývaly by se tím antimonopolní úřady a Evropská komise, protože by to bylo bránění konkurenci.

* E15: Jak se na výrobě sladu projevuje chráněné zeměpisné označení České pivo, které pivovary používají od roku 2008?

Především musíme používat doporučené odrůdy ječmene. V minulosti činil podíl tuzemských odrůd vhodných pro výrobu sladu pro České pivo 20 až 25 procent, v současné době je to přibližně polovina. To odpovídá tomu poměru spotřeby sladu v Česku a vývozu. Na druhé straně místní výroba musí být konkurenceschopná. Jinak by si pivovary nechaly zesladovat místní ječmen v zahraničí. Že by tedy České pivo bylo dlouhodobou garancí pro tuzemské sladaře, že se jim bude dýchat lépe. Výroba v zahraničí je ale zatížena dvojí logistikou – nejprve musíte dovézt ječmen do zahraniční sladovny a pak dovézt slad do pivovaru – takže jistá výhoda tady je.

* E15: Nedávno vznikla nadace na podporu Českého piva, jehož členem je i svaz pivovarů a sladoven i Soufflet. Proč byla založena a má už nějaké výsledky?

Zatím je to v počátcích. Nadaci jsme založili proto, že pivovary, sladovny i šlechtitelé ječmene chtějí, aby byla v Česku zachována klasická výroba piva. Aby se s přispěním vědců přišlo na to, co je pro české pivo typické, proč se dobře pije, čím se odlišuje. Chceme také do budoucna i finančně podpořit jak výzkum, tak šlechtění a zkoumání odrůd.

* E15: Už jste vybrali nějaké peníze?

Všichni zakladatelé přispěli základním vkladem, což bylo 50 tisíc korun každý.

* E15: To zase není tak moc.

To bylo na zahájení činnosti. Ta se nyní rozbíhá.

* E15: Jaký druh sladu se v Česku nejvíce vyrábí?

Většina sladu, 96 až 97 procent, je slad českého plzeňského typu, který se používá na výrobu světlých piv. Zbytek jsou speciální slady – pšeničný či pražený, který se vyrábí v pražičích stejných jako k pražení kávy, takže má tmavou barvu a karamelovou chuť. Tyto dva typy se používají i v pekárenství pro zlepšení chuti a tmavší barvu, takže se nepoužívají průmyslová barviva. Dlouhodobě se ale podíl mění, neboť v průběhu sedmi osmi let se nám výroba speciálních sladů zdvojnásobila.

* E15: To způsobil současný boom minipivovarů?

Důvodů je více. Jednak je tady větší sortiment speciálních piv než v minulosti, kdy pivovary vyráběly desítky, dvanáctky a jedno tmavé pivo. Na polotmavé a tmavé speciály jsou pražené slady potřeba. Pivovary jej ale také používají na výrobu nealkoholického piva, neboť zlepšuje plnost chuti, podporuje jeho pěnivost a upravuje barvu. Poměrně velký nárůst výroby pražených sladů souvisel i s tím, že pivovary je používají jako doplněk do ležáků, protože podíl speciálních piv přece jen není až tak velký.

* E15: Pro sladaře je základní surovinou ječmen jarní, jehož plochy však v Česku permanentně klesají a jsou nejnižší od roku 1989. Co to pro vás znamená?

Obecně klesá nabídka a k dispozici je ho méně. V minulosti se ve sladovnách spotřebovala zhruba třetina sklizeného jarního ječmene, nyní je to už padesát i více procent. S poklesem stavu hospodářských zvířat je ale menší tlak z krmného sektoru. V minulosti se dvě třetiny zkrmily, dnes je to podstatně méně. Velmi významně zato vzrostl vývoz sladovnického ječmene a čeští zemědělci vyvážejí sladovnický ječmen do všech okolních zemí.

* E15: Takže se neobáváte nedostatku ječmene?

Toto nebezpečí je permanentní. Už proto, že jarní ječmen má poměrně krátkou vegetaci. Při nepříznivých výkyvech počasí se může stát, že větší část sklizně není použitelná ke sladařským účelům a ječmen se musí začít dovážet.

* E15: Proč osevních ploch ječmene ubývá?

Za prvé je to úbytek orné plochy obecně, což může ročně činit kolem sedmi osmi tisíc hektarů. Za druhé je to konkurence ostatních plodin. Neustále rostou osevní plochy především řepky a kukuřice na zrno nebo na siláž, která je používaná v bioplynových stanicích pro výrobu energie. Obiloviny tak soutěží na nedotovaném trhu s bioenergetikou, která dostává dvoje dotace navíc.

* E15: Jaké?

První jsou investiční, kdy jsou poskytovány různé formy dotací při výstavbě, druhé pak dostávají prostřednictvím výkupních cen energií, především elektrické. A na nás jako potravináře to dopadá dvakrát – jednak nám to zvyšuje konkurenci při získávání základní suroviny, jednak to zdražuje energie, což jsou po surovině naše druhé největší náklady. Pro nás je bioenergetika velkým nebezpečím. Kromě toho je to obor veskrze prolezlý lobbismem, kdy si různé skupiny snaží prosadit různě velké dotace. Můžeme spekulovat, jak je to státem kontrolováno a dobře řízeno.

Richard Paulů (51)

Rodák z Prostějova. Absolvent Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, obor kvasná chemie a bioinženýrství (1985). V roce 1988 nastoupil do prostějovského závodu Obchodních sladoven jako vedoucí výroby a poté se stal ředitelem závodu. Od roku 1993 zastával funkci výrobně-obchodního náměstka, v letech 1997 až 1999 byl obchodním ředitelem celé tehdejší skupiny Tchecomalt Group. Poté do roku 2002 působil jako předseda představenstva a ředitel akciové společnosti Obchodní sladovny, jejíž jmění posléze přešlo na většinového majitele Sladovny Soufflet ČR. V nich byl mezi lety 2002 až 2005 výrobním a technickým ředitelem a nyní zastává pozici předsedy představenstva a generálního ředitele. Je členem předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven.