Solární panely dnes tvoří jen třetinu nákladů na instalaci, říká spolumajitel Photon Energy

Generální ředitel a spolumajitel firmy Photon Energy Georg Hotar

Generální ředitel a spolumajitel firmy Photon Energy Georg Hotar Zdroj: Anna Vackova, E15

Generální ředitel a spolumajitel firmy Photon Energy Georg Hotar
Generální ředitel a spolumajitel firmy Photon Energy Georg Hotar
3
Fotogalerie

Developer a provozovatel solárních elektráren s českými kořeny, společnost Photon Energy, nedávno dokončil další solární park v Maďarsku a aktuálně má do tamní sítě připojeno 11,5 megawattu instalovaného výkonu solárních elektráren. Investice mají navíc nadále pokračovat. „Tento rok bychom měli mít postavených už zhruba 33 megawattů solárních elektráren a v plánu jsou další,“ říká spolumajitel firmy Georg Hotar.

V Maďarsku jste na jaře dokončili výstavbu dalších solárních elektráren a v budoucnu tam máte mít připojeno do sítě dokonce 50 megawattů solárního instalovaného výkonu. Plán stále platí?

Ano. Těch 50 megawattů je ale spíše orientačních. V delším horizontu by to mělo být víc.

A jak vychází plán časově? Minulý rok jste říkali, že chcete mít v síti 50 megawattů už na konci tohoto roku, nyní jich máte zatím jen 11,5.

Termín dosažení tohoto cíle jsme posunuli o rok, tedy na konec příštího roku.

Co je příčinou zpoždění? 

Bohužel se zpozdil celý trh, protože se natáhla příprava projektů. Žádný fatální dopady to ale mít nebude, licence na podporu, které jsme získali, se dají prodloužit. 

Kdy tedy dojde k dalšímu navýšení instalovaného výkonu?

Tento rok bychom měli mít postavených už zhruba 33 megawattů solárních elektráren a v plánu jsou další.

Dokážete odhadnout, jaká je přibližná návratnost vašich solárních projektů v Maďarsku?

Je to těžké vyčíslit, ale myslím, že se pohybujeme kolem sedmi až osmi let.

Jak se byznys proměnil od doby, kdy jste začali podnikat?

Začínali jsme na českém trhu zhruba před deseti lety. Solární elektrárny tehdy byly teprve na začátku. Za tu dekádu se technologie výrazně zlepšily a investiční náklady dramaticky klesly. Na druhou stranu jsou dražší už hotové projekty, které také občas nakupujeme.

A když přejdeme k jádru celého bynysu, tedy solárním panelům, jak se vyvíjejí jejich ceny?

Když jsme zhruba před třemi lety přišli do Maďarska, panely stály 40 centů za kilowatt instalovaného výkonu, přičemž nejnižší cenu jsme zaznamenali na konci minulého roku, kdy klesla k 20 centům. V horizontu pěti let lze ještě očekávat další pokles až k 15 centům, ale dál už moc není kam klesat.

Je to dostatečný pokles k tomu, aby i v tuzemsku mohl fungovat solární park na zcela tržních principech?

Na německých aukcích se ukazuje, že vysoutěžené výkupní ceny elektřiny pocházející ze solárních zdrojů jsou na úrovni tržní ceny silové elektřiny. Takže potenciál tam určitě je, ale třeba ve Španělsku, kde projekty nedotovaných elektráren už stavějí, je tento model problematický.

Proč?

Je to velice riskantní, protože tržní výkupní ceny mohou být ve chvíli, kdy jedou všechny solární elektrárny v zemi naplno, klidně i negativní.

Takže tomu trendu moc nevěříte.

V dohledné době spíše ne. V budoucnu tomu ale mohu výrazně napomoci dvě věci. První je masové rozšíření baterek, které výrobcům solární energie mohou pomoci prodávat elektřinu v době, kdy je nejdražší, a druhou je rozvoj elektromobility, která výrazně navýší poptávku po elektřině a sníží tak pravděpodobnost, že ceny elektřiny klesnou pod nulu. Nutnou podmínkou je ovšem i vybudování takzvané chytré sítě, která by byla dostatečně flexibilní.

To zní jako velmi vzdálená budoucnost. Hrozí i konec výroby u elektráren, které byly připojené do sítě před rokem 2010 a kterým skončí provozní podpora v roce 2030?

Na to je ještě brzy. Bude záležet na technickém stavu elektráren, ceně silové elektřiny, hodnotě toho kterého pozemku a také jeho možném alternativním využití.

Nemůže k přechodu na tržní principy pomoci další technologický rozvoj? Mluví se například o potenciálu perovskitových článků.

Já bych si to přál, ale výraznou solární technologickou revoluci nečekám. Zajímavé například je, že ceny solárních panelů už u větších elektráren nehrají zásadní roli. Nyní tvoří jen třetinu nákladů celého projektu. Před deseti lety, když jsme začínali, to bylo 70 nebo 80 procent.

Nicméně už nyní máme v Austrálii větší projekty, které zjednodušeně řečeno fungují jen na investiční, a nikoliv provozní podpoře. Postavili jsme například solární panely na střechách německých supermarketů Aldi, které díky tomu odebírají méně elektřiny ze sítě. Podpora je zajištěna přes licence, které lze volně prodávat na trhu.

Tušíte už, jaká by mohla být u těchto střešních elektráren návratnost?

Odhadujeme, že se přiblížíme návratnosti pěti let, což už je opravdu zajímavé. Velké střešní plochy mají pro solární energetiku obrovský potenciál a jsem si jistý, že podobných projektů bude nejen v Austrálii velmi rychle přibývat.

V Austrálii vás ale nyní zřejmě zaměstnávají zejména projekty s výrobcem panelů Canadian Solar. V jaké fázi připrav je výstavba pěti obřích solárních parků o souhrnném instalovaném výkonu 1,1 gigawattu?

Když se nestane nic mimořádného, tak bychom mohli začít stavět do konce roku.

Stále platí, že svůj podíl v projektech firmě Canadian Solar prodáte hned poté, co stavbu dokončíte?

Ano. Už nyní tam máme minoritní podíly. U jednoho 49 procent a u zbylých 25.

Chystáte se i na jiné trhy?

Ano, chceme do Velké Británie, ale je to stále ještě ve fázi příprav. Měl by to být podobný model jako v Austrálii se supermarkety Aldi. Uvažujeme také o vstupu na polský trh, kde se rozjíždí aukce.

V minulém roce jste dokončili několik projektů. Máte už konsolidované hospodářské výsledky?

Ano. Loni nám vzrostla EBIDTA (zisk před zdaněním a odpisy, pozn. red.) o pět procent na 213 milionů korun a tržby se zvýšily o 17 procent na 523 milionů korun.

Co bylo příčinou?

Částečně pomohly tržby z prodeje většího objemu vyrobené elektřiny a částečně peníze, které jsme dostali zaplacené za přípravu australských solárních projektů od výrobce panelů Canadian Solar. U těchto projektů Canadian Solar zároveň koupil i podíly za celkem tři miliony eur, v přepočtu zhruba 77 milionů korun, což se v zisku také projevilo.