V sobotních parlamentních volbách na Slovensku přesvědčivě zvítězil Robert Fico a jeho Směr-SD se ziskem téměř 23 procent hlasů. Teď ho však čekají složitá vyjednávání o vytvoření nové vládní koalice. S kým nejpravděpodobněji složí parlamentní většinu? Díky čemu porazil Progresivní Slovensko Michala Šimečky? A vážně hrozí Bratislavě „orbanizace“ politického režimu? Na to v rozhovoru s e15 odpovídá slovenský politolog Tomáš Koziak.
Co podle vás bylo hlavním faktorem, který rozhodl o výsledku voleb?
Slovenští voliči dnes především vzkázali politikům, že jsou otráveni koaličními hádkami, ke kterým docházelo v posledních letech, a chtějí hlavně klid a stabilitu, kterou jim Směr ve své kampani velice prozíravě nabízel. Dalším objektivním faktorem je, že se životní úroveň Slováků vinou pandemie či války na Ukrajině zhoršila, což je problém, se kterým se v současné době potýká celá Evropa. Minulá vláda měla smůlu, že nastoupila v době nejtěžší zkoušky, jakou kontinent prošel od konce druhé světové války. To spolu s neschopností Matovičova kabinetu vyústilo ve výbušnou kombinaci, která vystřelila Roberta Fica zpátky k moci.
Je to tedy i o selhání Ficových protivníků?
Určitě. Konkrétně Progresivní Slovensko nezvítězilo, protože zásadně podcenilo kampaň v regionech. Žiju na východě země a můžu potvrdit, že ve zdejších malých městech a vesnicích narazíte na billboard Progresivního Slovenska jen velmi zřídka. Dokonce i jejich program pro regiony byl slabý. Jsou to intelektuálové, kteří hovoří jazykem, jakému lidé z venkova nerozumí.
Zároveň bych chtěl poukázat na to, že některé průzkumy, které agentury pro výzkum veřejného mínění před volbami zveřejňovaly, byly hodně přestřelené a neodpovídaly realitě. Zřejmě zde sehrál roli známý sociologický jev, kdy se lidé, kteří podporují nejradikálnější strany, bojí své názory vyslovit nahlas a v anketách odpovídají nepravdivě.
Podaří se Ficovi složit parlamentní většinu a podle vás s kým?
Jako nejpravděpodobnější vidím v tuto chvíli variantu, že vznikne trojkoalice Ficova Směru s Hlasem Petera Pellegriniho a Slovenskou národní stranou (SNS) Andreje Danka. Programově k sobě mají nejblíž, takže domluvit se mohou i velmi rychle. Problém je v tom, že tahle koalice by měla v parlamentu jenom 79 křesel, což je opravdu těsná většina (k dosažení většiny je zapotřebí minimálně 76 křesel - pozn. red.), a jejich vláda by tak byla hodně křehká. Teoreticky se k nim může připojit ještě čtvrtá strana, například křesťanští demokraté (KDH), která by jim dodala jasnější převahu, ale to podle mě není moc reálný scénář. Myslím, že lídr KDH Majerský by měl problém spolupracovat s krajně pravicovou SNS.
Progresivní Slovensko šanci sestavit vládní kabinet nemá?
To už je asi nereálná věc. Hlas má ke Směru mnohem blíž než k Progresivnímu Slovensku. Fico navíc potřebuje sestavit vládu za každou cenu, aby zastavil, nebo alespoň zpomalil vyšetřování řady korupčních kauz, které se týkají jeho nejbližších spolupracovníků. Například Ficův bývalý ministr vnitra Robert Kaliňák je stále obviněný v několika případech. Domnívám se proto, že šéf Směru bude v rámci povolebního vyjednávání ochoten sáhnout i k velkým kompromisům.
Třeba k tomu, že nabídne post premiéra Pellegrinimu?
Ano, ani to nelze vyloučit. Všechno teď bude záležet hlavně na vyjednávacích schopnostech Petera Pellegriniho a na jeho kuráži. Je teď v pozici, kdy si může dovolit hrát roli drahé nevěsty, za kterou bude potřeba hodně zaplatit. Když tu svou pokerovou hru s Ficem sehraje dobře, klidně se může stát premiérem. Na druhé straně, spolupráce se Směrem představuje pro Hlas závažné reputační riziko do budoucna. Pokud Hlas půjde s Ficem do koalice, navždy tak potvrdí, že je vlastně jen mladším bratrem Směru.
Pokud vznikne vláda v čele s Ficem, skutečně podle vás hrozí, že dojde k výrazné změně ve slovenské zahraniční politice? Přestane země podporovat Ukrajinu v jejím válečném úsilí?
K nějakým změnám v každém případě dojde. Směr i SNS dopředu avizovaly, že pokud se dostanou do vlády, vojenskou pomoc Ukrajině zastaví. Na druhé straně si myslím, že Fico je především pragmatický politik a moc dobře ví, že pokud bude Slovensko tvrdě vystupovat proti Evropské unii a západním hodnotám, může ztratit přístup k unijním penězům. Je proto možné, že jeho reálná zahraniční politika bude nakonec vypadat úplně jinak, než jak by se mohlo zdát z jeho předvolební kampaně. I v této záležitosti bude důležité, jak se k tomu postaví Pellegrini, jehož Hlas je z té trojice jednoznačně nejvíce proevropskou stranou a měl by své koaliční partnery mírnit.
Nicméně je také pravda, že Fico je dnes jiný, než jaký býval před patnácti lety, a ta proruská rétorika, co zaznívala v kampani od zástupců Směru či SNS, byla místy opravdu děsivá. Jestli v ní budou pokračovat, může Slovensko skončit ještě hůř než Maďarsko a budeme považováni za černou díru Evropské unie. Protože některé výroky, které Fico nebo Danko pronesli, by si ani Viktor Orbán nedovolil. Už první dny po vzniku vlády nám naznačí, do jaké míry si Slovensko zachová prozápadní orientaci, nebo jak moc se chystá koketovat s Putinovým režimem.
Volební účast byla nejvyšší za 21 let. Čím si to vysvětlujete?
Vysokou volební účast jsem očekával. Přisuzuju to hlavně vyhrocené volební kampani a také skutečnosti, že se spousta stran pohybovala na hranici volitelnosti a to vždycky působí na lidi mobilizačně. Když v televizi vidíte, že vaše strana potřebuje pro vstup do parlamentu každý hlas, tím spíš k volbám přijdete.
