Zkostnatělá a zamrzlá v minulém století. To jsou asi ještě ty lepší popisy České pošty. Před rokem dostala jedna z největších státních firem v Česku, na které každý vidí zřejmě jen to nejhorší, nového šéfa, který ji chce změnit, aby nezkrachovala. „Pošta před krachem je, záleží, zda to stát chce udržet, nebo ne. A v jaké podobě,“ říká generální ředitel Roman Knap.
Jaký byl největší šok, když jste loni nastoupil?
Asi kancelář. Šílená, velká, neosobní. Byl jsem zvyklý na malou místnost a kolem openspace, kde seděli ostatní manažeři. Když jsem vyšel, se všemi se dalo hned mluvit. Tady je to jako čekání na audienci.
A z pracovního hlediska?
Asi to nebyla jedna věc, spíš šlo o způsob nastavení a fungování celé organizace. Když máte pod sebou pyramidu, všechny vrstvy čekají na rozkaz a říkají si: to jsem zvědav, co ten nový předvede. Ale nikdo neřekne tomu pod sebou, co má dělat a jak a kdy to má být hotové. Krom toho má ta pyramida ještě jednu nad sebou: média, politické odpůrce, zakladatele, premiéra, veřejnost. Všichni čekají, jak vše bude perfektně fungovat. Všichni budeme dělat zadarmo a budeme úžasně ziskoví. Tohle všichni očekávají ode mě a pak jen pyramidy říkají: tak tahle tedy ne.
Minimálně druhé patro pyramidy během roku odešlo, máte nové manažery, které jste si sám vybral. Ti už vědí, co chtějí a jak toho docílit?
Ti ano, ale musíte to vysvětlit těm níže. Přepážkový pracovník má nad sebou vedoucího pošty, pak je manažer obvodu, pak regionu, pobočkové sítě, obchodní ředitel a já. Mezi mnou a přepážkou je pět úrovní.
Je, nebo bylo?
Jednu jsem ubral. Změnili jsme divize, nastavili jsme základní počty, kolik může mít manažer pod sebou podřízených.
Kolik bílých límečků už odešlo?
Je to průběžné. Minulý rok jsme škrtli nějaké otevřené pozice, to bylo asi 50, teď je to asi 160. Nemůžete propouštět jen límečky, musí zeštíhlet celá pyramida. Nemůžeme se zbavit řídící úrovně a nechat si pod sebou hromadu lidí. Třicet tisíc lidí se v pěti lidech uřídit nedá.
Na poště je 28procentní fluktuace, ročně odejde osm tisíc lidí. Sedm tisíc chcete propustit během let v rámci restrukturalizace, na druhé straně vám tisícovka lidí průběžně chybí. Kde je optimum?
Personální náklady pošty jsou 70 procent. Zdravější pošty to mají zhruba padesát procent. Tam bychom se chtěli dostat. Lidé potřeba budou, ale musíme se dostat na nějakou rozumnou úroveň s využitím třeba externích dopravců nebo zefektivnění třídících a samoobslužných zón.
Už se nechceme vymlouvat, že nám chybějí lidé. Věci, co jdou samoobslužně, tak do budoucna chceme dělat a nebudeme donekonečna hledat a nabírat lidi. Nechci být rok co rok frustrovaný, že z těch osmi tisíc nabraných nám čtyři tisíce odešly. Potřebuji lépe řídit kapacitu a výkyvy sítě.
Mluvíte o největší sezoně?
Ano. Před Vánocemi dodáme nebo zpracujeme půl milionu balíků denně, ale teď je mrtvo - třeba 150 tisíc balíků denně. Takže co máte udělat? Postavit síť, co zvládne půl milionu, a držet kapacitu celý rok, deset měsíců v roce těžce prodělávat, což proděláváme, a dva měsíce v roce doufat, že to zvládneme? Anebo postavit síť na 200 tisíc balíků, aby finančně efektivně celý rok běžela, a pak si dva měsíce nechat na sebe řvát, že to Česká pošta nestíhá?
Víte, mně hlava nebere, proč se dlouholetý šéf SAP přihlásí do výběrového řízení na ředitele pošty.
Jste manažer a jedete na autopilota. Každý kvartál reportujete výsledky, jednou jste tři procenta pod plánem, jednou sedm nad. Začne to být nuda. V SAP jsem byl deset let a z toho sedm let jako generální ředitel. Pak už jdete jen po kvartálech, sice se to dá, ale už nechcete zůstat.
Životnost šéfa pošty je tak tři čtyři roky, když nebudu sledovat výjimky. Jste s tím smířen?
A co je cíl? Vydržet, anebo něco změnit? Nevím, jak rizikové to je. Abyste si zachovala duševní zdraví, nesmíte na to myslet, ale musíte dělat věci co nejlépe. Když se někdo rozhodne, že ho nebavíte a chce to dělat jinak, bude to dělat jinak. To není nic osobního.
Sám jste při nástupu říkal, že je to firma zamrzlá v minulém století, a teď jste představil plán změn, které ji mají ozdravit. Je možné, že bez restrukturalizace pošta zkrachuje, že to stát neudrží?
Jsou to dvě věci. Pošta stojí před krachem a je otázka, zda ji stát chce udržet a v jaké podobě. A tady musí přijít zadání.
Zadání jste dostal: udělejte restrukturalizaci.
To ano, ale musíme držet nějakou úroveň služeb. Když se podíváte na poštu, tak v které části služeb, co dělá pro stát, pošta nefunguje? Napadá vás?
Asi ne. Ale stát vám přesto za službu - podle vás skvělou - úplně neplatí.
To je pro mě nepochopitelné.
Takže by bylo lepší poštu privatizovat? Aby z ní byla soukromá firma, u které si bude stát služby kupovat a řádně za ně platit?
Teď se ale ptáte na to zadání. A to nyní zní: privatizovat se nebude a udělejte restrukturalizaci tak, aby služba, která je vykonávána pro stát, nestála stále víc a víc peněz. Respektive aby stála nějakou predikovatelnou částku. Aby náklady neustále nerostly.
Dobře, takže se rozdělí na služby pro stát a služby komerční?
K tomu směřujeme. Oddělí se komerční služby, které musejí být konkurenceschopné, a pak služby pro stát, kde transparentně vykážeme, kolik stojí. Zároveň za to musíme dostat od státu zaplaceno. Kdyby ne, tak tuto ztrátu musí kompenzovat ta komerční část, což nikdo z konkurence dělat nemusí. Nemusí z výdělku sanovat ztrátový byznys.
Jaký je poměr komerčních služeb a služeb pro stát?
Z dvaceti miliard připadá devět na státní služby, 11 miliard je komerčních.
Náklady služby pro stát jste vyčíslili ročně na dvě miliardy. Nedávno prošel třetím čtením návrh, který poště přiřkl platbu od státu 1,5 miliardy místo dosavadní půl miliardy. Musí jej ale ještě schválit Senát, prezident... Odkdy byste měli tyto peníze dostávat?
Potřebujeme, aby to do konce srpna všechno prošlo. Ale pozor, u té 1,5 miliardy nejde o to, kdy bude schválena. Platí pro pětileté období 2018-2022 a ještě se to posílá Evropské komisi.
Jsme u toho znovu: není jednodušší udělat z pošty soukromou firmu než žádat Evropskou komisi, aby posvětila veřejnou podporu pro státní podnik?
Pošta je součástí kritické infrastruktury státu a poskytuje služby, které stát vyžaduje...
... ano, to chápu. Ale telekomunikační systémy a sítě můžeme brát taky jako kritickou infrastrukturu státu, a přesto patří soukromé firmě.
Ano, ale u pošty to je jinak. Česká pošta to zatím musí dělat z pozice státní firmy.
Kolik dluží stát poště za roky, kdy neproplácel ani původně schválenou půlmiliardu?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
