Věra Jourová: Nikdy nesázím na jednu kartu

E15: V pátek jste po osmi měsících opustila vedení ministerstva pro místní rozvoj, které mimo jiné koordinuje čerpání evropských dotací. Co byla v rezortu větší výzva? Popohnat tok z eurofondů za končící období 2007 až 2013, anebo připravit novou sedmiletku do roku 2020?
Co se týče unijních prostředků, dokončit současné období (dobíhá do konce roku 2015 – pozn. red.) znamenalo v první řadě snížit ztrátu v tomto procesu. Šlo o to vydat řadu dosti odvážných rozhodnutí, zmínila bych například otevření výzev pro předkládání dalších projektů. A dát tam docela tvrdé termíny, abychom je stihli profinancovat do konce příštího roku.
Nové výzvy zachrání peníze na rok 2015, s letoškem se dalo dělat už dost málo. U něj se dalo hlídat, aby se dodržovaly harmonogramy a nevznikal skluz. V tomto směru je kritická doba říjen, listopad; teď, kdy usilujeme o maximum proplacených žádostí o platby. Pokud jde o nadcházející období, uzavřeli jsme důležitou Dohodu o partnerství (národní scénář pro pobírání peněz z EU – pozn. red.), byli jsme tuším jedenáctý členský stát, komu se to povedlo. To považuji za úspěch. Vloni nastala výměna vlády a čerpání u nás stálo, kdežto jiné státy na něm mohly pracovat. Pak se to muselo dohánět.
E15: Čím jste začala v lednu vy?
Museli jsme přitáhnout otěže v podobě jasných dohod a tlaku na ostatní ministerstva stejně jako na regiony, aby plnily časový plán. Na ministerstvu pro místní rozvoj pak šlo o posílení jeho neformální autority, zúčastnila jsem se velkého počtu různých jednání.
E15: Bylo nutné konzultovat dílčí kroky s Evropskou komisí, která si vynutila akční plán nápravy čerpání podpor?
Nastoupila jsem v době, kdy byl akční plán v chodu, v polovině roku jsme dostali z Bruselu dobrozdání, že je náš postup v pořádku. Akční plán znamená v zásadě více přímé kontroly, aby se z eurofondů nekradlo – tento systém byl nastaven a my jsme se ho drželi. Díky novým výzvám jsme v prvním čtvrtletí nasmlouvali a proplatili zhruba 50 miliard korun.
E15: Jenže ztráta je, a významnou roli v ní hraje loňská intervence ČNB v neprospěch koruny. Vy ji odhadujete na 11,7 miliardy korun. Můžete popsat, jak toto manko vzniklo?
S komisí máme dojednaný pevný příděl v eurech. Peníze konečným příjemcům (předkladatelům projektu) ale proplácíme v korunách. Oslabení naší měny znamenalo, že jsme najednou měli k dispozici oproti předchozímu kurzu větší množství peněz než původně. Ty jsme vyplatili, jenže z Bruselu nám více eur do rozpočtu nepřišlo.
E15: Unie tedy intervence centrálních bank nezohledňuje?
Ne, komise přihlíží výhradně k objektivním věcem, které stát nezpůsobí. Dejme tomu k povodním. Následky záplav nám uznali. O dopadech finanční krize jednáme, z loňského schodku stahujeme asi dvě miliardy.
E15: Máte nějaké signály, že by se mohlo dvouleté dočerpávání dotací prodloužit, jako tomu bylo za krize v roce 2009?
Musela by se o tom otevřít debata. Kdybych byla komisařkou pro regionální rozvoj, asi bych se o to pokusila.
E15: České republice by to pomohlo, ne?
Jistě, a nejenom jí. Dá se říci, že téměř všem.
E15: Co se vám podařilo, jde-li o novou perspektivu do roku 2020?
Prosadili jsme věci, které vypadaly zpočátku hodně složitě. Šlo třeba o investice do mateřských a základních škol. Původně mělo jít jenom o peníze na rekonstrukce, vymohli jsme si možnosti, jak posílit jejich kapacity. Uspěli jsme skoro ve všem včetně celkového přídělu (zhruba 20,5 miliardy eur – pozn. red.).
E15: V porovnání s předchozími 26,7 miliardy eur je to ale méně…
Všichni dostanou méně s výjimkou peněz pro program Podnikání a inovace, tam se to navyšuje.
E15: Přinese zeštíhlení počtu operačních programů skoro na polovinu větší efektivitu a průhlednost čerpání?
Nikdy jsem si nemyslela, že velké množství programů je ten největší problém. V minulém období mělo Česko osm tematických, sedm regionálních a dva pražské programy. Větší počet znamená lepší rozložení rizika. Jestliže mají Chorvati dva programy a u jednoho z nich nastanou potíže, může jim komise naráz zmrazit přísun poloviny peněz. Zjednodušení musí přinést poučení z končícího období, vyhazujeme ze systému byrokratické až šikanózní postupy a klademe velký důraz na monitoring projektů.
E15: Jsou rizika čerpání obecná, nebo se liší podle zemí?
Pro všechny platí riziko korupce a podvodů. Prokázaných případů jsou asi čtyři procenta, ale dokazuje se to těžko. A svízel je i v nedostatečně tvrdém trvání na tom, aby vznikala hodnota za peníze.
E15: Co tím myslíte?
E15: Jde o inspiraci zvenčí, nebo o domácí inovaci?
Je to pravidlo selského rozumu plus absolutní potřeba. Je to jediný pevný bod, s nímž bychom měli pracovat, a to velmi důsledně.
E15: A výsledek toho snažení?
Jde to tím směrem, není to jen můj tlak, přichází i z Bruselu. Musí se to zakomponovat do kritérií hodnocení projektů a jejich kontroly.
E15: Budete to konzultovat se svou nástupkyní Karlou Šlechtovou?
Potkáme se a řeknu jí vše, co bude potřebovat.
E15: Do Bruselu si chcete odvést z ministerstva pro místní rozvoj tři kolegy, byla jste vázána nějakou dohodou, do jakého počtu odchodů můžete zajít?
Ne. Oznámila jsem, že si vezmu Daniela Brauna (první náměstek ministryně se zaměřením na evropské fondy – pozn. red.) a dvě kolegyně, které mi budou pomáhat. Jinak existuje dohoda, že mi pan premiér a vicepremiér Pavel Bělobrádek navrhnou své lidi do mého týmu a já jejich adepty zvážím.
E15: Jak se s vaší agendou ztotožní náměstek Braun, specialista na evropské peníze?
Kolega Braun je velmi nadšeným propagátorem posílení ochrany dat a potřeb spotřebitelů. Tam by se měl najít.
E15: Jsou dodatečné dotazy, které jste dostala z Evropského parlamentu, doplněním a posunutím toho slyšení?
Jsou rozvinutím dvouminutového časového limitu, který jsem měla. Přišlo přes 30 dotazů. Jsou mezi nimi i žádosti o sliby, zda udělám do té či oné doby to či ono. To je riziko, protože o těch věcech nebudu rozhodovat sama. Nehledě na souhlas europarlamentu a rady. Mohu slíbit maximální úsilí.
E15: Nebude vám smutno po eurofondech?
Netajím, že jsem zklamaná. Mám ráda svou práci, svůj obor. To, že jsem mezitím vystudovala práva, to mi dalo zvláštní dimenzi, abych viděla fondy i z jiného hlediska. Fondy pro mne znamenají především prostor, kde se uplatňuje v praxi solidarita a je vidět pokrok. Tu solidaritu si teď musím najít v přiděleném portfoliu a myslím, že tam je. Hlavně v oblasti základních lidských práv.
E15: Připouštíte si, že by komise nemusela vyjít? Necháváte si místopředsednictví v hnutí Ano a poslanecký mandát jako jistou pojistku?
Jsem vnitřně uspořádaná tak, že nikdy nesázím na jednu kartu. Neupínám se k něčemu, na co mají vliv ostatní. Aby mi s tím stál a padal můj život. Mám v tuto chvíli plány B a C, pro Česko a východ Evropy. Všechny, Brusel nevyjímaje, mají své plusy a minusy, nemám v nich nic, co by se týkalo finančního zajištění. To pro mne není důležité.
E15: Chcete být konkrétnější?
Až jak dopadne plán A…
Věra Jourová (50) |
---|
Vystudovala Filozofickou a Právnickou fakultu na Univerzitě Karlově v Praze. Pracovala pro Městský úřad v Třebíči, poté byla vedoucí odboru regionálního rozvoje Kraje Vysočina. V letech 2003 až 2006 působila na ministerstvu pro místní rozvoj, nejdříve jako ředitelka dotačního odboru a pak dva roky jako náměstkyně ministra. Původně byla členkou ČSSD, v roce 2012 vstoupila do hnutí ANO 2011, kde je první místopředsedkyní. V roce 2013 byla zvolena poslankyní sněmovny, v lednu 2014 pak jmenována ministryní pro místní rozvoj. Vláda ji nominovala na eurokomisařku, v nové pozici má být potvrzena v nejbližších dnech. Věra Jourová je rozvedená, má dvě děti. |