V Chile se dá vyrobit nejlevnější solární elektřina na světě, tvrdí majitel Solek Group Zdeněk Sobotka

Na konci loňského roku jste prodali velkou středočeskou solární elektrárnu Solek V, čímž jste se v podstatě stáhli z Česka. Proč jste odešli?

Kvůli nejistotě, která tady v solárním byznysu panuje. Právní a trestněprávní kauzy nejsou pro podnikání nic příjemného. My jsme byli také jedni z těch, kteří byli státním zástupcem navrženi na odejmutí licence. Samozřejmě se prokázalo, že jsme nikdy nepochybili, i když se vše zkoumalo do nejmenšího detailu. Jedna věc je, když vám berou peníze, druhá, když se toho snaží dosáhnout jakýmkoli způsobem. Druhým důvodem odchodu bylo, že jsme tady měli jenom jeden velký park bez silného zázemí.

Obejde se v Česku fotovoltaika někdy bez podpory?

Ve světě, třeba v Chile, kde jsme aktivní, jsme teď zažili, že velké sluneční elektrárny jsou schopny vyrábět za nižší cenu než konvenční elektrárny.

Tam jsou ale jiné přírodní podmínky...

To je pravda, ale i v Česku už soláry na domech začínají ekonomicky vycházet. Pokud se budou střešní instalace dělat ve velkém, může to být lukrativní byznys.

Vy byste do něj šli?

Dělali jsme si důkladné studie. Potíž je v tom, že tu pořád existují velká omezení pro připojování do soustavy. Lepší příležitosti vidíme právě třeba v Chile. Dokonce přemýšlíme, že bychom se pustili do střešních instalací tam. Měli bychom pět až deset obchodníků, tým inženýrů, tým proškolených instalátorů. Víme, že Chilané soláry budou chtít, že ceny technologií padají, a díky tamnímu osvitu to bude pro domácnosti lukrativnější. Navíc tam neexistují omezení pro připojování.

V létě jste spustili v Chile pilotní elektrárnu. Stát tam ale soláry finančně nepodporuje. Za kolik tam elektřinu prodáváte?

Můžete prodávat přímo na spotovém trhu, kde se ceny pohybují v průběhu roku od 30 do 90 dolarů za megawatthodinu. V průměru se drží kolem 60 dolarů. Malé projekty, jako je ten náš, mohou využít nepřímé finanční podpory ve formě stabilizované ceny.

Při vysokém osvitu roste výnos solární investice i přes 13 procent ročně.Při vysokém osvitu roste výnos solární investice i přes 13 procent ročně.

Tu stanovuje každého půl roku Národní energetická komise ve výši průměrných cen v dané oblasti. Naše malé zdroje ji mají nyní zafixovanou na 64 dolarech. Navíc ještě dostáváme kapacitní platbu za rezervaci zdroje v síti, což vychází na dalších pět až šest dolarů. Takže my inkasujeme zhruba 70 dolarů za megawatthodinu. To je naprosto dostačující tržní cena.

Jaká je výnosnost takové investice?

Díky vysokému osvitu se dostáváme na výnos přes 13 procent ročně. Ve specifických oblastech pouště Atacama lze bez problémů dosáhnout i výnosu 20 procent.

Pořád platí, že v Chile chcete postavit několik desítek megawattů solárních elektráren?

Máme plán dostat se na 54 megawattů. Půjde o malé zdroje s výkonem do devíti megawattů.

Za jak dlouho?

Za dva roky. Stavět bychom měli příští rok a hotové by vše mělo být v roce 2018.

Jiří Fiala: Jaderné a uhelné elektrárny se bez státní podpory nevyplatí

Rozhovory

Jak budete takový rozvoj financovat?

Vydáme dluhopisy. Budeme přímo investorem a provozovatelem elektráren. Po určité době by měly být zajímavé pro investiční fondy, které jsou schopné je koupit za velmi výhodných podmínek pro nás. Jim typicky stačí výnos kolem osmi procent ročně. Takovým hráčům ale nejde prodávat pět šest megawattů. Musíme jim nabídnout desítky megawattů.

Kolik peněz budete potřebovat?

Při ceně 1,4 milionu dolarů za megawatt to vychází na 75 milionů dolarů. Na část využijeme vlastní peníze, na část dluhopisy, na část si půjčíme u chilských bank, které nemají s financováním solárů problém.

Už máte všechny projekty připravené?

Máme připravenou polovinu plánované kapacity. Musíme je stavět postupně, abychom se vešli do požadovaných termínů. V Chile platí, že musíte elektrárnu uvést do provozu nejpozději do 18 měsíců po získání povolení k připojení.

Chile letos pořádalo dosud největší aukci na dodávku elektřiny pro regulované zákazníky, v níž vítězové dostali dvacetiletou smlouvu s garantovanou cenou. Vy jste se také účastnili. Uspěli jste?

Prošli jsme celým administrativním procesem až do vlastní aukce. Už to byl pro nás úspěch. Jedna třetina přihlášených se tak daleko nedostala.

Smlouvu jste dostali?

Ne. Ceny v aukci byly tak nízké, že bych za ně vyhrát nechtěl. Nejlevnější solární elektrárna chtěla jen 29,10 dolaru za megawatthodinu. Další požadovali kolem 40 až 45 dolarů. My jsme byli ochotni se pohybovat v rozmezí od 58 do 66 dolarů.

Regulační úřad nemá právní důvod nevypsat podporu zelené energii, tvrdí solárníci

Průmysl a energetika

Jak si někdo mohl dovolit nabídnout 29 dolarů, což je nejnižší cena na světě?

Ten zdroj má vyrůst v poušti Atacama, kde od majitele nikdo kromě státu elektřinu nevykoupí. Je tam velký osvit, z jednoho instalovaného megawattu vyrobíte za rok až 2900 megawatthodin. Naše elektrárna více na jihu vyrobí 2200 megawatthodin z jednoho megawattu.

Oni stavějí park s kapacitou 120 megawattů. Díky velikosti jsou schopni ve srovnání s námi snížit kapitálové náklady o pětinu. Chilská média také spekulovala, že za tímto projektem stojí superlevný kapitál s úrokovými sazbami blížícími se nule. Banky v Chile přitom dávají úvěry za čtyři až pět procent.

Kam se ještě chcete v Jižní Americe posunout?

Číslo dvě je pro nás Argentina, kde je nedostatek elektřiny. Celou dobu byla elektřina dotovaná, takže byla strašně levná. Teď Argentina otevřela trh a vláda řekla, že sice zdraží elektřinu, ale zajistí stabilitu dodávek.

Jaký se vám tam otevírá prostor?

Chtěli bychom se účastnit jarní aukce na stavbu nových zdrojů a dodávky elektřiny. Pro sluneční elektrárny je důležité, že Argentina má na severu v Andách místo s vysokým osvitem. Protože teď je nedostatek elektřiny, uzavírají se nyní smlouvy za 80 až 90 dolarů za megawatthodinu, což je velká příležitost. Nebude ale trvat dlouho.

V Íránu se výkupní ceny pohybují i kolem 130 eur za megawatthodinu. Je to prémie za to, že se nebojíte jít do Íránu.V Íránu se výkupní ceny pohybují i kolem 130 eur za megawatthodinu. Je to prémie za to, že se nebojíte jít do Íránu.

Kromě Latinské Ameriky se intenzivně zajímáte o Írán. Jak jste tam daleko?

Teď tam zakládáme pět společností. Čtyři budou pro development čtyř solárních elektráren a pátá jim bude poskytovat služby. Vlastnit je bude přímo Solek Group a náš partner PV Power. Hned po založení budeme podávat první žádost o povolení stavby elektrárny od íránské Organizace pro obnovitelnou energii.

Když získáme všechna povolení, rovnou podepíšeme se státem smlouvu na výkup elektřiny. A to za poměrně vysoké výkupní ceny, které se pro tento rok u menších projektů pohybují kolem 130 eur za megawatthodinu. Osvit tam přitom mají jen nepatrně horší než v Chile.

Jsou náklady ve srovnání s Chile o tolik vyšší, že je Írán ochoten zaplatit tolik?

Vysoká cena je v podstatě prémie za to, že se nebojíte jít do Íránu.

Jak velké elektrárny tam chcete stavět?

Původní záměr byl na čtyři elektrárny po deseti megawattech. Elektrárna do deseti megawattů má dvě výhody. Máte levné připojení, protože se připojujete do distribuční sítě, a sáhnete si na nejvyšší výkupní cenu.

Na druhé straně máme teď k dispozici hodně zajímavé pozemky, které jsou mnohem větší. Nelze přitom na jednom pozemku postavit několik malých elektráren. Takže bychom se nakonec mohli pustit do jednoho či dvou projektů, které budou mít instalovaný výkon od 50 do 70 megawattů.

Budete tyto elektrárny i vlastnit, nebo projekty jen připravíte a postavíte pro jiné investory?

Na začátku jsme schopní do přípravy projektů dát své peníze. Vlastní stavbu, která už vyžaduje mnohem větší objem prostředků, můžeme řešit dvěma způsoby. Buď najdeme investora, který si hotový projekt koupí, nebo seženeme čistě finančního investora, za jehož peníze elektrárny postavíme na své vlastní riziko a budeme je i provozovat. Dnes neumím říci, která varianta je lepší.

Za jak dlouho se investice při íránských výkupních cenách vrátí?

Do pěti let. Pokud ale nestihneme do konce března podepsat smlouvu o výkupu elektřiny, tak s velkou pravděpodobností přijdeme o atraktivní výkupní cenu. Regulátor je totiž pro příští rok s největší pravděpodobností sníží, a to klidně až o polovinu. Protože zahraniční investoři už v zemi budou a snížení výkupní ceny je od dalšího podnikání neodradí. Ve srovnání se světem bude pořád vysoká.

Stihnete to?

Dva až tři projekty bychom měli stihnout podepsat.

Už jste hledali potenciální investory?

Ano, zájem je velký.

Když se vám rozjede Chile a Írán, budete potřebovat další kapitál?

Na příští rok připravujeme emisi dluhopisů. Jsme v kontaktu s několika čínskými partnery, které s pomocí ministerstva průmyslu a obchodu oslovujeme, jestli by neměli zájem do našeho byznysu kapitálově vstoupit. Dávalo by to smysl, protože dovážejí panely a střídače.