Češi umějí přijít s inovacemi, jejich potenciál se jim ale nedaří byznysově využít. Pavel Konečný, šéf start-upu Neuron soundware, kritikou tuzemského start-upové prostředí nešetří. „Nějaký opravdu velký byznysový úspěch by Česko pomohl navést na cestu, kudy se ubírá Izrael,“ říká o potenicálu české scény začínajících podnikatelů. Se svou firmou se teď dostal do fáze, kdy by mohl jít ostatním příkladem. Z originální diagnostiky strojů zkouší udělat standardizovaný produkt a uspět na globálním trhu.
Vláda se snaží profilovat Česko jako Country for the Future. Kdybyste jí mohl doporučit jeden krok, který by přispěl k naplnění tohoto kréda, co by to bylo?
To nejdůležitější už udělali - že si vůbec něco takového zadali jako cíl. Státní úřady jsou ale samozřejmě ve svém fungování dost pomalé a mají velkou setrvačnost. Je legrační mít třeba státní program na robotizaci s jedním z hodnotících kritérií v podobě počtu vytvořených pracovních míst. Kdybych měl ale zmínit jeden praktický projekt, tak myslím, že by za relativně drobné peníze stálo za to udělat dobrý open-sourcový přepisovač mluvené češtiny do textu. Protože existující řešení jsou většinou buď placená, nebo postavená na starších verzích algoritmů. Jeden takový velmi dobře zpracovaný nástroj dostupný komukoliv by naší ekonomice prospěl a pomohl by třeba rozvoji nějakých nových služeb.
Určitě nemáte na mysli jen přepisování mediálních rozhovorů...
Ne, program by šel třeba využít ve spojení s možnostmi umělé inteligence. Jasně, Google vám nějaké podobné řešení nabídne, ale nemáte možnost si ty slovníky upravit nebo doplnit. Troufám si tvrdit, že by to mohlo naše HDP posunout výrazně více než pár kilometrů dálnic, a to přitom za výrazně menší peníze.
Na konferenci Smart Future pod hlavičkou E15 Premium jste celkem ostře kritizoval českou start-upovou scénu. Zdejší podniky jsou údajně co do inovací na úplném chvostu, byť si podle vás řada z nich namlouvá opak. Máte snad pocit, že to je i případ Neuron soundware?
To ne. Musím říct, že dříve by sousloví start-up člověk nepoužil v běžné řeči, teď je to etablovaný pojem. Jde ale o to, že ten náš pohled je hrozně lokální. V Německu má třeba téměř každá větší firma svůj investiční fond. Tady v Česku je ale podobných jen pár. A každý si hlídá jen ten svůj fokus. Například jsem v San Francisku mluvil s německým výrobcem světlometů do aut a ty zajímá jen dění kolem těch jeho světel apod. Na otázku, proč nehledají start-upy v Berlíně, tak odpovídají, že tam v jejich oboru je jen pár příležitostí za rok. V takovém Silicon Valley zkrátka nápady nevznikají, tam s nimi lidi přijedou. A tak hledají tam, kde se koncentruje jak komunita investorů, tak inovátorů. Ne všichni uspějí, je tam třeba těžší získat vhodné lidi, ale v této souvislosti ještě vynikne, jak lokální ten náš rybníček opravdu je.
Jako místo přístupem k inovacím s českými městy nesrovnatelné jste uvedl německý Berlín. Je to kvůli velikosti německého trhu?
Ano, na velikosti země záleží. To je první věc. Druhá věc, že investiční kapitál je v Německu mnohonásobně vyšší. Jedna podobně zaměřená start-upová firma, se kterou jsme se potkali v jednom akceleračním programu, třeba získala na investicích 25 milionů eur. To je v přepočtu přes půl miliardy vržených třeba jen na monitoring výhybek. Jde o prostředky, které tady v Česku získáte výjimečně. A zmíněné Silicon Valley, kde start-up dostane na rozjezd klidně 100 milionů dolarů (2,3 miliardy korun), je samozřejmě ještě úplně jinde.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
