V Rusku nás možná nahradí jiní, odejít však bylo správné, říká Christopher Padilla z vedení IBM

Christopher Padilla je viceprezidentem pro vládní a regulační záležitosti v nadnárodní společnosti IBM.

Christopher Padilla je viceprezidentem pro vládní a regulační záležitosti v nadnárodní společnosti IBM. Zdroj: IBM

IBM působí ve více než 170 zemích a zaměstnává kolem 300 tisíc lidí.
2
Fotogalerie

Americká technologická korporace IBM byla mezi prvními západními společnostmi, které se po začátku války na Ukrajině stáhly z ruského trhu. Na jaře také spustila v Česku aplikaci, která pomáhá ukrajinským uprchlíkům komunikovat s úřady. Jaké další plány má ve střední Evropě a chystá se do Ruska v budoucnu vrátit? Na to v exkluzivním rozhovoru pro deník E15 odpovídá Christopher Padilla, člen globálního vedení IBM a jeden z nejvlivnějších poradců ve Washingtonu.    

Čím je pro tak obrovskou společnost, jako je IBM, přitažlivý trh v České republice?

Jsou to schopnosti a talent vašich občanů. Česko má dlouhodobě spousty schopných inženýrů, kteří rozumí IT, především oblastem, jako je umělá inteligence a kyberbezpečnost. Vaše univerzity produkují vynikající absolventy. Česká republika je obecně skvělým místem pro byznys. Vaše vlády, ať už v nich seděly jakékoliv politické strany, byly vždy nakloněny zahraničním investorům, zejména těm ze Spojených států. Jste velmi proamerický trh a naši podnikatelé se u vás cítí vítáni. Rád bych připomněl, že IBM si otevřela první pobočku ve vaší zemi již v roce 1932. Dnes v Česku zaměstnáváme přes 1500 lidí a Praha je naším hlavním sídlem pro celou střední a východní Evropu. 

Plánujete v Česku nějaké nové projekty či investice?

Ano, je jich více, ale za všechny bych zmínil hlavně kyberbezpečnost, která je i kvůli válce na Ukrajině prudce rostoucím odvětvím. Aktuálně například pomáháme ukrajinským bankám přesunout jejich data z fyzických data center do IBM cloudu a jak už jsem zmínil, středoevropské země - Česko, Slovensko nebo Polsko mají řadu talentovaných IT expertů. Chceme proto z Česka vybudovat špičkové kyberbezpečnostní centrum.

IBM také nedávno spustila novou aplikaci, která pomáhá ukrajinským uprchlíkům komunikovat s českými úřady. Co vás na tento nápad přivedlo?

Věříme, že byznys by měl v časech krize na sebe převzít společenskou odpovědnost. To znamená i vítat uprchlíky, pomáhat s jejich integrací a poskytovat jim podporu prostřednictvím technologií. 

Jak vidíte budoucí spolupráci USA a Evropské unie v oblasti technologií? 

Pozitivně. Události posledních dvou let - nejdřív pandemie a nyní válka - nám více než kdykoli předtím připomněly, jak klíčové je spojenectví mezi Spojenými státy a Evropskou unií ve vojenské, ekonomické a politické rovině. Já dokonce věřím, že americko-evropské partnerství je nezbytné k tomu, aby se cokoliv ve světě udělalo. V minulosti jsem pracoval pro americkou vládu a vždycky jsem měl pocit, že když Evropa a Amerika spolupracují, mohou dosáhnout téměř čehokoliv. To samozřejmě neznamená, že naše spolupráce musí pokaždé přinést výsledky. 

IBM byla jednou z prvních západních korporací, která po začátku ruské invaze na Ukrajinu pozastavila své aktivity v Rusku. Dokážete si představit, že byste se někdy v budoucnu na ruský trh vrátili? Za jakých podmínek?

Na to v tuto chvíli nedokážu odpovědět. Z Ruska jsme odešli na začátku března a dokud platí západní sankce, je nemožné tam obchodovat. Zatím se nezdá, že by sankce měly být v nejbližší době zrušeny. 

Nemáte strach, že váš byznys v této zemi převezmou ruské nebo čínské firmy?

V Rusku jsme vydělávali 300 milionů dolarů ročně. Je to obrovský trh. Určitě je možné, že nás tam nahradí jiní. Naše rozhodnutí to nicméně nezmění. Odešli jsme a byl to správný krok. 

A co majetek, který IBM v Rusku zanechala. Nemůže být vyvlastněn a zneužit ruskou vládou? 

Nemyslím si to. IBM neměla v zemi mnoho fyzické infrastruktury. Software jsme do Ruska přestali dodávat 25. února. Takže jde vlastně jen o kanceláře a naše zaměstnance, kterých máme v Rusku kolem pěti set. V následujících měsících se s nimi bohužel rozloučíme.         

Jaké jsou podle vás největší globální trendy v digitalizaci veřejného sektoru?

Jedním je čím dál tím častější využití umělé inteligence, díky čemuž dochází ke snižování a urychlování byrokratických procesů. Druhým trendem je přesouvání vládních dat z fyzických serverů do cloudu. 

Patříte k nejvlivnějším technologickým odborníkům ve Washingtonu. Kdybyste mohl dát jednu radu prezidentovi USA Joe Bidenovi, která by to byla?

Moje doporučení číslo jedna by bylo zachovat si otevřený přístup k technologiím. Není v zájmu žádné vlády používat technologie pouze od jediného dodavatele. Pokud nás krize z posledních let něco naučila, tak je to nutnost diverzifikovat zdroje.

Christopher Padilla

  • Vystudoval ekonomii a zahraniční politiku na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru. 
  • Za vlády prezidenta USA George W. Bushe působil jako náměstek na americkém ministerstvu obchodu.
  • Od roku 2009 je viceprezidentem pro vládní a regulační záležitosti ve společnosti IBM, která působí ve více než 170 zemích a zaměstnává kolem 300 tisíc lidí.  
  • Server Washingtonian.com jej řadí mezi 500 nejvlivnějších lidí ve Washingtonu DC.