Válka změnila pohled na uhlí, chceme těžit do roku 2025, říká nový šéf OKD Roman Sikora

Předseda představenstva OKD Roman Sikora

Předseda představenstva OKD Roman Sikora Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Předseda představenstva OKD Roman Sikora
Předseda představenstva OKD Roman Sikora
Předseda představenstva OKD Roman Sikora
Předseda představenstva OKD Roman Sikora
Předseda představenstva OKD Roman Sikora
8
Fotogalerie

Jediný tuzemský těžař černého uhlí, společnost OKD, zažívá renesanci. Kvůli válce na Ukrajině a hrozbě nedostatku plynu, má o odbyt postaráno. Nyní se snaží odběratele přesvědčit k dlouhodobějším kontraktům, aby měla lepší manévrovací prostor při případném poklesu cen uhlí. Vše ale zatím nasvědčuje tomu, že OKD své pozice opouštět nechce. „Fungování OKD nemusí skončit hned ani v roce 2025. Je možné, že pak budeme ještě několik let podnikat s uhelnými kaly, které získáme z místních kalových rybníků,“ říká nový šéf OKD Roman Sikora.

Naposledy jste na konci června oznámili prodloužení těžby do konce roku 2023 s tím, že už pracujete na povolení pro prodloužení těžby až do roku 2025. V jaké je to fázi?

Dalším krokem bude razítko od báňského úřadu, který musí prodloužení těžby schválit. Stejně tak budeme pro další těžbu potřebovat souhlasné stanovisko dotčených obcí. Na tom už nyní pracujeme. Abych to shrnul, asi 80 procent z procesu povolovacího řízení máme hotových. I díky tomu jsem mírným optimistou, že se nám podaří se na případnou těžbu připravit. Finální rozhodnutí ale bude záviset na několika dalších faktorech.

Do kdy chcete mít veškerá povolení?

Samozřejmě, že teoreticky by nám to stačilo i do konce roku 2023, ale chceme to mít dříve.

Objevují se v povolovacím řízení a v jednání s obcemi nějaké překážky?

Zatím ne. Ani je neočekávám. Souhlasná stanoviska budou muset schvalovat jednotlivá zastupitelstva, ale neměl by to být zásadní problém. 

Posouzení vlivu prodloužení těžby na životní prostředí, tedy takzvaná EIA, potřeba není?

Ne, u tohoto povolení už máme platné stanovisko z dřívějška, a to až do roku 2026.

Co jsou ty zmíněné faktory, které rozhodnou o prodloužení těžby?

Nejdůležitější jsou světové ceny uhlí, odběratelé, pak dostatek pracovníků a nakonec legislativa. Rozhodnutí padne v polovině příštího roku. 

Odběratelé zatím vaše uhlí chtějí?

Uznávám, že válka na Ukrajině změnila pohled na uhlí. Uvažování energetických firem se s jejím příchodem značně změnilo a i politici dnes na uhlí pohlížejí jako na důležité palivo zajišťující bezpečnost dodávek elektřiny. Kvůli evropskému embargu na ruské uhlí se změnila i situace na trhu s koksovatelným uhlím, které využívají ocelárny. V souvislosti s tím totiž omezuje vývoz uhlí i Polsko, které bylo stěžejním exportérem uhlí i na český trh a dnes si své uhlí nechává pro sebe.

Když vaše zákazníky vezmeme konkrétně, na koho nejvíce sázíte?

Našim hlavním zákazníkem u energetického uhlí bude pravděpodobně společnost ČEZ a její elektrárna Dětmarovice. Dalším klientem bude skupina Veolia a její teplárny. U koksovatelného uhlí to budou již tradičně Třinecké železárny a Liberty Ostrava. To jsou základní pilíře, na kterých chceme stavět.

Mám ale pocit, že právě Třinecké železárny si obstaraly dlouhodobý kontrakt s Poláky. Smlouva má podle Seznam Zpráv platit až do roku 2028. Dětmarovice chtějí zas po roce 2023 každoročně provádět analýzu, zda ve spalování uhlí pokračovat. 

Skupina ČEZ nedávno ohlásila, že prodlouží životnost uhelné elektrárny Dětmarovice minimálně do roku 2025 s předpokládaným každoročním vyhodnocením. Takže v tomto jsme optimisté, věříme, že by ČEZ mohl odebírat dvě třetiny našeho energetického uhlí. A Třinecké železárny dokonce poptávají více uhlí než dřív. 

Energetické uhlí, kterého v posledních letech těžíte víc než toho koksovatelného, od začátku roku zdražilo na přibližně 356 dolarů za tunu, tedy téměř na trojnásobek. Předpokládám, že kdyby taková cena vydržela do poloviny příštího roku, rozhodování asi příliš složité nebude. Nebo se pletu?

Správně jste řekl „kdyby“, protože, jaké ceny v příštím roce nakonec budou, nedokáže nikdo předvídat. My si myslíme, že současnou cenu ovlivňuje blížící se topná sezona a s ní spojená hrozba nedostatku paliv. Dovoz uhlí je také čím dál problematičtější, protože evropské přístavy jsou momentálně zcela přeplněné. Jen bych rád dodal, že podíl vytěženého koksovatelného a energetického uhlí se u nás takřka každoročně mění, někdy máme víc i toho koksovatelného, záleží na struktuře horniny.

Kde je ona cenová hranice, při které byste se rozhodli v těžbě pokračovat?

K tomu se nechci vyjadřovat, to už je velice interní záležitost. Každopádně mohu říci, že se proti cenovým výkyvům snažíme pojistit tím, že s odběrateli jednáme o dlouhodobějších kontraktech. Kdyby se nám to nepovedlo a ceny uhlí na trhu by klesly, nemá prodloužení těžby smysl.

Ale můžete mi potvrdit, že kdyby současné ceny přetrvaly, těžba bude pokračovat, nebo ne?

Pokud by vydržely, tak ano. Ale nechci spekulovat, co by kdyby, hornictví je velice specifický obor. Rychlý pokles cen může znamenat okamžitou ztrátu, protože fixní náklady jsou u nás skutečně vysoké.

Zmínil jste i faktor pracovníků. Kolik jich dnes máte a kolik jich pro prodloužení těžby potřebujete?

Pracuje u nás přibližně 3300 zaměstnanců. Je to asi o stovku méně než loni. Toto číslo si chceme udržet i po případném prodloužení těžby, víc nepotřebujeme. Musíme postupně nahrazovat zaměstnance odcházející do důchodu, ale to jsou maximálně desítky lidí. Zatím to vypadá, že v tomto problém mít nebudeme, zájemce o práci máme.

Na kolik by prodloužení těžby vyšlo? Na tiskové konferenci jste mluvili o stamilionech, dříve se ale skloňovaly i miliardy korun. 

Miliardy absolutně vylučuji. Když investice rozdělím, tak součástí budou jednak přípravy, tedy vyražení důlních chodeb, které nás vyjdou na stovky milionů korun, a jednak také strojní zařízení, které potřebujeme, abychom uhlí dostali na povrch. Tato zařízení budou stát zhruba jen jednotky milionů ročně, protože nových jich potřebujeme jen pár. 

Váš plán počítá s pokračováním těžby pouze v dole ČSM?

Ano, zdůrazňuji, že počítáme pouze s dolem ČSM. 

Podle byznysmena Petra Pauknera už v dole ČSM nemusí být dost rentabilně využitelného uhlí. Údajně je ve hře pouze dobývání vedlejšího dolu Marcinek. To vylučejete?

Ano, s touto variantou vůbec nepracujeme. To mohu říci zcela zodpovědně. 

Ve hře není ani otevření již likvidovaných dolů Darkov a ČSA? Vím, že jste tuto variantu na konferenci vyloučili, já mám ale informace, že Diamo už zpracovává analýzu k odhadu nákladů na zakonzervování likvidace, a dokonce i obnovení těžby v těchto dolech.  

O tom já nic nevím, já mám od nich informaci, že pokud bychom chtěli opětovně nastartovat těžbu v jednom z těchto dolů, vyšlo by to na vyšší jednotky miliard korun a nezačalo by se těžit dříve než v roce 2027, spíš o rok později. My jako OKD o tom z těchto důvodů vůbec neuvažujeme. Pokud Diamo v těchto dolech najde nějaké nové a lepší možnosti těžby, bude to pro mě sice překvapení, ale budu otevřený o tom diskutovat. Ta pravděpodobnost je podle mě nízká, ale nemám k tomu bližší podklady, je to věc státního podniku Diamo.  

Existuje nějaká šance, že by se těžba na dole ČSM prodloužila i za rok 2025?

My v tuto chvíli pracujeme s variantou možné těžby do konce roku 2025. Další případný výhled by musel být podroben důkladné analýze.

Loni jste vykázali provozní zisk (EBITDA) dvě miliardy korun, přičemž konečný čistý zisk klesl na desetinu této částky. Co způsobilo ten pokles?

Jediným důvodem je plánovaná tvorba rezerv, ze kterých budou hrazeny útlumové práce. Když letos budeme v zisku, pošleme do rezerv opět určitý podíl. Až tady skončíme s těžbou, chceme za sebou uklidit a mít na to prostředky. 

Kolik jste vytěžili uhlí a jaký plán máte pro tento rok?

Loni to byly asi dva miliony tun uhlí. Letos plánujeme vytěžit zhruba 1,3 milionu.

To je podstatný propad. Máte i plán hospodářského výsledku?

Tady je třeba říci, že OKD těžila uhlí v roce 2021 kromě Dolu ČSM i na Dole Darkov a ČSA, kde však byla těžba ke konci února roku 2021 ukončena. Od března byly tyto dva doly převedeny na státní podnik Diamo. V letošním roce tak už těžíme pouze v jednom dole, a to ČSM s lokalitami Sever a Jih. I letos očekáváme kladný hospodářský výsledek, zatím k tomu máme dobře našlápnuto. Když se situace na trhu nezmění, mohli bychom se blížit loňskému výsledku. Část případného provozního zisku ale opět půjde do rezerv.

Již jste zmínil vysoký podíl fixních nákladů. Vaše předchůdkyně Vanda Staňková dokonce uvedla, že v OKD už představují více než polovinu všech nákladů a tento podíl s poklesem těžby dál poroste. Jak dlouho ještě může být OKD rentabilní?

To je pravda. Ale nám to všechno zatím vychází. Když nebudeme schopni pokrýt náklady, skončíme, takhle jednoduché to je. Ukončení těžby by nám trvalo jeden kvartál.

Kolik vám ještě chybí k tomu, abyste rekultivaci zvládli sami bez státu?

Pokud počítáme likvidaci dolů a rekultivaci nejbližšího okolí včetně odkališť, tak jednotky miliard. To bychom zvládnout mohli, tedy pokud ceny uhlí zůstanou příznivé. Širší rekultivace pak bude na státu a soukromých investorech. Víc se k tomu nechci vyjadřovat. Mě zajímá těžba.

V minulosti se hovořilo o tom, že rekultivace vyjde na 14 miliard a celková revitalizace území dokonce na 35 miliard korun. S těmito čísly neoperujete?

To jsou pravděpodobně sumy, do nichž jsou započítány různé soukromé projekty, zalesnění a podobně. S tím už opravdu nic společného nemáme a ani ta čísla neznám.

Co by na pozemcích OKD mohlo vzniknout?

Možností je spousta, ale já doufám, že to je zatím daleko. My se soustředíme na sebe a už teď tušíme, že fungování OKD nemusí skončit hned v roce 2025. Je možné, že pak budeme ještě několik let podnikat s uhelnými kaly, které získáme z místních kalových rybníků. Máme v OKD lidi, kteří z nich umějí vytvářet uhelné směsi, které můžeme dál prodávat.

Jak je pravděpodobné, že se transformujete do toho byznysu?

My s tím počítáme. Rádi bychom se v rámci ukončení naší těžby vypořádali také s těmito kalovými rybníky.

Jak velký to může být byznys?

To je zatím daleko, nechci předbíhat. Chci se soustředit na nadcházející roky, abychom mohli smysluplně a bezpečně těžit do konce roku 2025.

Roman Sikora (57)

Vystudoval ostravskou Vysokou školu báňskou.

Do těžební společnosti přišel z pozice výkonného ředitele černouhelného polského dolu PG Silesia Czechowice - Dziedzice, kde byl zodpovědný za řízení a organizaci všech povrchových činností.

Novým předsedou představenstva OKD je od dubna tohoto roku